Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.
Kam s evropskými penězi?
Česká vláda a ministerstva v současné době pracují na plánech rozdělení evropských finančních zdrojů z nového dlouhodobého rozpočtu EU, a nejen z něj.
Výjimkou je mimořádný nástroj REACT-EU na řešení pandemie Covid-19, který mohou členské státy využít ještě v současném programovacím období 2014-2020. Konkrétně do Česka doputuje 30 miliard korun a rozdělí se skrze existující Integrovaný regionální operační program (IROP). Více než 4 miliardy korun z nástroje chce česká vláda využít na „kabiny pro sportovce“, toto rozhodnutí však čelí kritice ze strany krajských hejtmanů.
Pokud jde o víceletý finanční rámec 2021-2027, o kterém EU stále vyjednává, Česko plánuje zhruba dvě pětiny evropských peněz z evropských fondů, které by mělo mít v příštích sedmi letech na zaměstnávání, celoživotní vzdělávání a sociální projekty, přesměrovat do dopravy a přeměny uhelných regionů. Plány ministerstva pro místní rozvoj se však nelíbí odborníkům na sociální problematiku.
Česko rozhoduje také o využití peněz z nového Fondu spravedlivé transformace. Tři české uhelné regiony – Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj – by si měly v následujících sedmi letech rozdělit 40 miliard korun, květnový návrh Evropské komise však původně počítal s 90 miliardami.
Zdroje z Fondu spravedlivé transformace by měly dorazit dvěma hlavními cestami, klasicky z víceletého rozpočtu a pak také z nového fondu obnovy evropských ekonomik, který je k rozpočtu přidružený.
Právě proces rozdělení mimořádných zdrojů z fondu obnovy (182 miliard korun) představuje něco nového, v říjnu se proto často spekulovalo o tom, kam by peníze mohly směřovat. Ministr kultury Lubomír Zaorálek uvažoval například o zřízení nového státního fondu, který by podporoval tuzemskou audiovizuální tvorbu.
Podmínkou pro získání financí je vytvoření národního plánu obnovy, ve kterém vlády zemí představí Evropské komisi své konkrétní záměry. Český plán je však hned od začátku spojený s kontroverzemi, kritizují ho některé ekologické a nevládní organizace, stejně jako Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy. Vadí jim jak plánované zacílení zdrojů, tak neochota vlády o tématu diskutovat. Zatím se však jedná pouze o první verzi národního plánu, o kterém se bude jednat až do dubna příštího roku.
Česká klimatická otočka
Všechny členské státy EU se budou podílet na splnění přísnějších emisních cílů, při stanovování závazků jednotlivých zemí se však bude přihlížet k jejich specifickým podmínkám. V polovině října se na tom shodli prezidenti a premiéři unijních zemí během první debaty o novém závazku, který je součástí snahy o dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Do roku 2030 má dojít ke snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o nejméně 55 procent místo dosud navrhovaných 40 procent.
K závazku se za Česko připojil i premiér Andrej Babiš, který se v minulosti stejně jako někteří další lídři zemí východního křídla EU stavěl k přísnějším limitům kriticky. České republice by měl se splněním přísnějších klimatických cílů pomoct mimo jiné nový evropský plán renovací budov, který Evropská komise v říjnu představila.
Změny ve zbraňovém zákonu
Platnost zbrojních průkazů pravděpodobně zůstane desetiletá. Nezkrátí se na polovinu, jak navrhovala vláda v novele zbraňového zákona. Podle návrhu schváleného poslanci má být právo na zbraň zákonem výslovně zaručeno. Novelu, která zavede do českého práva kvůli sporné zbraňové směrnici EU nové kategorie zbraní, nyní dostane k projednání Senát.
Reforma zemědělské politiky
Vyjednávání o reformě zemědělské politiky EU se blíží do finále. Členské státy už mají ve své pozici jasno, stejně tak i Evropská komise, která reformu navrhla. Nyní se k nim připojil i Evropský parlament. Současný stav jsme přehledně shrnuli.
V České republice kvůli spornému podnikání premiéra Andreje Babiše a ministra zemědělství Miroslava Tomana rezonovalo zejména téma zastropování zemědělských dotací pro velké agrární koncerny. K určitému posunu v této oblasti sice došlo, vyjednávání však stále pokračuje.
Více Čechů do Evropy?
Ministerstvo zahraničí spustilo na konci října kampaň k posílení zájmu Čechů o práci v institucích Evropské unie. Česko je v nich nyní nedostatečně zastoupené, vzhledem k počtu obyvatel by mělo v EU působit asi dvakrát víc českých zaměstnanců, než tomu je nyní. Kampaň bude zaměřena především na absolventy vysokých škol.
Nekalé praktiky k vyřízení konkurence?
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že České dráhy porušují antimonopolní pravidla, a to tím, že účtují ceny pod úrovní nákladů. Komise proto zejména v souvislosti s cenami jízdného na trati mezi Prahou a Ostravou zaslala českému státnímu dopravci své námitky. „Cílem bylo narušit hospodářskou soutěž na trhu. Komise proto dospěla k předběžnému názoru, že v letech 2011 až 2019 ČD uplatňovaly na trati Praha-Ostrava predátorské ceny,“ uvedla na konci října Evropská komise.
Spolupráce a solidarita
Druhá vlna koronaviru zasáhla Česko velmi silně, v řadě žebříčků Češi Evropě dokonce „vévodí“. Zvládnout novou krizi pomáhá i spolupráce napříč Evropskou unií. Evropská komise například za členské státy nakupuje zásoby remdesiviru, to samé má do budoucna platit o vakcínách. Z krizových rezerv pak unijní exekutiva Česku zapůjčila potřebné plicní ventilátory, podobnou pomocí pak přispěly také některé evropské země a NATO.
Do Česka bude moci také přijet na pomoc s epidemií nového koronaviru až 300 vojenských zdravotníků ze členských států Severoatlantické aliance a Evropské unie. Po Sněmovně pomoc schválil na konci října i Senát.
Další zajímavé zprávy a rozhovory z října
Český říjen v EU vznikl s využitím informačního servisu ČTK.