Český říjen v EU: Kam s evropskými penězi?

© Pixabay

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Kam s evropskými penězi?

Česká vláda a ministerstva v současné době pracují na plánech rozdělení evropských finančních zdrojů z nového dlouhodobého rozpočtu EU, a nejen z něj.

Výjimkou je mimořádný nástroj REACT-EU na řešení pandemie Covid-19, který mohou členské státy využít ještě v současném programovacím období 2014-2020. Konkrétně do Česka doputuje 30 miliard korun a rozdělí se skrze existující Integrovaný regionální operační program (IROP). Více než 4 miliardy korun z nástroje chce česká vláda využít na „kabiny pro sportovce“, toto rozhodnutí však čelí kritice ze strany krajských hejtmanů.

Vláda chce poslat peníze z nástroje REACT-EU na kabiny pro sportovce. Hejtmani se bouří

Více než 4 miliardy korun z mimořádného nástroje REACT-EU chce česká vláda využít na „kabiny pro sportovce“. Rozhodnutí vlády nyní čelí kritice ze strany krajských hejtmanů.

Pokud jde o víceletý finanční rámec 2021-2027, o kterém EU stále vyjednává, Česko plánuje zhruba dvě pětiny evropských peněz z evropských fondů, které by mělo mít v příštích sedmi letech na zaměstnávání, celoživotní vzdělávání a sociální projekty, přesměrovat do dopravy a přeměny uhelných regionů. Plány ministerstva pro místní rozvoj se však nelíbí odborníkům na sociální problematiku.

Část evropských peněz na zaměstnávání půjde do dopravy, plánuje Česko

Česko plánuje zhruba dvě pětiny evropských peněz, které by mělo mít v příštích sedmi letech na zaměstnávání, celoživotní vzdělávání a sociální projekty, přesměrovat do dopravy a přeměny uhelných regionů.

Česko rozhoduje také o využití peněz z nového Fondu spravedlivé transformace. Tři české uhelné regiony – Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj – by si měly v následujících sedmi letech rozdělit 40 miliard korun, květnový návrh Evropské komise však původně počítal s 90 miliardami.

Premiéři EU seškrtali finance pro uhelné regiony. ČR by měla na transformaci získat „jen“ 40 miliard

Tři české uhelné regiony – Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj – by si měly v následujících sedmi letech rozdělit 40 miliard korun z nového Fondu spravedlivé transformace.

Zdroje z Fondu spravedlivé transformace by měly dorazit dvěma hlavními cestami, klasicky z víceletého rozpočtu a pak také z nového fondu obnovy evropských ekonomik, který je k rozpočtu přidružený.

Právě proces rozdělení mimořádných zdrojů z fondu obnovy (182 miliard korun) představuje něco nového, v říjnu se proto často spekulovalo o tom, kam by peníze mohly směřovat. Ministr kultury Lubomír Zaorálek uvažoval například o zřízení nového státního fondu, který by podporoval tuzemskou audiovizuální tvorbu.

Podmínkou pro získání financí je vytvoření národního plánu obnovy, ve kterém vlády zemí představí Evropské komisi své konkrétní záměry. Český plán je však hned od začátku spojený s kontroverzemi, kritizují ho některé ekologické a nevládní organizace, stejně jako Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy. Vadí jim jak plánované zacílení zdrojů, tak neochota vlády o tématu diskutovat. Zatím se však jedná pouze o první verzi národního plánu, o kterém se bude jednat až do dubna příštího roku.

Babiš předal von der Leyenové národní plán obnovy. Dokument je terčem kritiky

První verze českého plánu obnovy, na základě kterého má Česko získat 172 miliard korun z evropského záchranného fondu, naráží na kritiku průmyslu i neziskových organizací. Andrej Babiš dnes dokument představil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. 

Česká klimatická otočka

Všechny členské státy EU se budou podílet na splnění přísnějších emisních cílů, při stanovování závazků jednotlivých zemí se však bude přihlížet k jejich specifickým podmínkám. V polovině října se na tom shodli prezidenti a premiéři unijních zemí během první debaty o novém závazku, který je součástí snahy o dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Do roku 2030 má dojít ke snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o nejméně 55 procent místo dosud navrhovaných 40 procent.

K závazku se za Česko připojil i premiér Andrej Babiš, který se v minulosti stejně jako někteří další lídři zemí východního křídla EU stavěl k přísnějším limitům kriticky. České republice by měl se splněním přísnějších klimatických cílů pomoct mimo jiné nový evropský plán renovací budov, který Evropská komise v říjnu představila.

Česká vláda je připravena podpořit 55procentní snížení emisí, má však podmínky

Předseda české vlády Andrej Babiš dnes odlétá do Bruselu na další summit Evropské rady. Tématem jednání bude kromě brexitu také ochrana klimatu a cíle Evropské unie pro rok 2030. Česká vláda navyšování ambicí dlouho odmítala, nyní ale nasadila smířlivější tón.

Změny ve zbraňovém zákonu

Platnost zbrojních průkazů pravděpodobně zůstane desetiletá. Nezkrátí se na polovinu, jak navrhovala vláda v novele zbraňového zákona. Podle návrhu schváleného poslanci má být právo na zbraň zákonem výslovně zaručeno. Novelu, která zavede do českého práva kvůli sporné zbraňové směrnici EU nové kategorie zbraní, nyní dostane k projednání Senát.

Zbrojní průkazy by měly i nadále platit deset let, novela jde do Senátu

Platnost zbrojních průkazů pravděpodobně zůstane desetiletá, schválila dnes Sněmovna. Novelu, která zavede do českého práva kvůli sporné zbraňové směrnici EU nové kategorie zbraní, nyní dostane k projednání Senát.

Reforma zemědělské politiky

Vyjednávání o reformě zemědělské politiky EU se blíží do finále. Členské státy už mají ve své pozici jasno, stejně tak i Evropská komise, která reformu navrhla. Nyní se k nim připojil i Evropský parlament. Současný stav jsme přehledně shrnuli.

Europoslanci hlasovali o reformě zemědělství. Chtějí omezit dotace, ochránce klimatu ale zklamali

Vyjednávání o reformě zemědělské politiky se blíží do finále. Členské státy už mají ve své pozici jasno, stejně tak i Evropská komise. Nyní se k nim připojil i Evropský parlament. Na čem se europoslanci dohodli a jaký bude další postup?

V České republice kvůli spornému podnikání premiéra Andreje Babiše a ministra zemědělství Miroslava Tomana rezonovalo zejména téma zastropování zemědělských dotací pro velké agrární koncerny. K určitému posunu v této oblasti sice došlo, vyjednávání však stále pokračuje.

Zastropování zemědělských dotací: Dlouhý příběh, který zatím nemá konce

V Bruselu se nyní rozhoduje o budoucnosti evropského zemědělství. Očekáváná reforma společné zemědělské politiky Evropské unie jde po dvouletém vyjednávání do finále. Zájem českých médií budí především otázka zastropování dotací. 

Více Čechů do Evropy?

Ministerstvo zahraničí spustilo na konci října kampaň k posílení zájmu Čechů o práci v institucích Evropské unie. Česko je v nich nyní nedostatečně zastoupené, vzhledem k počtu obyvatel by mělo v EU působit asi dvakrát víc českých zaměstnanců, než tomu je nyní. Kampaň bude zaměřena především na absolventy vysokých škol.

V institucích EU je málo Čechů. Ministerstvo zahraničí spouští kampaň, která to má změnit

Ministerstvo zahraničí spouští kampaň k posílení zájmu Čechů o práci v institucích Evropské unie. Česko je v nich nyní nedostatečně zastoupené, vzhledem k počtu obyvatel by mělo v EU působit asi dvakrát víc českých zaměstnanců, než tomu je nyní.

Nekalé praktiky k vyřízení konkurence?

Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že České dráhy porušují antimonopolní pravidla, a to tím, že účtují ceny pod úrovní nákladů. Komise proto zejména v souvislosti s cenami jízdného na trati mezi Prahou a Ostravou zaslala českému státnímu dopravci své námitky. „Cílem bylo narušit hospodářskou soutěž na trhu. Komise proto dospěla k předběžnému názoru, že v letech 2011 až 2019 ČD uplatňovaly na trati Praha-Ostrava predátorské ceny,“ uvedla na konci října Evropská komise.

České dráhy porušují unijní antimonopolní pravidla, říká Evropská komise

Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že České dráhy porušují antimonopolní pravidla, a to tím, že účtují ceny pod úrovní nákladů.

Spolupráce a solidarita

Druhá vlna koronaviru zasáhla Česko velmi silně, v řadě žebříčků Češi Evropě dokonce „vévodí“. Zvládnout novou krizi pomáhá i spolupráce napříč Evropskou unií. Evropská komise například za členské státy nakupuje zásoby remdesiviru, to samé má do budoucna platit o vakcínách. Z krizových rezerv pak unijní exekutiva Česku zapůjčila potřebné plicní ventilátory, podobnou pomocí pak přispěly také některé evropské země a NATO.

Do Česka bude moci také přijet na pomoc s epidemií nového koronaviru až 300 vojenských zdravotníků ze členských států Severoatlantické aliance a Evropské unie. Po Sněmovně pomoc schválil na konci října i Senát.

Senát schválil pobyt zahraničních vojenských zdravotníků v Česku

Do Česka bude moci přijet na pomoc s epidemií nového koronaviru až 300 vojenských zdravotníků z členských států Severoatlantické aliance a Evropské unie. Možnost jejich až 90denního pobytu dnes schválil Senát hlasy 47 ze 48 přítomných členů.

České září v EU: Jourová vs. Orbán, migrační reforma a zhoršená pandemie

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR …

Další zajímavé zprávy a rozhovory z října

ČR nebude mít dva, ale deset žalobců. Rozpočet EPPO se podařilo na poslední chvíli výrazně navýšit

Dlouho to vypadalo, že Úřad evropského veřejného žalobce nebude schopen plnit své ambiciózní cíle. Problém se ale na poslední chvíli podařilo vyřešit. A oddechnout si může i Česko, které bude mít dostatek delegovaných žalobců.

V Česku váznou energetické úspory, z Bruselu proto nejspíš přijdou sankce

Česko stále neplní evropský požadavek na energetické úspory stanovený pro roky 2014 až 2020. Vyplývá to ze zprávy o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti, kterou dnes schválila vláda.

Důvěra Čechů v Babišův kabinet je stejně nízká jako jejich důvěra v Evropskou unii

Češi, podobně jako další Evropané, věří svým lokálním a regionálním lídrům více než národním vládám. Česká důvěra v Babišův kabinet je stejně nízká jako důvěra v Evropskou unii.

Jaderné elektrárny v závodě s klimatickou změnou nemohou zvítězit, říká fyzička Oda Beckerová

Pokud dáte dohromady veškerá fakta, zjistíte, že jaderné elektrárny s ochranou klimatu rozhodně nepomáhají, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz fyzička Oda Beckerová.

Zdeněk Hřib: Praha má velké klimatické ambice, veřejnost má ale ze změn strach

Budoucnost spočívá ve městech, nikoliv ve státech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz pražský primátor Zdeněk Hřib.

Průzkum: Češi podporují provázání fondů EU s dodržováním právního státu nejméně z celé EU

Více než tři čtvrtiny obyvatel zemí Evropské unie podporují myšlenku, aby unijní instituce spojily čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu. Nejnižší podporu ze všech států má tato podmíněnost u Čechů.

Vyhledávač Seznam žádá Evropskou komisi o zprostředkování schůzky s Googlem

Pět firem, které provozují internetové vyhledávače, včetně české společnosti Seznam.cz, požádalo místopředsedkyni Evropské komise (EK) Margrethe Vestagerovou o zprostředkování schůzky s americkou firmou Google.

Vláda v časech krize nechápe potřeby krajů a měst, stěžují si jejich zástupci

Malé pravomoci, ale velká zodpovědnost. I tak by se dala v krátkosti charakterizovat role hejtmanů a starostů během koronavirové krize. Regionálním lídrům by usnadnilo práci, kdyby jim vláda v následujících náročných týdnech a měsících poskytla alespoň trochu jistoty.

Nová odpadová legislativa míří do finále. Čeká se na rozhodnutí Senátu ČR

Česká republika schvaluje novou legislativu, která do tuzemského právního řádu zakotvuje tzv. odpadový balíček Evropské unie. Poslanecká sněmovna již svou práci odvedla, nyní je na řadě Senát.

V rovnosti žen a mužů si Česko pohoršilo, vyplývá ze studie. V rámci EU je až na 23. příčce

Vyrovnávání rozdílů mezi ženami a muži se v EU postupně zlepšuje, stále je ale co dohánět. Česko v rámci indexu Evropského institutu pro rovnost pohlaví (EIGE) obsadilo 23. příčku z 28 zemí. Nejvyrovnanější je situace v tuzemském zdravotnictví.

Český říjen v EU vznikl s využitím informačního servisu ČTK.