Český prosinec v EU: Stopka dotací pro Agrofert a euro v nedohlednu

© Shutterstock

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v závěrečném měsíci roku 2018 z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

První vlaštovka evropských voleb

Evropskou unii čekají v květnu volby do Evropského parlamentu a pomalu se začínají objevovat informace, jak by mohly vypadat kandidátky jednotlivých českých politických stran či koalic.

Současný europoslanec Stanislav Polčák (EPP) bude s velkou pravděpodobností ten, kdo povede do evropských voleb Starosty a nezávislé. ČTK to začátkem prosince řekl předseda hnutí Petr Gazdík, podle kterého měl Polčák na celostátním výboru nominaci ze všech krajů. Podle Gazdíka STAN vyjednává o společné kandidátce s dalšími stranami, například s TOP09 a stranou SNK Evropští demokraté. Už v průběhu podzimu Starostové vyzvali k vytvoření větší koalice do evropských voleb také KDU-ČSL, ta to ovšem odmítla.

Kandidátku Starostů do evropských voleb povede Polčák

Lídrem kandidátky Starostů a nezávislých do evropských voleb bude pravděpodobně Stanislav Polčák. STAN jedná o možné spolupráci s TOP09 a stranou SNK Evropští demokraté.

Datum přijetí eura? Stále není ani plán

Ze členství České republiky v EU vychází mimo jiné povinnost přijmout společnou měnu – euro. Předcházející vlády ovšem rozhodnutí o stanovení jasného časového harmonogramu přistoupení k jednotné měně zatím vždy odložily. Jinak tomu není ani nyní, v době  menšinového kabinetu Andreje Babiše.

Ministerstvo financí a Česká národní banka znovu doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vyplývá to z každoročního materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Za hlavní překážku považují instituce nedokončený proces reálné ekonomické konvergence ČR, tedy přibližování k úrovni EU. Dokument v první polovině prosince schválila vláda, která již ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat. Přijetí eura je tedy stále v nedohlednu.

Přijetí eura v ČR se opět odkládá na dobu neurčitou

Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura.

Babiš, Agrofert, europoslanci, Komise a auditoři

Evropský parlament v prosinci schválil usnesení, ve kterém vyzývá Evropskou komisi k aktivitě v případu možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Přijatý text, který společně předložili (evropští) lidovci, konzervativci a Zelení, kromě dalšího požaduje pozastavení vyplácení dotací pro holding Agrofert.

Hlasování předcházela diskuse na plénu. Europoslanci chtěli od Evropské komise vědět, jak unijní exekutiva naložila s dopisy české pobočky organizace Transparency International. Ta upozornila, že Babiš by i poté, co skupinu Agrofert přesunul do svěřenských fondů, mohl být ve střetu zájmů tak, jak ho definují nová unijní pravidla platná od srpna 2018.

Komisař pro rozpočet Günther Oettinger europoslancům přiblížil korespondenci mezi Komisí a českou vládou a také plánované kroky a opatření. Mimo jiné upozornil, že v dopise zaslaném České republice Komise upozorňuje, že dokud nebude z jejího pohledu vyjasněn střet zájmů a situace nebude uspokojivě vysvětlena, nemá exekutiva v úmyslu žádné další prostředky určené na projekty firem spojených s Agrofertem vyplácet. Zároveň uvedl, že Komise v lednu pošle do ČR auditory, kteří by měli vyjasnit, zda nedošlo při čerpání evropských financí pro zmíněné firmy (už od začátku předchozího víceletého finančního období v roce 2007) k porušení unijních pravidel.

Pozastavte dotace pro Agrofert, vyzval Evropský parlament Komisi. Ta už slíbila audity

Včerejší debatu o možném střetu zájmů českého premiéra Babiše zakončil dnes Evropský parlament usnesením. V něm vyzývá Komisi, aby případ dotací pro Agrofert důsledně vyšetřila. Komisař Oettinger už včera přislíbil, že do Česka v lednu pošle auditory.

Poslední summit roku

Nejvyšší představitelé členských zemí EU se v prosinci sešli na posledním summitu Evropské rady v roce 2018. Dvoudennímu programu dominovala diskuse o brexitu, kdy britská premiérka Theresa Mayová představila dodatečné požadavky, které by jí mohly pomoct překonat neochotu britské Dolní sněmovny přijmout současnou dohodu s Unií. Lídři sedmadvacítky si ovšem za dosavadním zněním „rozvodového“ dokumentu stáli a měnit ho nechtěli.

Mezi další projednávaná témata patřily víceletý finanční rámec, na jehož finální podobě se země chtějí shodnout až na podzim, vnitřní trh, migrace nebo boj proti dezinformacím.

Diskuse se vedla také o ukrajinsko-ruském konfliktu v Azovském moři, kdy Evropská rada kroky Ruska odsoudila a naopak podpořila Ukrajinu. Lídři se zároveň shodli na prodloužení hospodářských sankcí proti Rusku. S těmi s pověřením české vlády souhlasil také premiér Andrej Babiš, naopak prezident Miloš Zeman je předtím veřejně opětovně označil za zbytečné.

Sankce proti Rusku, rozpočet nebo migrace. Jaké jsou závěry summitu Evropské rady?

Poslední setkání premiérů, kancléřů a prezidentů členských zemí EU v roce 2018 je u konce. Zatímco včera se diskuse zaměřila na odchod Británie z EU, dnešnímu dni vévodila migrace a jednotný vnitřní trh.

Není pakt jako pakt

Česká republika v polovině prosince podpořila globální pakt OSN o uprchlících. Jednalo se o plánovaný krok, v českém prostředí ovšem vyvolal kontroverze, a to také proto, že došlo k záměně dvou podobně znějících dokumentů. Ve stejné době se totiž hlasovalo jak o zmíněném paktu o uprchlících, tak o globálním paktu o migraci, který Česká republika odmítala a i v samotném hlasování se vyslovila proti jeho přijetí.

Situaci se pokusil osvětlit ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Dobrý den, chtěl bych upřesnit dnešní hlasování v OSN, protože tomu zjevně nerozumí ani řada představitelů politických…

Publiée par Tomáš Petříček – ministr zahraničí České republiky sur Mardi 18 décembre 2018

Globální pakt o migraci dál štěpí Evropu. Na co upozorňují jeho kritici?

V marockém městě Marrakéš v těchto dnech probíhá mezinárodní konference, na které už včera 164 zemí OSN podepsalo Globální pakt o migraci. Česko a další země, které pakt nepřijaly, upozorňují na sporné pasáže v textu a potenciální problémy.

Přistoupení k fiskálnímu paktu EU potvrdili i senátoři

Česko se jako poslední ze členských zemí (nepočítaje odcházející Británii) definitivně připojilo k fiskálnímu paktu EU. Jeho obsahem je rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik členských států EU. Senát s ratifikací paktu souhlasil v druhé polovině prosince.

Senátoři spíše než obsah paktu řešili to, zda ho mohou opakovaně schválit, když tak učinili už v roce 2014 tehdy požadovanou ústavní většinou. Sněmovna se k nim tenkrát připojit nestihla. Vláda proto předložila pakt ke schválení znovu, tentokrát stačila prostá většina. Dolní komora pakt podpořila počátkem letošního listopadu a čekalo se tak už pouze na senátory.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Senátu připomněla, že schválení paktu umožní Česku účastnit se summitů eurozóny. „Musíme vědět, kam směřuje eurozóna, i když se nechceme zavazovat k termínu přijetí eura,“ uvedla.

Přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU potvrdil i Senát

Po Sněmovně schválil přistoupení České republiky k fiskálnímu paktu Evropské unie také Senát. Opětovně tak potvrdil své rozhodnutí z roku 2014.

Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU. Týdenní přehled dění v evropské politice obecně nabízí například CEVRO, analytik Ondřej Krutílek pak každý měsíc pravidelně shrnuje to nejzajímavější především v rovině unijní legislativy.

Český listopad v EU: Všude samé pakty

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v listopadu z českého pohledu v Evropě a v Evropské unii odehrálo.