Český prosinec v EU: Klima, očkování a ohlédnutí za rokem 2020

© Pixabay

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Rozpočet a klima

Hlavním evropským tématem, se kterým vše souviselo, byl rozpočtový pat. Na summitu Evropské rady 10. a 11. prosince se ho však podařilo překonat, a Unie tak mohla postoupit dále, mimo jiné i ve svých klimatických závazcích. Konkrétně Česká republika slavila v tomto ohledu úspěch.

Babiš se vrací z Bruselu spokojený. Rozpočtová krize je zažehnána a ČR prosadila své podmínky v ochraně klimatu

Po 22 hodinách intenzivního vyjednávání se premiéři zemí Evropské unie shodli na dalším postupu v otázce rozpočtu a ochrany klimatu. Česká republika je s výsledkem prosincové Evropské rady spokojena.

Podcast: Evropa výrazně sníží emise. Česku se podařilo vyjednat si příznivé podmínky

Co přinesl summit Evropské rady (10.-11. prosince) v otázce emisních cílů? Česká republika je s výsledkem jednání spokojena, do závěrů summitu se jí podařilo prosadit hned několik bodů. Na čem se lídři dohodli a co se konkrétně Česku podařilo vyjednat? Odpovídá šéfredaktorka Euractiv.cz Aneta Zachová.

České republice se do závěrů summitu podařilo prosadit větu, podle které je  plyn přechodnou technologií na cestě k dosažení společných emisních cílů. Otázkou zůstává, do jaké míry mohou Češi při rozvoji plynové soustavy počítat s podporou evropských fondů. EU chce sázet pouze na jeho čistší varianty.

Přejde ČR z uhlí na plyn? Od EU dostala zelenou, otázkou zůstává financování

Česká republika bude muset v následujících letech zapracovat dekarbonizovat svou ekonomiku. Doba uhelná totiž končí a ČR musí plnit ambiciózní evropské cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Otázkou zůstává, jak zajistit vytápění českých domácností, které byly dosud závislé na uhlí. ČR chce vsadit na plyn.

Nové klimatické závazky s sebou přináší i další obavy, například pro tuzemský průmysl.

Evropský průmysl není připraven na vyšší klimatické cíle do roku 2030. Některé státy včetně Česka na tom budou hůře

Svaz průmyslu a dopravy se obává navýšení evropského klimatického cíle na 55 procent, o kterém by ve čtvrtek a pátek měla rozhodovat Evropská rada. Zvýšení klimatických ambicí přinese nejen příležitosti, ale také větší rizika a náklady pro řadu odvětví.

Přesto se zdá, že splnění klimatických cílů není pro Česko neřešitelným úkolem.

Dosažení vyššího emisního cíle EU do roku 2030 je pro Česko reálné. Přispět k tomu mohou renovace budov a OZE

Pokoronavirová obnova představuje jedinečnou příležitost pro zintenzivnění kroků vůči snižování emisí skleníkových plynů. Přispět k tomu mohou také energeticky účinnější budovy a s tím související rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Na summitu dostal zelenou očekávaný fond obnovy, který má evropským ekonomikám pomoct vzpamatovat se z koronavirové krize. Podmínkou využití grantů a půjček je vytvoření národních plánů obnovy, ten dosavadní český se však nelíbí sociálním demokratům, koaličním partnerům hnutí ANO.

ČR musí přepracovat Národní plán obnovy, vyzývají sociální demokraté

ČSSD nesouhlasí s aktuální podobou Národního plánu obnovy, v jehož rámci má Evropská unie pomoci restartu českého hospodářství po koronavirové krizi 182 miliardami korun.

Kam s penězi pro Česko?

V návaznosti na dokončování rozpočtových rozhovorů se opět zintenzivnila debata o tom, jak konkrétně Česká republika unijní peníze využije. V novém programovém období 2021 až 2027 mohou Češi čerpat z evropských fondů zhruba 960 miliard korun.

Česko si v příštím dotačním období přijde až na 960 miliard korun

Česká republika bude moci v příštím programovém období 2021 až 2027 čerpat z evropských dotací zhruba 960 miliard korun. Proti původnímu návrhu z roku 2018 je to asi o 450 miliard korun více.

Kontroverze se objevily okolo vládních plánu na přesunutí části peněz z Evropského sociálního fondu do Fondu soudržnosti.

Vláda chce přesměrovat část peněz ze sociálního fondu do infrastruktury, organizace se bouří

S rokem 2021 odstartuje nové programovací období. ČR nyní rozhoduje o tom, jak prostředky z fondů využije. Již v říjnu se objevila informace, že ČR chce posílit podporu infrastrukturních projektů na úkor těch sociálních. S tím ale nesouhlasí ani dotčené organizace, ani ministerstvo práce.

The Capitals: Česko plánuje škrty v Evropském sociálním fondu, plán čelí kritice

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

Stejně tak se v prosinci rozhodovalo o rozdělení peněz z nového Modernizačního fondu, který je financován z evropského systému obchodování s emisními povolenkami.

ČR porcuje Modernizační fond. Ministerstvo chce při čerpání zvýhodnit energetické společnosti

Vláda v nejbližších dnech rozhodne o rozdělení peněz z nového Modernizačního fondu. Fond je financován z evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a České republice má pomoci s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Konečnou podobu dostala na konci roku nová iniciativa REACT-EU, která je zaměřená na řešení hospodářských dopadů pandemie COVID-19 skrze „zelené, digitální a odolné oživení ekonomiky“. Na rozdíl od klasických strukturálních fondů se s iniciativou nepojí tak přísná pravidla pro čerpání prostředků.

Unie spouští REACT-EU, pro ČR to znamená 30 miliard a volnou ruku v jejich využití

Se strukturálními fondy EU jsou spojena poměrně přísná pravidla, pro novou iniciativu REACT-EU to však neplatí. Státy zde mají v podstatě volnou ruku v tom, na co peníze v rámci obnovy po pandemii využijí.

Migrace, bezpečnost, terorismus

Evropská unie se v posledních měsících začala opět více věnovat tématům spojeným s bezpečností, především migraci a boji proti terorismu. V prosinci jsme se podívali na to, jak nově představené plány vypadají a co si o nich myslí Česko.

Podcast: Velké migrační plány EU a jak se k nim staví Česko

V Evropě opět ožilo téma migrace. Evropská komise v září představila nový Evropský pakt o migraci a azylu, který členské státy včetně Česka už stihly detailněji analyzovat a začaly o něm vyjednávat. Jaká je současná česká pozice k novému migračnímu paktu? A co Evropská unie v oblasti migrace, boje proti terorismu nebo integrace migrantů chystá?

Jak spokojeni jsou Češi s EU?

Se členstvím České republiky v Evropské unii je v současnosti spokojeno nejvíce Čechů od roku 2010, a to zhruba tři pětiny. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM zveřejněného v prosinci.

Předchozí průzkumy byly vůči EU pesimističtější. Letos na jaře, po začátku epidemie nemoci covid-19 v Česku, se spokojenost se členstvím v EU náhle propadla z předchozích více než 50 procent na 46 procent. V posledních měsících se ale spokojenost s členstvím v EU nejen obnovila na loňskou úroveň, ale dokonce ji mírně překonala – nyní dosahuje 57 procent.

Spokojenost Čechů s členstvím v EU je nejvyšší od roku 2010. Vliv má i role EU při koronavirové pandemii

Se členstvím České republiky v Evropské unii je nyní spokojeno nejvíce Čechů od roku 2010, a to zhruba tři pětiny. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM z přelomu října a listopadu.

Vývoj v kauze Turów

Evropská komise ve svém prosincovém nezávazném stanovisku dospěla k závěru, že Polsko porušilo v otázce prodloužení těžby ve svém hnědouhelném dole Turów na česko-polsko-německém pohraničí několik unijních pravidel. Česko, kterému polské plány vadí, se tak podle Komise nyní může obrátit na Soudní dvůr EU.

Česko může nyní v kauze Turów podat proti Polsku žalobu k soudu EU. Ten může těžbu zastavit

Evropská komise včera v nezávazném stanovisku dospěla k závěru, že Polsko prodloužením těžby na dole Turów porušilo několik unijních pravidel. Česko se tak nyní může obrátit na Soudní dvůr EU. Varšava by zároveň měla uznat svou chybu.

Očkovací strategie

Hlavní prioritou v boji s koronavirem se postupně stává očkování. Česká republika v porovnání s dalšími evropskými státy přípravu očkovací strategie podcenila.

Po Evropě rostou očkovací centra. Česko s přípravou zaspalo

Česko při přípravě na očkování proti covid-19 zaspalo. V rozhovoru pro ČT to přiznal koordinátor pro očkování Zdeněk Blahuta. „Zpoždění rozhodně máme, ale v krátké době dvou až tří měsíců to doženeme,“ řekl český koordinátor. Jak jsou na tom ostatní státy EU?

Agendu si vzal na starosti sám premiér Andrej Babiš. Ten ještě v posledních prosincových dnech žádal Evropskou komisi, aby Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) co nejdříve schválila možnost očkovat z jedné ampule vakcíny proti koronaviru od firem Pfizer a BioNTech šest dávek namísto nynějších pěti.

Ampule vakcíny Pfizer vystačí na šest dávek, léková agentura EU ale povolila jen pět. Babiš žádá změnu

Premiér Andrej Babiš požádal předsedkyni Evropské komise, aby Evropská agentura pro léčivé přípravky co nejdříve schválila možnost očkovat z jedné ampule vakcíny proti koronaviru od firem Pfizer a BioNTech šest dávek namísto nynějších pěti.

Jaký byl rok 2020 a jaký bude rok 2021?

Prosinec bývá měsícem rekapitulace. EURACTIV.cz shrnul nejdůležitější témata uplynulého roku a také práci českých europoslanců.

Ohlédnutí za rokem 2020: Klima, brexit, právní stát a mnoho dalšího

Ohlédněte se společně s námi za složitým rokem 2020 a za klíčovými evropskými tématy, která naši redaktoři bedlivě sledovali. Přinášíme shrnutí těch nejdůležitějších článků.

Čeští europoslanci a europoslankyně v roce 2020: Na čem pracovali a kde „byli vidět“?

Náročný rok plný nečekaných návrhů a omezení má za sebou i jednadvacítka českých europoslanců a europoslankyň. Přinášíme stručné shrnutí jejich práce a témat, kterým se věnovali.

Stejně tak jsme se podívali na to, jaká témata budou „hýbat Bruselem“ v roce 2021.

Podcast: Rok 2021: Co se chystá v Bruselu?

Co bude hýbat Evropou v roce 2021? Přinášíme výběr redakce klíčových témat: vakcína proti covid-19, vztahy EU a Británie, unijní zahraniční politika, ale i klimatické a digitální regulace.

Další zajímavé články, rozhovory, podcasty a videa z prosince

Česko bude pomáhat s úklidem vesmírného smetí v rámci mise Evropské komické agentury

Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala se švýcarskou společností ClearSpace kontrakt na úklid vesmírného smetí. Mise, která je první svého druhu na světě a na které se jako jedna z osmi zemí podílí i Česká republika, je plánována na rok 2025.

Podcast: Zastropování dotací dopadne na Agrofert, střední farmy se obávat nemusí, říká europoslankyně Šojdrová

Evropský parlament nedávno hlasoval o své pozici k reformě společné zemědělské politiky EU. Poslanci chtějí prosadit přísnější ekologické požadavky a také dotační stropy pro agrární holdingy. Nová pravidla by měla dopadnout i na Agrofert, potvrzuje v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslankyně Michaela Šojdrová.

Video: České regiony chtějí být v EU více slyšet, vláda má na to jim to ulehčit

České kraje, města a obce mají řadu nápadů, jak posílit svůj hlas na evropské úrovni. Národní úroveň by jim v tom mohla pomoct, podle zástupců regionů je to totiž i v jejím zájmu. Sledujte záznam z debaty serveru EURACTIV.cz.

EU by měla využít nynější situace a posílit svou obrannou spolupráci, říká český šéf Evropské obranné agentury

Evropské sousedství je nestabilní, unijní blok by proto neměl promarnit příležitost a začít využívat veškeré nástroje, které má k dispozici, aby zvýšil svou obrannou spolupráci, říká v rozhovoru pro EURACTIV šéf Evropské obranné agentury (EDA) Jiří Šedivý.

Ondřej Kovařík: Digitální prostředí potřebuje regulaci, firmy ale nesmíme udusit

Riziko zneužití umělé inteligence je vysoké. Regulační rámec musí rizika eliminovat, nebo na ně alespoň upozornit, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Kovařík.

Česko-slovenský tandem zablokoval důležitý dokument k rozšiřování EU, nelíbí se mu tlak Bulharska

Česká republika a Slovensko zablokovaly důležitý dokument týkající se dalšího rozšiřování Evropské unie. Důvodem je bulharské veto na zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií.

Český postoj k Rusku a Číně se od polského liší. Staví ekonomické zájmy na první místo, říká polský expert

Přístup Česka k Rusku a Číně je jiný než ten polský. Premiér Babiš je byznysmen, k přírodním zdrojům přistupuje transakčně a ekonomické zájmy staví na první místo i ve vztazích s Ruskem, říká v rozhovoru pro EURACTIV.pl Łukasz Ogrodnik.

Co je to právní stát? A proč je důležité jej respektovat?

Právní stát je v poslední době horkým tématem. Co ale přesně představuje? A proč je důležité principy vlády práva respektovat?

ČR by měla požadovat po Agrofertu vrácení dotací, říká senátní komise

Senát by měl podle své komise pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků vyzvat ministerstva, aby po společnostech v holdingu Agrofert požadovala neoprávněně vyplacené dotace. Nemusel by je tak Evropské unii vracet stát z peněz daňových poplatníků.

Komise proplatila Česku 75 procent nákladů za jarní repatriační lety v první vlně koronavirové pandemie

Evropská unie proplatila Česku 76,5 milionu korun za repatriační lety v jarní vlně epidemie koronaviru. Ministerstvo zahraničí mezi polovinou března a dubna zajistilo návrat 5082 Čechům a zhruba tisícovce cizinců.

Český prosinec vznikl s využitím informačního servisu ČTK.

Český listopad v EU: Audit, olovo, Turów a koronavirový semafor

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.