Český prosinec v EU: Energie, digitál a „střídání stráží“

© EPA

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Energetika na prvním místě

Poslední měsíc v roce 2021 patřil energetice. Evropská komise představila nová pravidla pro posuzování klimaticky šetrných investic, na které v posledních dnech roku navázala zveřejněním pravidel pro tzv. taxonomii. Téma je velmi kontroverzní a dělí členské státy na několik táborů, a to především kvůli návrhu Komise zařadit jádro a plyn mezi zelené investice. Tento krok uvítala mimo jiné Česká republika, například Rakousko je však silně proti.

EK představila část pravidel pro šetrné investice. O jádru rozhodne do konce roku

Evropská unie dnes stanovila první část pravidel pro posuzování klimaticky šetrných investic, která mají od příštího roku pomoci nasměrovat peníze do takzvaných zelených projektů v energetice, dopravě či stavebnictví.

Návrh zařadit jádro a plyn mezi zelené investice je pod palbou. Komise ho hájí

Evropská komise dnes odmítla kritiku svého návrhu zařadit dočasně jádro a plyn mezi zelené investice. Takzvanou taxonomii odmítají odpůrci obou technologií, kvůli některým podmínkám však nabádají k opatrnosti částečně i jejich stoupenci.

Na konci roku spatřil světlo světa také očekávaný „plynový balíček“ Evropské komise, který by měl nasměrovat evropské plynárenství na udržitelnější linku. Do roku 2027 by měly například skončit evropské dotace na plynové kotle, což může být problém pro Čechy, kteří si tento typ podpory velmi oblíbili.

Evropská komise už nechce dotovat plynové kotle. Navrhuje nová pravidla pro plynárenství

Evropská komise představila dlouho očekávaný „plynový balíček“, který by měl nasměrovat plynárenství na udržitelnější linku. Jak tento balíček ovlivní spotřebitele a podniky v Evropské unii a v Česku?

Evropské instituce a členské státy EU zároveň řešily palčivý problém s nedostatkem plynu a vysokými cenami energií v Evropě. Ministři dohlížející na sektor energetiky se na začátku prosince dohodnout nedokázali, sporné zůstává téma reformy trhu s energiemi.

EU hledá řešení vysokých cen energií. Na reformě trhu se dnes ministři neshodli

Země Evropské unie stále marně hledají společnou cestu, jak se vyrovnat s vysokými cenami energií, které řadu z nich přiměly sáhnout ke krokům zmírňujícím jejich dopad na obyvatele a firmy.

Naposledy Babiš

Svoji představu o řešení energetických potíží a o budoucnosti evropské energetiky celkově měl také končící premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Na summitu Evropské rady v polovině prosince však své kolegy z ostatních zemí přesvědčit nedokázal, a několikahodinová debata o jaderné energii a emisních povolenkách skončila bez dohody.

Babiš skeptické státy o jádru nepřesvědčil, neuspěl ani s návrhem k povolenkám

Bez dohody skončila v noci na dnešek několikahodinová debata o jaderné energii a emisních povolenkách, kterou vedli lídři zemí Evropské unie na bruselském summitu.

Prezidenti a premiéři zároveň řešili další postup v boji s pandemií, a to konkrétně urychlení očkování, variantu viru omikron nebo délku platnosti covidových certifikátů.

Došlo samozřejmě i na téma ruské hrozby u hranic s Ukrajinou a jak ji řešit. „Jakákoli další vojenská agrese vůči Ukrajině bude mít obrovské následky a cena za ni bude velmi vysoká, včetně omezujících opatření koordinovaných s partnery,“ píše se v závěrech summitu.

Jasné sankce, jasné reakce. Lídři EU jednají o Rusku i omikronu

Evropská unie by měla udělat vše pro odvrácení ruského útoku na Ukrajinu a měla by jasně avizovat sankce, které by Rusko při naplnění tohoto „nejhoršího scénáře“ zasáhly. Takto se ráno před startem unijního summitu vyjádřili někteří lídři členských zemí evropského bloku.

Pro Andreje Babiše se zároveň jednalo o poslední summit v čele České republiky, příště už bude na české židli sedět nový premiér Petr Fiala (ODS), jehož vláda nahradila tu Babišovu 17. prosince.

Digitální trh se mění

Na závěr roku dostala jasnější obrysy přelomová digitální legislativa EU, a to konkrétně Akt o digitálních trzích, který má nastavit férová pravidla na evropském trhu s digitálními službami. Za úkol bude mít především omezit moc digitálních gigantů typu Google a Facebook a donutit je dodržovat pravidla hospodářské soutěže.

Konkrétně pro Česko bude mít nový balíček po svém finálním schválení velký význam, protože má jako země vysoce rozvinuté elektronické obchodování (tzv. e-commerce). Českým firmám by se mělo zlepšit postavení na trhu.

Konec diktátu internetových gigantů. Českým firmám se mohou otevřít nové příležitosti

Nový akt o digitálních trzích (DMA) má nastavit férová pravidla na trhu s digitálními službami. Revoluční legislativa nedávno pohodlně prošla Evropským parlamentem. Co nového přináší a kdy můžeme čekat její konečné schválení?

Akt o digitálních trzích rozšíří spotřebitelům výběr, může ale znepřehlednit trh

Nová evropská legislativa pro digitální sektor by mohla spotřebitelům přinést větší výběr a posílit tlak konkurence na trhu. Stinnou stránkou pak bude znepřehlednění trhu, který přinese ještě větší nároky na digitální gramotnost uživatelů, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Kryštof Kruliš. 

Národní plán obnovy pod lupou

V prosinci redakce EURACTIV.cz uzavřela sérii o českém Národním plánu obnovy, díky kterému do Česka putují miliardy ze speciálního post-pandemického fondu EU. Dostalo se na téma 5G sítí, výzkumu a vývoje, snižování dopadů klimatických změn nebo zkvalitnění sociálních služeb.

Sedmadvacítka: Do Česká míří peníze z fondu obnovy EU

Do Česka míří první miliardy z evropského fondu obnovy. Jaké projekty peníze podpoří? A kde o ně mohou lidé žádat? Sledujte další díl pořadu Sedmadvacítka.

Česko by už brzy mohlo fungovat na 5G sítích, peníze na to jsou

Mnoho domácností v ČR stále postrádá rychlý internet. Nyní se díky dalším dotacím z EU otevírá možnost výstavbu pokrytí vysokorychlostním internetem dokončit.

Plán obnovy podpoří i výzkum a vývoj. Univerzity chtějí zkoumat viry, firmy inovovat

Výzkum a vývoj v Česku už brzy „nakopnou“ mimořádné miliardy z evropského post-pandemického fondu obnovy. Podpory se dočkají univerzitní výzkum kardiovaskulárních nemocí, prohloubení spolupráce mezi vědci a podniky nebo inovace ve firmách.

Klimatická změna zasáhla Česko. Plán obnovy pomůže řešit její dopady

Česko se již nyní potýká s klimatickou změnou. K jejím projevům patří pravidelné povodně i chřadnoucí lesy. Jak se na ni Česko připravuje? A jak mu s tím pomohou evropské peníze?

Více školek, více domovů pro seniory. Jejich výstavbu v ČR podpoří plán obnovy

Pokrizový fond obnovy Evropské unie, ze kterého má do Česka připutovat asi 180 miliard korun na obnovu ekonomiky, není jen o ozelenění hospodářství a digitalizaci. Česko chce nemalou část investovat také do reformy a zkvalitnění sociálních služeb.

Ohlédnutí zpět, pohled vpřed

Prosinec bývá už tradičně rekapitulační, ale je to i čas na to podívat se dopředu. Co důležitého řešila Evropská unie v roce 2021 a jaké výzvy ji čekají letos? Redakce EURACTIV.cz připravila stručné přehledy.

Podcast: Co má EU za sebou a co ji čeká v roce 2022?

Co zásadního se v EU odehrálo v letošním roce? S čím vchází do toho příštího? A co klíčového bude Brusel v nadcházejícím roce řešit? V podcastu Evropa zblízka bilancují šéfredaktorka EURACTIV.cz Aneta Zachová a redaktoři Ondřej Plevák a Kateřina Zichová.

Mikroplasty, čipy či svobodná média. Jaké návrhy zveřejní EU v roce 2022?

S jakými návrhy přijde Evropská komise v roce 2022? Server EURACTIV.cz přináší přehled nejdůležitějších iniciativ, které má unijní exekutiva během roku představit.

Zaměřeno na české tváře v EU

V prosinci redaktoři EURACTIV.cz zpovídali také několik českých europoslanců, a to konkrétně Michaelu Šojdrovou (KDU-ČSL, EPP), Ondřeje Kovaříka (ANO, RE) a Mikuláše Peksu (Piráti, Zelení/EFA). Bonusem byl pak rozhovor s eurokomisařkou Věrou Jourovou (ANO).

Podcast: Očekávám, že nová vláda zastropuje zemědělské dotace, říká europoslankyně Šojdrová

Po dlouhých letech vyjednávání zná EU podobu nové zemědělské politiky. Jaké jsou její hlavní cíle? Proč je potřeba podporovat zemědělce? A zasáhne nová vláda do českého plánu na rozdělení zemědělských dotací? V podcastu Evropa zblízka odpovídá europoslankyně Michaela Šojdrová.

Razantní změna ve zdanění energií může vyvolat odpor veřejnosti, říká europoslanec Kovařík

Schválení nových evropských pravidel pro zdanění energií bude oříškem, a to i vzhledem k nárůstu cen energií, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Kovařík.

Podcast: Deagrofertizace státní správy bude trvat roky, Ivanovi jeho úkol nezávidím, říká Peksa

Evropská komise by měla „rozbít prasátko“ a jít nakupovat plyn, jiné krátkodobé řešení vysokých cen energií neexistuje, říká v podcastovém rozhovoru europoslanec Mikuláš Peksa. Evropské investice v českých uhelných krajích podle něj potřebují přepracovat.

Jourová: Novinařina může být rizikové povolání. Orbánovy útoky na média jsou nepřijatelné

Velice pozorně jsem sledovala, co se dělo před volbami kolem České televize, a musím říct, že česká veřejnost zareagovala ve správnou chvíli správným způsobem, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Věra Jourová.

Další zajímavé články, rozhovory a podcasty z prosince

Podcast: V čem pomohou miliardy z EU českým uhelným krajům?

Tři české kraje si mezi sebe v následujících letech rozdělí asi 42 miliard korun z unijní kasy. Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj je získají na to, aby se dokázaly vyrovnat s ozeleněním ekonomiky. V čem konkrétně jim pomohou?

Česko se zbavuje dvojí kvality, zatím pouze u potravin. EU ale žádá víc

Do konce listopadu mělo Česko splnit evropská pravidla o tzv. dvojí kvalitě. Podařilo se to ale jen částečně, Čechy tak možná opět čekají oplétačky s Evropskou komisí.

Ministři se dohodli na principech minimální mzdy v EU, nebude povinná pro všechny země

Státy Evropské unie se shodly na společných principech, podle nichž by v budoucnu měly určovat minimální mzdy. Norma nepočítá se zavedením jednotné úrovně minimální mzdy pro celou Unii, stanovuje ale postup, jak by země měly dospět k její dostatečné výši.

Příliš mocná zbraň. Chytrá reklama mění výsledky voleb, EU chce manipulace ukončit

Internet nabízí politikům další prostor, ve kterém mohou cílit na své potenciální voliče. Digitální reklama ovšem skýtá v porovnání s billboardy u silnic nebo letáky vyšší rizika. Přispívá k tomu doba sociálních sítí a chytře nastavených algoritmů.

Česko i EU dají na kreativní průmysl rekordní peníze. Umělci si je vybojovali

ČR dá na rozvoj kultury a kreativního průmyslu v rámci Národního plánu obnovy (NPO) necelých sedm a půl miliardy korun. Další finance pak umělci mohou získat z evropských programů jako Kreativní Evropa. Lepší využití peněz však komplikuje i složitá byrokracie.

Nezletilí uprchlíci v Řecku stále potřebují pomoc, nová česká vláda je šancí na „reparát“

Na stole stále leží možnost přivézt do Česka dětské uprchlíky z Řecka, což odcházející vláda odmítala. Budoucí ministr vnitra Vít Rakušan naznačil, že on sám se na věc dívá jinak. „Prodat“ něco takového v ČR ale rozhodně nebude jednoduché.

Evropské sankce vůči běloruskému režimu jsou děravé, tvrdí Cichanouská

Západ by měl lépe koordinovat své sankce proti režimu běloruského diktátora Alexandra Lukašenka. Jejich současná podoba má mnoho děr, řekla redakci EURACTIV vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.

Podcast: Erasmus: Cesta k evropské identitě?

Spojuje občany EU společná evropská identita? Pomáhají v jejím budování evropský prostor „bez hranic“ a programy jako Erasmus? Cítí se být občané unijních států také Evropany? Poslechněte si v další epizodě podcastu Evropa zblízka záznam z nedávné debaty serveru EURACTIV.cz. 

EU má velké plány, jak zatočit s rakovinou. Přispěje i české předsednictví

Evropa bude mít co dělat, aby v následujících několika letech splnila své cíle v boji s rakovinou. Řada úkolů čeká i na české předsednictví, které může ostatním zemím pomoct například s rozvojem screeningových programů.

Z drahých energií máme příležitost se proinvestovat, říká analytička Hrtúsová

Zelenou transformaci energetiky bychom proto měli vnímat jako příležitost k dosažení soběstačnosti, která nám zajistí plynulé a pro spotřebitele cenově dostupné dodávky energií. Musí být ale provedena správně, píše v komentáři Tereza Hrtúsová.

Organizovaný zločin ohrožuje evropské peníze. Pandemie mu otevřela dveře

Pandemie vytvořila řadu nových příležitostí pro organizovaný zločin a podvodníky. Zneužívání veřejných zakázek a dotací, podvody se zdravotnickým materiálem či daňové úniky ohrožují nejen rozpočty členských zemí, ale také samotné financování EU.

Erasmus nejsou jen studentské večírky. Příliv lidí ze zahraničí prospívá české ekonomice

Za více než třicetiletou existenci programu Erasmus vyjelo do zahraničí za studiem nebo stáží více než devět milionů studentů. Vyjet mohou ale i absolventi, učitelé a další. Výjezdy prospívají nejen studentům samotným, ale i české ekonomice a také společnosti.

Český prosinec v EU vznikl s využitím informačního servisu ČTK.

Český listopad v EU: Nová vláda, nová evropská politika

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.