Český listopad v EU: Všude samé pakty

© Shutterstock

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v listopadu z českého pohledu v Evropě a v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Listopad se na evropské úrovni nesl především ve znamení vyjednávání o brexitu. Evropská rada, kde ČR zastupoval premiér Andrej Babiš, dohodu o vystoupení Británie z EU přijala 25. listopadu. Ve stejný den pak musela Unie reagovat na ukrajinsko-ruský konflikt, který propukl v Azovském moři.

EU zvažuje zpřísnění sankcí proti Rusku

EU v souvislosti s incidentem v Černém moři zvažuje další kroky vůči Rusku. Ukrajina mezitím vyhlásila válečný stav.

Z českého pohledu pak byly podstatné především následující události.

Sněmovna přijala fiskální pakt

Česká Poslanecká sněmovna udělala na začátku listopadu klíčový krok k ratifikaci fiskálního paktu Evropské unie, jehož obsahem je rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik členských států EU. Pakt bude ještě projednávat Senát, ačkoliv dokument přijal ústavní většinou už před třemi lety – nyní ovšem Sněmovnou prošel v pozměněné verzi.

Fiskální pakt dlouhodobě způsobuje v České republice názorové rozpory, ratifikovat se ho nedaří od roku 2013. Kromě odcházející Británie jsou Češi v EU jediní, kdo k ratifikaci fiskálního paktu dosud nepřistoupil.

Poslanci schválili přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU

Poslanecká sněmovna dnes schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU, proti byli poslanci ODS, KSČM a SPD. Smlouvu se v Česku nedaří ratifikovat od roku 2013, nyní se čeká na rozhodnutí Senátu.

Zakončení občanských konzultací

Česká republika v letošním roce zorganizovala sérii akcí, které daly prostor pro veřejnou diskusi o klíčových evropských tématech. Cílem série 21 debat v 11 krajských a okresních městech bylo také zjistit, proč Češi Unii vnímají převážně negativně a co by se podle nich mělo do budoucna změnit.

Český státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař vyzdvihl na závěrečné debatě v Praze oblasti, které diskutující v průběhu roku nejvíce zajímaly – šlo o evropské fondy a především o téma migrace. „Například v Praze jsme se téměř dominantně bavili o roli médií, ,fake news‘ a ovlivňování evropské debaty zvnějšku. Obecně se občané tázali a vyjadřovali k tématu přijetí eura a k fungování vnitřního trhu,“ řekl Chmelař.

Mezi „top 10“ témat pak patřila ještě sociální politika, vzdělávání, životní prostředí, zemědělství a obchodní politika. Češi se pozitivně staví například k otázkám studijní i turistické mobility, kontroverze mezi nimi pak způsobují témata jako migrační (uprchlické) kvóty nebo nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).

Občanské konzultace o EU letos končí. Čechy nejvíce zajímaly fondy a migrace

Závěrečná občanská konzultace v Praze zrekapitulovala výsledky letošní série podobných akcí, které se zaměřovaly na veřejné diskuse o pohledu Čechů na evropská témata. Nový ministr zahraničí při té příležitosti představil svoji vizi EU a ČR v ní.

Střed Evropy odmítá migrační pakt

Česká republika se v listopadu připojila ke skupině unijních států, které odmítají tzv. globální pakt o migraci z dílny OSN. Cílem dohody má být podpora bezpečné, řízené a legální migrace, a zároveň potlačení migrace nelegální, včetně pašování a obchodu s lidmi.

Podle českého premiéra Babiše pakt umožňuje rozdílný výklad. Nový ministr zahraničí Tomáš Petříček upozornil na to, že při vzniku dokumentu nebyla přijata řada připomínek z EU a nebyly dostatečně vysvětleny otázky v oblasti nelegální migrace. „Proto vnímáme připojení ČR ke kompaktu za současné situace jako spíše kontraproduktivní,“ uvedl Petříček.

Kromě Česka pakt odmítly také Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Polsko, Chorvatsko nebo Bulharsko, z mimoevropských zemí pak například USA nebo Austrálie.

Počet členských zemí EU, které odmítají globální pakt o migraci, narůstá

Bulharsko se stalo šestou zemí EU po Maďarsku, Rakousku, Polsku, České republice a Chorvatsku, která oznámila, že na prosincovém ceremoniálu v Maroku nepodepíše dohodu o globální migraci.

Česko má „svého“ kandidáta do čela EK

Evropští konzervativci a reformisté (ECR) v listopadu potvrdili českého europoslance z ODS Jana Zahradila jako svého spitzenkandidáta – bude se tedy v souboji se socialistou Fransem Timmermansem a lidovcem Manfredem Weberem (pokud se neobjeví ještě někdo další) příští rok ucházet o post předsedy nové Evropské komise.

„Chtěli bychom vybudovat střední cestu mezi radikálními eurokritiky a silnými proevropany. Současná situace nám nahrává a evropští voliči by na to mohli slyšet,“ řekl v rozhovoru pro EURACTIV.cz Zahradil.

Jan Zahradil: Nastal čas, aby se i naše část Evropy dostala ke slovu

Chtěli bychom vybudovat střední cestu mezi radikálními eurokritiky a silnými proevropany. Současná situace nám nahrává a evropští voliči by na to mohli slyšet, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz český kandidát na předsedu Evropské komise Jan Zahradil.

Stopy praní špinavých peněz vedou i do Česka

Ze slyšení v Evropském parlamentu v druhé polovině listopadu vyplynulo, že se skandálem estonské pobočky banky Danske Bank, která údajně vyprala špinavé peníze z Ruska v hodnotě 5,2 bilionu korun, mají patrně něco společného také banky v České republice.

Před europoslanci vypovídal bývalý zaměstnanec banky Howard Wilkinson. „Pokud jde o Českou republiku, neznám konkrétní jména bank, které do toho byly zapojeny. Znám ale konkrétní schéma, podle kterého to fungovalo,“ uvedl whistleblower s tím, že pokud by o fungování schématu chtěly české orgány vědět více, se svolením Danske Bank jim informace poskytne.

Špinavé peníze z Ruska mohly prát i české banky, varoval whistleblower

Se skandálem estonské pobočky banky Danske Bank, která údajně vyprala špinavé peníze z Ruska v hodnotě 5,2 bilionu korun, mají podle jejího bývalého zaměstnance co do činění i banky v Česku.

Chudší státy EU bojují za kohezi

Na konci listopadu se patnáct unijních zemí ze skupiny Přátelé koheze v Bratislavě shodlo na tom, že rozpočet EU na kohezní a zemědělskou politiku pro období 2021-2027 musí být zachován na úrovni stávajícího rozpočtového rámce.

„Kohezní politika potřebuje dostatek zdrojů k podpoře a udržení sbližování, růstu, investic a konkurenceschopnosti napříč EU a EU na globálním trhu,“ píše se ve společné deklaraci premiérů nebo jejich zástupců zúčastněných zemí.

Českou republiku zastupoval premiér Andrej Babiš, který návrh Evropské komise snížit finance pro tyto zmíněné oblasti označil za nepřijatelný. Peníze pro politiku soudržnosti by chtěl Babiš nalézt úsporami v jiných kapitolách víceletého finančního rámce. „Já tam kritizuji náklady evropských struktur, které se navyšují o 23 %. Jsou tam některé položky, které si myslím, že jsou nové a nemusely by se navyšovat,“ řekl předseda české vlády.

Rozpočet na kohezní a zemědělskou politiku se snížit nesmí, shodly se chudší státy EU

Unijní rozpočet na politiku soudržnosti i na zemědělskou politiku na roky 2021 až 2027 by měl být zachován na úrovni stávajícího sedmiletého rozpočtového rámce. Zástupci patnácti zemí ze skupiny Přátel koheze se na tom shodli na jednání v Bratislavě.

Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU. Týdenní přehled dění v evropské politice obecně nabízí například CEVRO, analytik Ondřej Krutílek pak každý měsíc pravidelně shrnuje to nejzajímavější především v rovině unijní legislativy.

Český říjen v EU: zájem Komise o Agrofert, boj s emisemi, Macron a Merkelová v Praze

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v říjnu v EU a v Evropě vůbec z českého pohledu událo.