Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.
Česká podpora Ukrajině
Hlavní evropské téma bylo v lednu jasné, pnutí na ukrajinsko-ruské hranici. Pokud jde o Česko, vláda dala jasně najevo podporu Ukrajině a poslala jí i munici. V rámci EU, která zatím nenašla jasný společný postoj, patří Češi mezi nejhlasitější podporovatele Ukrajinců, i když tento obraz částečně narušuje prezident Miloš Zeman.
Česká republika se zároveň začala společně se Slovenskem připravovat na možnou uprchlickou vlnu, kterou by mohl spustit i menší ukrajinsko-ruský konflikt.
Co zajímavého se odehrává v Evropě? Přečtěte si dnešní The Capitals!
Na východních hranicích EU je dnes největší napětí za mnoho posledních let a mnozí se ptáte, zda hrozí válka. Otevřeně řečeno na Ukrajině hrozí. V této analýze vám Deník nabízí pro lepší orientaci tři scénáře, jak by se mohla situace na východě vyvinout.
Nová vláda se zabydluje
Ministři nové vlády Petra Fialy (ODS) se v lednu začali sžívat se svou novou funkcí a začaly přicházet i první změny. Pokud jde o témata spojená s EU, nový kabinet přišel například s jiným přístupem k vyplácení zemědělských dotací, což se nelíbí velkým agrárním podnikům.
Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR nesouhlasí se změnami českého plánu na čerpání zemědělských dotací a chystají demonstraci. Komora hrozí také žalobou. Naopak Asociace soukromého zemědělství ČR požaduje ve znění plánu změny.
Přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl. Klesne také maximální výše investiční dotace. V úterý večer se na tom shodla koaliční rada, informoval dnes ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Vláda dnes schválila návrh na podání žaloby na neplatnost rozhodnutí Evropské komise z listopadu 2021, podle nějž má ČR vrátit zhruba 44,1 milionu eur (v přepočtu asi 1,08 miliardy Kč) zemědělských dotací kvůli jejich nedostatečné kontrole.
Některé novinky měly formu „úklidu“ po předchozí vládě, například žádost ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) o prošetření dotací na nechvalně proslulou linku na toustový chleba PENAM.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zaslal Evropské komisi (EK) dopis, ve kterém žádá o posudky k dotaci na stavbu linky na výrobu toastového chleba v pekárně společnosti Penam. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva Vojtěch Srnka.
Vrcholní představitelé stran vládní koalice začali být vidět i v zahraničí. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) spustila rozruch svými komentáři na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána.
Co zajímavého se odehrává v Evropě? Přečtěte si dnešní The Capitals!
Na ministry nové vlády čekala první jednání se zahraničními kolegy, a to i na EU úrovni.
Nová fiskální pravidla Evropské unie, zdanění velkých firem či zařazení jádra a plynu mezi zelené investice byly stěžejními tématy prvních bruselských jednání nového českého ministra financí Zbyňka Stanjury.
Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) dnes s eurokomisařkou Margrethe Vestagerovou diskutoval o prioritách českého předsednictví v Radě EU, které nastane v druhé polovině roku, elektronické identitě, kybernetické bezpečnosti nebo transatlantické spolupráci.
Velkým tématem zůstává české předsednictví Rady EU, které začne 1. července, a také spolupráce s Francií, na kterou Česko naváže. Vláda ve svém programovém prohlášení shrnula, jakým prioritám se chce na evropské úrovni a v zahraniční politice věnovat.
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) dnes poprvé jednal se zahraničním partnerem, s francouzským ministrem vnitra Géraldem Darmaninem řešil předsednictví v Radě Evropské unie.
Oživení, síla a pocit sounáležitosti. Právě tak zní motto francouzského předsednictví v Radě EU, které odstartovalo spolu s rokem 2022. Na co se chtějí Francouzi zaměřit? A jak se na své předsednictví v druhé polovině roku připravuje Česko?
Kapitoly o zahraniční politice a evropských záležitostech ve vládním programovém prohlášení jsou podle politologa Petra Kanioka z Masarykovy univerzity v Brně racionálním průsečíkem pozic všech koaličních stran.
Česká želízka v europarlamentu
Europoslanci si po dvou a půl letech svého pětiletého mandátu zvolili nové vedení. Česko mělo v lednu šanci obhájit dvě svá místopředsednická křesla, nakonec však uspěla jen Dita Charanzová (za ANO, RE). Marcel Kolaja (Piráti, Zelení/ESA) se místo toho stal kvestorem, což je pozice, která řeší administrativní a finanční záležitosti týkající se europoslanců a chodu Evropského parlamentu.
Europoslanci se ještě nevzpamatovali ze smrti svého předsedy Davida Sassoliho a už je čekají velké změny, volí si totiž nové vedení. Česká republika má v předsednictvu europarlamentu silné zastoupení, a zřejmě to bude platit i nadále.
Kompromis okolo minimální mzdy
Směrnice zavádějící přiměřenou minimální mzdu ve státech EU postoupila v lednu do konečné fáze vyjednávání. Česko novinku podporuje, klíčoví hráči však mají rozdílné požadavky. Zatímco české odbory chtějí jasná a závazná kritéria pro její stanovení, zaměstnavatelé jsou spíše proti.
Měla by EU řešit minimální mzdu? O směrnici zavádějící přiměřenou minimální mzdu ve státech bloku letos budou jednat instituce v rámci trialogů. Zatímco české odbory chtějí jasná a závazná kritéria pro její stanovení, zaměstnavatelé jsou spíše proti.
Úspěch pro (nejen) české dálkové řidiče
Čeští řidiči kamionů a autobusů mají od přelomu ledna a února snazší cesty do zahraničí. Začala totiž platit nová pravidla EU pro mezinárodní silniční dopravu, podle kterých se při krátkodobých přepravách nebudou muset šoféři řídit pracovní legislativou hostitelských zemí. Tuzemští dopravci si od toho slibují především snížení byrokracie a zlepšení pozice na zahraničních trzích.
Čeští řidiči kamionů a autobusů budou mít od středy snazší cesty do zahraničí. Začnou totiž platit nová pravidla EU pro mezinárodní silniční dopravu, podle kterých se při krátkodobých přepravách nebudou muset šoféři řídit pracovní legislativou hostitelských zemí.
Další zajímavé články, podcasty a rozhovory z ledna
EU rozhodla o osudu jádra a zemního plynu v rámci tzv. taxonomie. Dočasně a za určitých podmínek budou investice do těchto zdrojů vnímány jako udržitelné. Podmínky však pro ČR nejsou úplně výhodné. Proč? A mohou se ještě změnit?
Jádro skončí ještě letos, uhlí do roku 2030. Německo mění své energetické zdroje překotnou rychlostí, Česko do tohoto vlaku ještě nenaskočilo. Musí využít nabízející se příležitosti, shodují se odborníci.
Poslechněte si v novém díle podcastu Evropa zblízka záznam debaty o umělé inteligenci s europoslancem Marcelem Kolajou (Piráti, Zelení/ESA), národním koordinátorem pro centra umělé inteligence Janem Kleslou a vědcem Tomášem Mikolovem.
Na přijetí eura neexistuje v nové vládě shoda, téma proto zůstává u ledu. Společná měna by ČR mohla pomoct dostat se na vyšší úroveň, země si ale napřed musí splnit řadu domácích úkolů. To samé musí udělat eurozóna, pokud chce přežít.
Do mrazivé Varšavy se sjely téměř dvě stovky unijních občanů, aby pokračovaly v historicky novém úkolu. Evropané zde představili svá finální doporučení k tomu, jak by měla v budoucnu evropská integrace vypadat. Věří, že budou jejich podněty vyslyšeny?
Evropský plynový balíček je revoluční, zakotvuje totiž vodík jako energetický plyn do evropské legislativy. Část plynovodů se tak spolu s rozvojem vodíku přemění na „vodíkovody“, říká v podcastu Evropa zblízka Lenka Kovačovská.
Některé spory na západním Balkáně jsou velmi těžce řešitelné a EU s nimi v současnosti nic nezmůže. Peníze by přesto měla posílat dál, čelí totiž konkurenci mimo jiné ze Saúdské Arábie, která mění pojetí islámu na Balkáně, říká Věra Stojarová.
Český leden vznikl s využitím informačního servisu ČTK.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
