Český leden v EU: Nová tajemnice pro EU, příprava na tvrdý brexit, boj proti dvojí kvalitě pokračuje

© Shutterstock

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v prvním měsíci roku 2019 z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Kandidátky a koalice do eurovoleb se začínají rýsovat

Květnové volby do Evropského parlamentu se nezadržitelně blíží, což dokazují i politické strany a hnutí zveřejňováním svých kandidátek a plánované spolupráce.

V lednu představila seznam svých kandidátů ODS. Jan Zahradil na pozici lídra ani Evžen Tošenovský jako dvojka nepřekvapí, do politiky se ovšem touto cestou chce vrátit bývalý ministr obrany Alexandr Vondra.

Poměrně překvapivá je avizovaná spolupráce mezi Starosty a nezávislými, které povede Stanislav Polčák, a Stranou Zelených. Ta jako lídra potvrdila svého předsedu Petra Štěpánka. STAN o koalici jedná také s TOP 09, která jako jedničku své kandidátky v lednu zvolila předsedu strany Jiřího Pospíšila. KDU-ČSL jde do voleb samostatně, podporu si ovšem lidovci vyjednali u menších pravicově-konzervativních stran.

Svoji kandidátku médiím nabídli také Piráti. Za lídra si zvolili poměrně neznámého Marcela Kolaju.

Starostové a nezávislí půjdou do eurovoleb se Zelenými. O spolupráci s TOP 09 se zatím vyjednává

Starostové a nezávislí (STAN) se dohodli na spolupráci pro květnové volby do Evropského parlamentu se Stranou zelených a s desítkou regionálních subjektů.

Balíček mobility se nedaří schválit

Z upravené směrnice o vysílání pracovníků vychází, že pokud by řidiči kamionů zaměstnaní u české firmy měli jet na pracovní výjezd například do Německa, měli by dostávat stejnou mzdu jako místní pracovníci na srovnatelných pozicích. Svaz průmyslu a dopravy i Hospodářská komora se novinek obávají a návrh od počátku odmítají.

Východiskem pro ně může být tzv. balíček mobility, který by zajišťoval, že se na ně nová pravidla nebudou vztahovat. Balíček se ovšem stále nedaří schválit – i když se členské státy na kompromisu dohodly, Evropský parlament návrh vrátil do dopravního výboru. Ten měl v polovině ledna přijmout novou verzi návrhu, poslanci se ovšem shodli jen na dílčích bodech. Čeští autodopravci tak zůstávají v nejistotě, co bude dál.

„Odmítnutí kompromisu znamená, že pravidla pro vysílání pracovníků se budou vztahovat také na mezinárodní silniční dopravu,“ vysvětlila europoslankyně Martina Dlabajová z ANO, která se problematice dlouhodobě věnuje.

Německé mzdy pro české řidiče kamionů? Dopravním firmám hrozí, že je změny položí

Podle nových evropských pravidel by řidiči kamionů měli dostávat při cestách za hranice stejné mzdy, jako mají jejich zahraniční kolegové. Pokud tedy zaměstnanec české firmy pojede na pracovní výjezd do Německa, měl by dostávat stejnou mzdu jako němečtí pracovníci.

Auditní mise EK kvůli Agrofertu dorazila do ČR

Do České republiky v polovině ledna dorazili auditoři Evropské komise, kteří mají za úkol prověřit potenciální střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše při přerozdělování unijních dotací pro holding Agrofert. Postupně navštívili ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo pro místní rozvoj a také Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který odpovídá za vyplácení a kontrolu unijních zemědělských dotací v ČR.

Podnět, že český předseda vlády porušuje evropské nařízení o střetu zájmů, dala Komisi protikorupční organizace Transparency International Česká republika. Podle ní Babiš i po přesunutí holdingu do svěřenského fondu může stále Agrofert ovládat a zároveň ze své politické funkce rozhodovat o struktuře rozpočtu EU a o rozdělování unijních dotací v rámci České republiky. Babiš kritiku opakovaně odmítá. Závěry auditů mají být známy v dubnu.

Auditní mise Evropské komise v Česku. Jak probíhá kontrola dotací pro Agrofert?

Do České republiky dorazili auditoři Evropské komise. Po ministerstvech dnes zamířili také do Státního zemědělského intervenčního fondu, který odpovídá za vyplácení a kontrolu unijních zemědělských dotací v ČR. Závěry auditů mají být známy v dubnu.

ČR má novou státní tajemnici pro evropské záležitosti

Otázka kdo nahradí Aleše Chmelaře na pozici českého státního tajemníka pro evropské záležitosti byla v lednu po několika měsících zodpovězena. Bude to Milena Hrdinková, která dříve působila na ministerstvu financí a nějakou dobu pracovala také v Evropské komisi na generálním ředitelství pro daně a cla.

„Je třeba budovat kvalitní a produktivní vztahy s protějšky z ostatních států i institucí EU a nabízet součinnost ostatním resortům při řešení vzájemně se překrývajících agend tak, aby pozice ČR byly vždy souladné, konsistentní a srozumitelné,“ uvedla podle tiskové zprávy úřadu vlády mimo jiné Hrdinková.

Novou státní tajemnicí pro EU bude Milena Hrdinková

Místo státního tajemníka pro Evropskou unii bude od 1. února zastávat Milena Hrdinková. Na úřad vlády přichází z ministerstva financí. Do výběrového řízení se přihlásili dva zájemci, jeden z nich ale nesplnil kvalifikační předpoklady.

Nový vývoj v otázce „dvojí kvality“ výrobků

V České republice velmi diskutované téma boje proti „dvojí kvalitě“ výrobků, přesněji proti rozdílnému složení zboží v identických obalech napříč jednotlivými zeměmi EU, se v lednu posunulo do nové legislativní roviny. Pověřený výbor Evropského parlamentu (IMCO) schválil podobu legislativního balíčku, jehož součástí je i upravená směrnice o nekalých obchodních praktikách – mezi ty má patřit i rozdílné složení výrobků ve stejných obalech. V problematice se dlouhodobě angažuje česká europoslankyně z ČSSD Olga Sehnalová. Očekává se, že plénum Parlamentu rozhodnutí potvrdí.

Otázkou bude, jak se k návrhům postaví členské státy v Radě. Podle českého ministra zemědělství Miroslava Tomana otázku „dvojí kvality“ zařadilo nynější rumunské předsednictví do svého programu. V prvním pololetí by tak měly být příslušné změny schváleny, a to i přes možné námitky zemí jako je Německo či Rakousko.

Další posun v otázce „dvojí kvality“ výrobků. Výbor EP přijal přísnější návrh směrnice

Zakázat firmám rozdílné složení výrobků ve stejných obalech napříč zeměmi EU jako tzv. nekalou obchodní praktiku prosazuje výbor IMCO Evropského parlamentu. Úspěch návrhu teď bude záviset na členských státech, rumunské předsednictví by ovšem podle experta mělo být změnám nakloněno.

Česko přijalo zákon pro případ tvrdého brexitu

Pokud se Spojené království s ostatními unijními zeměmi do konce března nedohodnou a dojde na tzv. tvrdý brexit, budou mít Britové v Česku až do konce roku 2020 stejná práva, jako by byli dále občany EU. Vyplývá to z vládního návrhu zákona, který v lednu zrychleně schválila Poslanecká sněmovna. Bez podobného zákona by se Britové v případě odchodu své země z EU bez dohody ocitli v Česku ve stejném postavení jako cizinci ze států mimo Unii.

Zákon upravuje pobyt britských občanů na území ČR, české občanství, přístup na trh práce, daně, uznávání odborné kvalifikace a celou řadu dalších oblastí. Přístup ČR velice ocenil britský velvyslanec Nick Archer.

Vláda věří, že se Britové zachovají stejně vůči českým občanům žijícím na jejich území – nástrojem pro to by měl být britský dokument z prosince, který definuje budoucí migrační systém nejen pro obyvatele ze zemí EU.

Poslanci schválili zákon o právech Britů v ČR v případě tvrdého brexitu

Pokud dojde na tvrdý brexit budou mít Britové v Česku až do konce příštího roku stejná práva, jako by byli dále občany Evropské unie. Vyplývá to z vládního návrhu zákona, který dnes schválila zrychleně už v prvním čtení Poslanecká sněmovna.

Ministr Petříček na Ukrajině

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček zamířil na konci ledna na Ukrajinu. Podle informací MZV během dvoudenní návštěvy jednal se svým ukrajinským protějškem Pavlem Klimkinem či s místopředsedkyní vlády Ivannou Klympuš-Cincadzeovou. Setkal se zároveň s představiteli ukrajinských neziskových organizací a zástupci Krymských Tatarů a uctil památku padlých československých vojáků. Na východě Ukrajiny navštívil strategický přístav Mariupol, kde se nachází linie dotyku mezi vládními jednotkami a ozbrojenci s podporou Ruska.

„Na vlastní oči jsme se přesvědčili o rozsahu lidského strádání a ekonomických ztrát způsobených pokračujícím ozbrojeným konfliktem, který je na východě Ukrajiny podporován Ruskem. Občané Ukrajiny mají právo žít důstojně a v míru,“ zdůraznil Petříček. Společně s dánskou stranou pak také vydal prohlášení, ve kterém odsuzují akce Ruska v Kerčském průlivu a v Azovském moři, a vyzývají k propuštění zadržovaných ukrajinských námořníků.

https://twitter.com/TPetricek/status/1090218911986081794

„Nedokončený“ energetický plán na cestě ke Komisi

Česká republika v lednu předložila Evropské komisi návrh Národního klimaticko-energetického plánu, který se věnuje budoucnosti české energetiky, konkrétně pak energetické účinnosti či rozvoji obnovitelných zdrojů. Vytvoření dokumentu se závazky vyžaduje Evropská unie.

Termín odevzdání plánu byl konec loňského roku, Česko si ovšem podle ČTK vyjednalo měsíční prodloužení lhůty. Ani na konci ledna však dokument není kompletní a všechny připomínky nejsou dořešené. Se zněním návrhu nesouhlasí například ekologické organizace jako Glopolis nebo Hnutí Duha. Podle ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové musí ohledně plánu pokračovat celospolečenská diskuse. Finální dokument by podle ministra životního prostředí Richarda Brabce mohl být připraven v polovině letošního roku.

Česko předá EU energetický plán ještě během ledna

Energetická účinnost, obnovitelné zdroje i budoucnost české energetiky. To vše zahrnuje český energetický plán, který ČR musí zaslat Evropské komisi.

Úspěch Česka v ochraně malých a středních zemědělců

Drobní zemědělci a středně velcí producenti v zemědělském a potravinářském sektoru bývají svými větším obchodními partnery zneužíváni. Pomoct by jim měla nová unijní opatření, která ve členských státech EU zakáží 16 nekalých obchodních praktik – opožděné platby za potraviny, zrušení objednávky na poslední chvíli a další. Nevýhodné postavení menších producentů by se tak mělo zlepšit.

Mezi nejhlasitější podporovatele opatření proti nekalým obchodním praktikám v zemědělství a potravinářství dlouhodobě patří také Česká republika. Návrh prosazovali bývalí ministři zemědělství Marian Jurečka a Jan Milek, stejně jako ten současný Miroslav Toman. Jedná se tedy i o český úspěch.

Česko si prosadilo svou. EU bude chránit zemědělce před nekalými obchodními praktikami

Opožděné platby nebo zrušení objednávky na poslední chvíli – právě to jsou příklady nekalých praktik uplatňovaných obchodními řetězci vůči zemědělsko-potravinářským producentům. V EU budou i díky snaze ČR zcela zakázány.

Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU. Týdenní přehled dění v evropské politice obecně nabízí například CEVRO, analytik Ondřej Krutílek pak každý měsíc pravidelně shrnuje to nejzajímavější především v rovině unijní legislativy.

Český prosinec v EU: Stopka dotací pro Agrofert a euro v nedohlednu

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v závěrečném měsíci roku 2018 z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.