Český leden v EU: Energeticko-klimatický plán, „vietnamská“ kontroverze a rychlejší čerpání dotací

© Shutterstock

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Referendum o EU nechceme, říkají Češi

Většina lidí v Česku nadále nechce referendum o odchodu země z EU, zjistil prosincový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněný v lednu. Proti vyhlášení referenda se v průzkumu vyjádřilo 54 procent lidí, loni v únoru to bylo 55 procent. Pro referendum se vyslovilo 30 procent, o dva procentní body víc vloni. Zbytek dotázaných zvolil možnost nevím. Nesouhlas s referendem roste se vzděláním lidí a jejich životní úrovní, nejsilnější je ve skupině lidí mezi 20 a 29 roky. Souhlas s referendem se naproti tomu zvyšuje zároveň s věkem dotázaných.

Většina Čechů odmítá referendum o czexitu

Většina lidí v Česku nadále nechce referendum o odchodu země z Evropské unie, zjistil prosincový průzkum CVVM. Dopady brexitu na Británii, EU i Českou republiku Češi očekávají nejčastěji nepříznivé, příznivý vliv předpokládají nejvíc pro Británii.

Energeticko-klimatický plán je na světě

Česká vláda 13. ledna schválila dlouho očekávaný energeticko-klimatický plán shrnující závazky, kterými chce Česko přispět k evropským klimatickým záměrům. Plán po členských státech požaduje Evropská unie. Ten český počítá s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2030 z původně plánovaných 20,8 % na 22 %. 

Ekologické organizace ještě předtím vyzvaly vládu, aby dokument vrátila k přepracování. „Tento klíčový plán nereflektuje ani aktuální vědecké poznání o probíhající změně klimatu a z něho vyplývající doporučení ohledně snižování emisí skleníkových plynů, ani naše povinnosti vyplývající z pařížské klimatické dohody či nedávno přijatý závazek České republiky být do roku 2050 uhlíkově neutrální,“ uvedly ve společném prohlášení.

Vláda přijala energeticko-klimatický plán, podíl zelené energie poroste

Česká vláda dnes schválila energeticko-klimatický plán, ten počítá s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2030 na 22 %. Podle některých senátorů či Komory obnovitelných zdrojů energie to ale nestačí.

Zelená dohoda a „zapomenuté“ jádro

Evropský parlament v půlce ledna v nezávazném usnesení podpořil klimatický plán, který nová Evropská komise představila v prosinci. Zelená dohoda pro Evropu má kromě dalšího za cíl snížit do roku 2030 emise oxidů uhlíku o nejméně 50 procent proti hodnotám z roku 1990. Europoslanci chtějí, aby byly plány ještě ambicióznější. Dva pozměňovací návrhy usnesení, které uznávaly roli jaderné energetiky při dosažení klimatických cílů, ale europoslanci nakonec odmítli. Velkým zastáncem jádra je i Česká republika.

Evropský parlament podpořil zelenou dohodu. Jádro se do textu nedostalo

Europoslanci podpořili Evropskou zelenou dohodu, která má za cíl snížit do roku 2030 emise oxidů uhlíku o nejméně 50 procent proti hodnotám z roku 1990. Poslanci vyzvali, aby byl cíl ještě vyšší, a odmítli v textu zmínit jadernou energii.

Český premiér zajímá Komisi i europoslance

Obnovení trestního stíhání českého premiéra Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo se v lednu dostalo na program plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Poslanci se v debatě neshodli mimo jiné na tom, zda je Babišova kauza vnitřní záležitostí Česka, nebo by se měla řešit na evropské úrovni. V debatě vystoupila i celá řada Čechů včetně reprezentantů vládní strany ANO.

Ještě předtím se v českých médiích objevily informace, že také druhý audit Evropské komise, tentokrát týkající se zemědělských dotací, potvrzuje, že se český předseda vlády nachází ve střetu zájmů.

Na plénu Evropského parlamentu se řešily kauzy českého premiéra Babiše

Obnovení trestního stíhání českého premiéra Andreje Babiše se dnes dostalo na program plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Hlavní náplní diskuse byla rozepře europoslanců, jestli by Parlament vůbec měl tento případ řešit.

Češi se v čerpání evropských dotací zlepšují

Leden je měsíc bilancí. Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 68,5 miliardy Kč více, než do něj odvedla. Předloni přitom tzv. čistá pozice ČR činila 44,7 miliardy Kč. Zvýšení čisté pozice je podle ministerstva financí způsobeno vyšším tempem čerpání peněz z fondů EU.

Evropská komise ke konci loňského roku Česku proplatila 38 procent dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 232,6 miliardy korun z celkově přidělených 614 miliard korun. Smluvně zajištěno má Česko 490 miliard korun, tedy 80 procent. Vyplývá to z údajů ministerstva pro místní rozvoj, které je za čerpání dotací zodpovědné. Podle analytiků se čerpání v porovnání s ostatními zeměmi zlepšuje. Na druhou stranu upozorňují, že malý podíl dotací jde na výstavbu infrastruktury a vyřízení žádostí je zbytečně komplikované.

Česko se lepší v čerpání unijních dotací. Komplikace s jejich administrací však přetrvávají

Evropská komise ke konci loňského roku Česku proplatila 38 procent dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 232,6 miliardy korun z celkově přidělených 614 miliard korun. Smluvně zajištěno má Česko 490 miliard korun, tedy 80 procent.

Obchodní dohoda s Vietnamem a názorová přestřelka českých europoslanců

Evropská unie loni podepsala obchodní a investiční dohodu s Vietnamem, zaměřenou na odstranění téměř všech vzájemných cel. Dohoda však nyní naráží na kritiku lidskoprávních organizací a frakce Zelených/EFA v Evropském parlamentu. Mohou za to obavy z porušování lidských práv v asijské zemi.

V lednu se objevily kontroverze kolem českého europoslance Jana Zahradila (ODS, ECR). Ten odstoupil z funkce zpravodaje smlouvy s Vietnamem poté, co média informovala o jeho předsednické pozici v Konfederaci svazu Vietnamců v Evropě. Ta byla údajně zřízena za účelem prosazování zájmů vietnamské vlády ve světě. Funkce je podle Zahradila čistě honorární, a za medializací informace podle něj stojí frakce Zelení/EFA, která chtěla pod touto záminkou schválení obchodní dohody pozdržet, potažmo úplně zrušit. To se ale nakonec nestalo.

Právě z frakce Zelených je i česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), „Zatýkání, rozsudky za trestné činy a fyzické útoky proti novinářům, blogerům a aktivistům v oblasti lidských práv pokračují a nebudou se touto obchodní a investiční dohodou měnit,“ prohlásila Gregorová, podle které smlouva neobsahuje žádné vymahatelné mechanismy na zlepšení situace v zemi. EU by podle ní měla uzavírat obchodní dohody pouze s demokratickými zeměmi.

Zahradil však dohodu hájil. Podle svých slov se nedomnívá, že by nepodepsání dohody vedlo ke zlepšení situace ve Vietnamu. „Otázka lidských práv je integrální a právně závaznou součásti obchodní dohody. V případě systematického porušování lidských práv může Evropská unie dohodu vypovědět.  Navíc jsme v ratifikačním procesu získali dodatečné závazky Vietnamu, co se týče implementace a monitoringu právě lidských a sociálních práv,“ zdůraznil.

Dohoda EU-Vietnam myslí i na lidská práva, říká Zahradil. Situace se nezlepší, namítá Gregorová

Server EURACTIV.cz minulý týden informoval o kontroverzích, které doprovázejí obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Vietnamem. Proč se frakce Zelených pokouší dohodu torpédovat? Přinášíme další argumenty, které hovoří pro i proti nové dohodě.

Krajánci se musí připravit na brexit

Odchod Británie z Evropské unie na konci ledna neměl bezprostřední dopad na životy Čechů v Británii ani Britů v Česku. Jejich práva budou zachována i po vypršení přechodného období na konci roku. Britský velvyslanec v Česku Nick Archer ovšem zdůraznil, že Češi se nicméně musejí do konce roku zaregistrovat v Británii jako usedlíci a Britové v Česku musí požádat o trvalý nebo o přechodný pobyt.

Brexit Čechy v Británii neovlivní, musí se ale zaregistrovat, říká velvyslanec Archer

Páteční odchod Británie z EU nebude mít bezprostřední dopad na životy Čechů v Británii ani Britů v Česku. Jejich práva budou zachována i po vypršení přechodného období, musí se ale oficiálně zaregistrovat, řekl britský velvyslanec v Česku Nick Archer.

Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU. Týdenní přehled dění v evropské politice obecně pak nabízí například CEVRO.

Český prosinec v EU: Utajený audit, boj za jádro a primátoři V4 spojují síly

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

Zajímavé rozhovory

V lednu redakce EURACTIV.cz vyzpovídala europoslance, eurokomisařku nebo českého ministra zahraničí. Další rozhovory jsou k dispozici zde.

Tomáš Petříček: EU může hrát roli stabilizátora, v případě západního Balkánu ale selhává

Visegrádu bude ještě chvíli trvat, než zacelí příkopy, které vykopal v posledních letech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Chceme zacelit propast mezi politiky a občany, říká chorvatská eurokomisařka

Evropská komise představila svou vizi konference o budoucnosti Evropy, která by měla dát běžným občanům šanci promluvit do fungování EU. Co si pod takovou konferencí představit a co od ní očekávat? Zeptali jsme se eurokomisařky Dubravky Šuicové. 

Martin Hlaváček: Národní i evropské dotace by měly být v ideálním případě zrušeny

Nově zvolený europoslanec za hnutí ANO Martin Hlaváček se chce v Evropském parlamentu zaměřit na reformu a budoucnost společné zemědělské politiky. Pro Českou republiku je podle něj důležité, že ve výboru AGRI zasedli hned tři čeští zástupci. „Pokud budeme schopni spolupracovat na obhajobě českých zájmů, můžeme být velmi úspěšní,“ myslí si.

Témata, která sledujeme

V lednu jsme také přehledně shrnuli témata, která dlouhodobě sledujeme. Zaměřili jsme se jak na uplynulý rok, tak na očekávaný vývoj v roce letošním.

Rok 2020 v evropské politice: Od azylu po žalobce

Redakce EURACTIV.cz dlouhodobě sleduje vývoj v jednotlivých agendách Evropské unie – od snahy vytvořit funkční azylovou politiku až po založení Úřadu evropského veřejného žalobce. K jakému posunu došlo v předchozím roce a jaká jsou očekávání od roku 2020? 

Český leden v EU vznikl s využitím informačního servisu ČTK.