Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.
Koronavirus všechno změnil
Většina květnových zpráv o EU se přirozeně točila kolem pandemie koronaviru a jejího řešení.
Reakce na pandemii
Evropská unie a především Evropská komise i v květnu sáhla k celé řade opatření a doporučení v kontextu řešení dopadů koronaviru. Přečtěte si náš aktualizovaný factsheet.
Komise například pořádala celosvětovou dárcovskou on-line konferenci, na které se vytěžilo 7,4 miliardy eur na léčbu a vývoj vakcíny proti covid-19. Konkrétně Česká republika přispěla společně s dalšími zeměmi Visegrádské čtyřky 3 miliony eur.
Plán obnovy a české „NE“
V květnu začal dostávat jasnější obrysy plán na obnovu evropských ekonomik. Ještě než Evropská komise na konci měsíce přišla se svým pohledem na objem a charakter fondu obnovy, který má být součástí příštího víceletého finančního rámce, svůj návrh záchranného fondu představilo duo Francie-Německo.
Premiérovi Andreji Babišovi se jménem České republiky nelíbil ani jeden z návrhů, vadí mu vidina společného zadlužení všech zemí, ale zároveň fakt, že ne všechny peníze mají jít na dotace.
Své požadavky na záchranný plán EU, o jehož podobě se povedou ještě dlouhá jednání, dali v květnu najevo například také zástupci českých podnikatelů a zaměstnanců.
Evropský semestr letos jinak
Letošní doporučení Evropské komise členským státům v rámci koordinace hospodářských politik nazvané Evropský semestr se letos v porovnání s předchozími roky značně lišila. Důvodem je pandemie koronaviru.
Česká republika musí podle unijní exekutivy zvýšit odolnost svého zdravotnictví a zajistit dostatečný počet zdravotníků. Češi by se také měli zaměřit na podporu malých a středních podniků, snížit byrokracii, nebo urychlit elektronizaci veřejné správy. Česko by podle doporučení mělo investovat zejména do čistých zdrojů energie, elektromobility nebo digitální transformace.
Cestovní ruch a spor o vouchery
Obzvlášť tvrdě koronavirová krize dopadla na evropský sektor turismu, ten český nevyjímaje. Evropská komise přišla s řadou doporučení, jak cestovním společnostem a aerolinkám pomoct, ale nezapomínat přitom ani na zákazníky. Zkritizovala proto několik členských států včetně České republiky, které dovolily firmám vracet svým klientům za zrušené zájezdy místo peněz rovnou poukazy, a to bez možnosti výběru. Komise přitom vzhledem ke své spotřebitelské agendě na možnosti volby trvá.
Podle českých cestovních kanceláří není kritika ze strany EK na místě. Také česká vláda si stojí za svým a před Komisí plánuje svůj přístup obhájit.
Autoprůmysl chce odložení regulací
Omezení kvůli pandemii dopadla tvrdě také na automobilový průmysl. Automobilky zemí Visegrádské čtyřky proto vyzvaly EU k odložení některých regulatorních požadavků, které letos vstoupily nebo vstoupí v platnost, a to alespoň o půl roku nebo o rok. Patří mezi ně nová emisní norma Euro 6/IV, nařízení typového schvalování vozů nebo limity CO2.
Z dalších témat
Kolářova výzva
Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář vyzval na začátku května v otevřeném dopise předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby se zasadila o to, že Evropa odsoudí ruské útoky na členské státy Evropské unie.
Rusko podle Ondřeje Koláře vede proti EU hybridní válku, jejímž bojištěm se aktuálně stala Praha. Rusko a jeho přívrženci kritizují Koláře kvůli odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z náměstí Interbrigády. Kolář a dva další politici kvůli tomu byli pod policejní ochranou.
Výbor CONT a „ultimátum“ pro Babiše
České úřady by měly řešit trvající střet zájmů premiéra Andreje Babiše, jenž má stále vliv na holding Agrofert a inkasuje peníze z evropských fondů. Shodlo se na tom v květnu několik europoslanců kontrolního výboru Evropského parlamentu (CONT), který projednal zprávu z únorové mise v Česku. V nezávazných doporučeních europoslanci Babiše vyzvali, aby odstoupil z funkcí nebo přestal přes firmy spojené s holdingem Agrofert inkasovat peníze z rozpočtu EU, pokud se střet zájmů skutečně prokáže.
Dva roky s GDPR
České firmy mají i dva roky od vstupu nařízení GDPR v platnost s jeho uplatňováním stále problémy. Na konci května zveřejněná zpráva navíc upozorňuje na podfinancování národních úřadů pro ochranu údajů, které mají nad dodržováním nařízení dohled.
Přetrvávají také problémy především s poskytováním jasných informací o prováděném zpracování osobních údajů a uplatňováním dalších práv subjektů údajů. Například řada systémů stále neumí definitivní výmaz údajů tam, kde to GDPR vyžaduje.
Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU.
Zajímavé rozhovory a komentáře
Český květen vznikl s využitím informačního servisu ČTK.