Český květen v EU: Noví europoslanci, soud kvůli kvótám a oslava 15 let v Unii

© Shutterstock

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se ve „volebním“ květnu z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

15 let v EU

Celý květen slaví Česká republika patnáctileté výročí v Evropské unii, kam v roce 2004 vstoupila společně s devítkou dalších států včetně Slovenska, Litvy nebo Kypru.

„Členství v Evropské unii je pro nás jednoznačně výhodné,“ řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček na jedné z akcí připomínající výročí. Připomněl, že členství hospodářsky pomáhá českým firmám, lidé díky němu mohou snáz cestovat do zahraničí, mohou v zahraničí levněji telefonovat nebo i v Česku mohou snáz nakupovat v internetových obchodech. Česko také v zahraniční politice může díky členství v EU mluvit silnějším hlasem. Základní výhody a nevýhody shrnujeme zde.

15 let ČR v EU: Členství není výhodné jen z ekonomického pohledu

Jedni považují členství ČR v EU za úspěch, jiní nevidí jen ekonomické výhody členství, další zase volají po silnějším hlase v EU. Co dalšího se diskutovalo na konferenci k 15 letům ČR v EU pořádané na ministerstvu zahraničí?

Soud kvůli migračním kvótám

Soudní dvůr EU se v polovině května začal zabývat žalobou na Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich odmítavému postoji přijmout uprchlické kvóty. Program, který byl přijat v roce 2015, měl pomoci Itálii a Řecku s náporem žadatelů o azyl. Právě v té době zažívaly země evropské osmadvacítky příliv nejmasovějších vln uprchlíků, kteří žádali o mezinárodní ochranu. V lednu loňského roku pak poslala Evropská komise trojici států k unijnímu soudu. „Není to nic, co by Českou republiku těšilo, jakkoliv chápeme, že Evropská komise hlídá dodržování pravidel,“ uvedl tehdejší státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.

Začal unijní soud s Českem kvůli migračním kvótám. Rozsudek padne až na podzim

Žalobou vůči Česku, Polsku a Maďarsku se dnes začal zabývat unijní soud. Před soudem zaznějí pouze stanoviska jednotlivých stran. Rozhodnutí by mělo být známo až na konci roku. Podle Prahy je smysl celého řízení pouze formalistický.

Český zástupce v celounijní debatě lídrů

V závěrečné fázi předvolebních kampaní se v Bruselu ve velké televizní debatě utkali kandidáti celoevropských politických stran na příštího předsedu Evropské komise, který by měl podle zvyklosti vzejít právě z eurovoleb. Diskuzní večer nesl i českou stopu, lídr Evropských konzervativců a reformistů a jednička kandidátky ODS Jan Zahradil se střetl s Manfredem Weberem (lidovci), Fransem Timmermansem (socialisté), Margrethe Vestagerovou (liberálové), Ska Kellerovou (zelení) a Nicem Cuém (levice). Ačkoliv konkrétně Evropský parlament princip tzv. spitzenkandidátů podporuje, novým šéfem Evropské komise ovšem nakonec nemusí být nikdo z této šestice.

Kandidáti na šéfa Komise se střetli v poslední „superdebatě“. Zahradil ostatním oponoval

Volby do EP čekají na Evropany už příští týden a kampaně vrcholí. V Bruselu se ve středu ve velké televizní debatě utkali kandidáti celoevropských politických stran na příštího předsedu Evropské komise, který by měl podle zvyklosti vzejít právě z eurovoleb.

Žaloba Pirátů na Komisi kvůli Babišovi a Agrofertu

Čeští Piráti se v květnu rozhodli zažalovat Evropskou komisi pro nečinnost kvůli tomu, že dosud nerozhodla o podnětech týkajících se údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a unijních dotací pro holding Agrofert. Žalobou se podle nich bude zabývat Evropský soudní dvůr. Auditní zpráva Evropské komise, přesněji její předběžný draft, na česká ministerstva nakonec dorazil poslední květnový den.

Komise v případu Babiše a Agrofertu nekoná, tvrdí Piráti a podávají žalobu

Piráti se rozhodli zažalovat Evropskou komisi pro nečinnost kvůli tomu, že dosud nerozhodla o podnětech týkajících se údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a unijních dotací pro holding Agrofert. Žalobou se podle nich bude zabývat Evropský soudní dvůr.

Okamura a další nacionalisté v Miláně

Zástupci evropských krajně pravicových stran se sešli týden před eurovolbami v Miláně. Na mítink je pozval předseda italské Ligy Matteo Salvini. Přijela například předsedkyně francouzského Národního sdružení Marine Le Penová nebo předseda české strany Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura. Shromáždění na náměstí před milánskou katedrálou se zúčastnily desítky tisíc stoupenců Ligy.

Evropská krajní pravice se znovu sešla. Salvini v Miláně hostil Le Penovou i Okamuru

Zástupci evropských krajně pravicových stran se sešli v sobotu v Miláně. Na mítink před eurovolbami je pozval předseda italské Ligy Matteo Salvini. Shromáždění na náměstí před milánskou katedrálou se podle agentury APA zúčastnily desítky tisíc stoupenců Salviniho Ligy.

Česko má 21 nových nebo „staronových“ europoslanců

V květnových volbách do Evropského parlamentu si čeští voliči vybrali jednadvacítku svých reprezentantů na příští pětileté období. Šest mandátů připadlo hnutí ANO, čtyři ODS, tři Pirátům a stejný počet koalici okolo TOP 09 a STAN. Dva poslanci byli zvoleni za KDU-ČSL a stejný počet pochází z řad SPD. Zbývající křeslo připadlo KSČM.

Mezi nové tváře v europoslaneckých lavicích patří například dosavadní poslanci/poslankyně české sněmovny Mikuláš Peksa (Piráti) a Radka Maxová (ANO), generál Hynek Blaško (SPD) nebo bývalý ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra (ODS).

Češi si zvolili 21 nových europoslanců. Kdo je mezi nimi?

Ve volbách do Evropského parlamentu si Češi vybrali 21 zástupců. Šest z nich kandidovalo za hnutí ANO, čtyři za ODS, tři za Piráty a tři za koalici TOP 09 a STAN. Dva poslanci byli zvoleni za KDU-ČSL a stejný počet pochází z SPD. Zbývající mandát připadá KSČM. Na čem dosud tito lidé pracovali a co chtějí v EP prosazovat?

Úspěšné strany si vybírají europarlamentní frakce

Na zisk mandátů navázal začátek vyjednávání o tom, ke které politické skupině se poslanci jednotlivých stran připojí. Některé partaje se podle očekávání připojí ke svým dosavadním frakcím – lidovci a koalice TOP 09 a Starostů k lidovcům (EPP), ODS ke konzervativcům (ECR), ANO k ALDE a komunisté k levici (GUE/NGL). Bez českých zástupců tentokrát zůstanou sociální demokraté (S&D), stejně jako euroskeptici z frakce Nigela Farage (EFDD). Podle očekávání se nováčci z SPD připojí k jiné euroskeptické frakci Marine Le Penové a Mattea Salviniho, která se doposud označovala jako ENF. Méně jasná byla volba Pirátů, kteří se nakonec místo ALDE rozhodli pro Zelené (Greens/EFA).

Piráti směřují do evropské frakce Zelených, jasno mají i v požadovaných výborech

Před evropskými volbami nechtěli čeští Piráti konkrétně uvést, do které evropské frakce mají v plánu vstoupit. Nabízela se zejména frakce Zelených, ale i liberální ADLE, jejíž součástí je i vládní hnutí ANO. Po včerejším vyjednávání je situace jasnější. 

Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU, týdenní přehled dění v evropské politice obecně pak nabízí například CEVRO.

Český květen v EU vznikl s využitím ČTK.

Český duben v EU: Komisařka Jourová a čeští europoslanci mezi nejvlivnějšími

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v dubnu z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.