Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.
Ropný pat překonán
Celý květen se Evropská unie dohadovala o šestém balíku protiruských sankcí. Jejich hlavní položkou bylo embargo na dovoz ruské ropy. Překážkou bylo v tomto ohledu především Maďarsko, ale také některé další země včetně Česka, které kvůli své velké závislosti na této komoditě žádaly různé výjimky a odklady.
Česko je připraveno podpořit zákaz dovozu ruské ropy do EU, pokud bude mít odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do ČR ropu dopravit. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala.
Lídři zemí se na summitu v posledních květnových dnech nakonec i přes skeptické předpovědi dohodnout dokázali, i když embargo bude jen částečné. Evropská rada ve svých závěrech uvedla, že sankce budou pokrývat ropu i ropné produkty dodávané z Ruska, zároveň se ale prezidenti a premiéři shodli na dočasné výjimce pro ropu dodávanou ropovody.
The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
Některé země začaly okamžitě tlačit na podobné embargo u ruského plynu, v tomto případě se ale dá čekat ještě mnohem komplikovanější a delší diskuse.
Krátce poté, co v noci na dnešek summit lídrů EU odsouhlasil obrysy šesté sady sankcí proti Rusku včetně ropného embarga, začínají někteří lídři volat po dalším balíku protiruských opatření. Liší se přitom v pohledu na to, zda by se v jeho rámci měl evropský blok odstřihnout od ruského plynu.
Evropská unie a její členské státy mezitím hledají způsoby, jak energetickou závislost na Rusku co nejrychleji minimalizovat.
Evropská unie by se měla co nejdříve odstřihnout od všech ruských energií prostřednictvím urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetických úspor a investic do infrastruktury. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři unijních zemí.
Válka na Ukrajině a nejisté dodávky energií z Ruska urychlí evropskou transformaci směrem k čistým zdrojům energie. V rozhovoru pro EURACTIV.cz to uvedla prezidentka Evropského hospodářského a sociálního výboru Christa Schwengová.
Komunitní energetika se může Česku vyplatit, stačí prolomit stávající nevůli změnit zavedený systém. Vláda by její rozvoj měla podpořit zavedením provozní podpory, říká Tomáš Jagoš v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Předsednictví je skoro tady
První červencový den, kdy začne české předsednictví Rady EU, se velmi rychle blíží a přípravy vrcholí. Do veřejného prostoru se i v květnu čím dál častěji dostávaly nové informace o plánovaných událostech nebo prioritách.
Jedním z hlavních témat bude samozřejmě pomoc Ukrajině a její evropská integrace, na kterou má Česko jasný názor – chce Kyjevu co nejrychleji udělit kandidátský status. Ne všechny země se však na situaci dívají stejně.
The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
Češi by rádi uspořádali summit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jedním z témat předsednictví pak budou válečné zločiny na Ukrajině.
Česko chce během předsednictví uspořádat summit s ukrajinským prezidentem Zelenským. Kromě toho by mělo také uspořádat dárcovskou konferenci a řešit otázku poválečné obnovy Ukrajiny, uvedl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se do dvou týdnů chystá do Haagu, kde bude jednat o podrobnostech ohledně postupu při stíhání válečných zločinů na Ukrajině. Očekává, že válečné zločiny spáchané při ruské vojenské agresi budou i tématem českého předsednictví.
Zcela klíčová zůstává otázka zvládání přílivu ukrajinských uprchlíků do dalších evropských zemí, pod největším tlakem zůstává střední Evropa. V květnu vzbudil kontroverze přístup zemí V4 k romským uprchlíkům.
The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
Mnohem jasněji už vypadají také další priority. Například ve zdravotní oblasti se Češi chtějí věnovat farmaceutické legislativě, duševnímu zdraví a vzácným nemocem.
Pracovní představa hlavních priorit českého předsednictví v EU čítá zvládnutí uprchlické krize a obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost, posilování evropské obrany, odolnost evropské ekonomiky a demokratických institucí.
Strašák jménem vzácná onemocnění má tisíce tváří, proto je tak těžké ho porazit. Jen v Evropě postihuje přes 30 milionů lidí, mezi zeměmi navíc často panují propastné rozdíly v dostupnosti péče. České předsednictví má zájem situaci zlepšit.
Nová zemědělská politika odstartuje v roce 2023. Jak ji promění dopady války na Ukrajině? A jak se propíše do českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku? V podcastu serveru EURACTIV.cz odpovídá ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Jednou z priorit nich bude také „odolnost demokratických institucí“, kde se Češi chtě nechtě budou muset věnovat sporům Maďarska a Polska s Evropskou komisí okolo porušování principů právního státu.
Jednou z hlavních piorit českého předsednictví má být odolnost demokratických institucí. Podle premiéra Petra Fialy však kvůli válce na Ukrajině není vhodná doba na řešení právního státu. Co tedy od českého angažmá v Radě EU v tomto ohledu čekat?
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) si roli moderátora komplikovaných jednání vyzkoušel předčasně, když už v květnu zaskočil za francouzského kolegu.
Optimisticky vidí český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek vývoj řízení, které vede EU s Maďarskem kvůli obavám z porušování evropských hodnot. Český ministr dnes zaskočil za francouzského kolegu a jednání vedl.
Spory o budoucnost zemědělství
Velké české zemědělské podniky se staví proti plánu EU rozšířit ekologické zemědělství na 25 % půdy a varují před možným nárůstem cen potravin v již tak složité situaci způsobené válkou na Ukrajině. Podle Agrární komory ČR by EU měla místo toho vytvořit pozitivní pobídky pro zemědělce a zajistit odbyt, protože jen tak je možné vyrábět biopotraviny za spotřebitelsky dostupné ceny.
S tím nesouhlasí malí čeští zemědělci, kteří považují plány EU za příležitost. Válka na Ukrajině a její dopady podle Asociace soukromého zemědělství ekologické ambice neohrozí, právě naopak.
Žádné syntetické pesticidy, průmyslová hnojiva a více prostoru pro přírodu a hospodářská zvířata. Na ekologické zemědělství v Česku připadá asi 15 procent půdy. V budoucnu by to mělo být daleko více.
The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
Velkým zemědělským podnikům se nelíbí ani podoba českého strategického plánu zemědělských dotací, na které se vládní koalice shodla na konci května.
Vládní koalice se shodla na podobě strategického plánu zemědělských dotací. Výše redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy, zůstane na úrovni 23 procent z celkové částky na přímé platby.
Konference o budoucnosti EU končí
V květnu po roce skončila Konference o budoucnosti Evropy, série debat, ze kterých vzešly nápady občanů na reformování Evropské unie. Závěry a šance návrhů na realizaci redakce EURACTIV.cz shrnula v podcastu Evropa zblízka.
V EU po roce skončila Konference o budoucnosti Evropy, ze které vzešly vize občanů pro sedmadvacítku příštích let. Jaké jsou? Mají šanci na to, aby je Brusel zohlednil? A co se teď s výstupy konference vlastně bude dít?
Některé návrhy zaměřené na zvýšení pravomocí evropských institucí by si žádaly změnu zakládajících smluv EU. Zatímco Evropský parlament by něco takového podpořil, Česká republika preferuje jiné způsoby proměny Unie.
Rok trvající Konference o budoucnosti Evropy přinesla řadu návrhů, jak proměnit EU. Některé z nich, jako například dát Unii více pravomocí ve zdravotní politice, vyžadují reformu Smluv. K té tento týden vyzvali i europoslanci. Osud reformy ale není vůbec jistý.
Národní vlády se zapracování občanských nápadů obecně spíše brání. Částečnou podporu ale návrhy našly u unijních institucí.
Šéfové evropských institucí dnes přislíbili převést do praxe některé podněty obyvatel, jež vzešly z rok trvající Konference o budoucnosti Evropy. Pokud by si to žádalo změnu ustavujících smluv, řada členských států by byla nejspíše proti.
Další zajímavý obsah z května
Evropský parlament schválil návrh reformy evropských voleb. Ta by nově měla zavést nadnárodní kandidátky evropských stran, povinné kvóty pro muže a ženy a také by měla dát možnost občanům ovlivnit volbu šéfa EK.
Evropská komise dala na stůl své návrhy okolo legální migrace do Evropy, zjednodušit by se měla například pracovní povolení. I když nový balíček se současnou uprchlickou vlnou přímo nesouvisí, může do budoucna usnadnit integraci Ukrajinců.
Data, data, data. Nejde jen o to je sesbírat, ale také o to umět je využít. Platí to i pro dostupnost onkologické péče, kde Česko trápí nerovnosti. Nápadů na zlepšení mají ale odborníci víc než dost.
Až do Prahy během českého předsednictví přijedou evropští politici a diplomaté, v dárkové tašce najdou český křišťál. Tradiční výrobky tohoto typu ale zatím postrádají tržní ochranu, pod kterou spadají některé potraviny. Změnit to mají nová pravidla.
EU hledá cesty, jak využít umělou inteligenci k boji s klimatickou změnou. Chytré zpracovávání dat může pomoci nejen při predikcích, ale také třeba v zemědělství či u budov. Oříškem však zůstavá samotná energetická náročnost AI.
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) chce příští týden zabojovat o post v předsednictvu Evropské lidové strany. Frakce podle něj ztratila „drive“ a je na čase obměnit její vedení. Sám by se chtěl starat o komunikaci a čerpat ze zkušeností z českých parlamentních voleb, říká pro EURACTIV.cz.
Svět prochází velkou digitální proměnou a technologie pronikají do všech oblastí našeho života. Ne všichni se ale změnám přizpůsobují stejným tempem. Mezery jsou i na straně státu a úřadů – modernizace státní správy pokračuje velmi pomalu. Jak nám může s digitální transformací pomoci EU?
Populismus se v posledních letech usadil v evropských politických reprezentacích. Co o jeho „kondici“ vypovídají nedávné volby v sedmadvacítce? A jak tento politický styl souvisí s odklonem od uhlí? V podcastu Evropa zblízka odpovídá politolog Vlastimil Havlík.
Český květen v EU vznikl s využitím informačního servisu ČTK.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
