Český duben v EU: Vzpomínka na kvóty a Česko samo proti Green Dealu

© Shutterstock

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Odmítání kvót bylo proti pravidlům, rozhodl Soudní dvůr

Na začátku dubna dospěl Soudní dvůr EU k závěru, že Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků před několika lety nesplnily své povinnosti plynoucí z unijního práva. Podle soudu neobstály argumenty trojice zemí, že odmítáním migrantů chrání svou vnitřní bezpečnost, ani že systém zavedený v roce 2015 byl údajně nefunkční.

Česko, Polsko a Maďarsko porušily odmítáním uprchlických kvót své povinnosti, rozhodl Soudní dvůr

Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie. K tomuto závěru dnes dospěl Soudní dvůr EU.

Zelená pro státní pomoc

Evropská komise schválila v polovině dubna Česku státní podporu pro malé a střední podniky, které vyrábějí zdravotnické a ochranné prostředky pro boj s koronavirem. Celková výše pomoci může dosáhnout až jedné miliardy korun. Česko se rozhodlo v první fázi programu poskytnout firmám 300 milionů korun, a to skrze program Technologie COVID-19.

Komise pravidla pro státní pomoc v rámci série koronavirových opatření uvolnila v polovině března s cílem pomoci financovat zdravotnictví a firmy nejvíce zasažené krizí. Státy od té doby mohou soukromému sektoru finančně pomáhat způsobem, který je za běžných podmínek nepovolený.

EK schválila Česku miliardovou pomoc pro malé a střední podniky v rámci boje s koronavirem

Evropská komise (EK) schválila České republice státní podporu pro malé a střední podniky, které vyrábějí zdravotnické a ochranné prostředky pro boj s koronavirem.

Český generál v čele unijní mise

Vojenskou misi Evropské unie v Mali povede od 12. června půl roku český brigádní generál František Ridzák. Do čela západoafrické mise se 600 unijními vojáky jej v dubnu jmenovala Rada EU. Hlavním úkolem mise je pomoc při budování a výcviku malijské armády, která bojuje proti islámským radikálům. Mise také poskytuje poradenství malijským orgánům v souvislosti s reformou ozbrojených sil.

Čeští vojáci v Mali budou sloužit v rámci mandátu schváleného vládou i parlamentem. Česká armáda by na jeho základě mohla do země vyslat až 120 vojáků, zatím jich bude 40.

EU má na kontě více než tři desítky misí. Jednu teď povede český generál

EU v současné době realizuje řadu civilních a vojenských misí a operací v Evropě, Africe a na Blízkém východě. Konkrétně vojenskou misi v Mali povede od 12. června půl roku český brigádní generál František Ridzák.

Babiš a střet zájmů

Potenciální střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše se v dubnu řešil na několika úrovních, a velkou roli při tom hrál Evropský parlament.

Europoslanci z výboru pro rozpočtovou kontrolu připravili zprávu (prozatím návrh), která vznikla na základě únorové kontrolní mise v Česku. Podle ní by měl Babiš odstoupit z funkce nebo přestat přes firmy spojené s holdingem Agrofert inkasovat peníze z evropského rozpočtu, pokud se prokáže jeho střet zájmů. Poslanci zároveň chtějí po Evropské komisi, aby neumožnila vyplácení jakýchkoli dotací Agrofertu, dokud nebude otázka možného Babišova střetu zájmů vyřešena. O zprávě bude výbor jednat ve čtvrtek 7. května.

Na povrch se dostaly také pochybnosti okolo přístupu českého státního aparátu k transpozici unijní směrnice proti praní špinavých peněz, která by pravděpodobně měla za následek to, že by byl Andrej Babiš uveden jako skutečný vlastník nejen svěřenských fondů Agrofertu, ale také firem vlastněných těmito fondy.

V dubnu zároveň došlo k novému vývoji v otázce české žaloby k Soudnímu dvoru za pozastavení dotací pro holding Agrofert.

Premiér chce přechytračit EU a zakrýt střet zájmů, varují europoslanci. ČR kvůli tomu může skončit u soudu

Česká republika měla do 10. ledna tohoto roku do svého právního řádu transponovat novou směrnici proti praní špinavých peněz (anti-money laundering directive, AML směrnice), doposud se tak ale nestalo.

Sami proti Green Dealu

Premiér Andrej Babiš i ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček v dubnu opakovaně vyzývali k tomu, aby Evropská unie při řešení dopadů koronavirové krize zapomněla na plnění cílů Zelené dohody pro Evropu, a to přes to, že podle ostatních zemí bude právě tato politika stěžejní. Zdá se, že Česká republika zůstává se svým požadavkem osamocena.

Unie rýsuje nový Marshallův plán. Klíčovou roli má hrát „Green Deal“, který ale český premiér odmítá

Evropská ekonomika upadá po sedmi letech růstu do recese. Jak ji postavit zpět na nohy? Evropská unie představila návrh plánu, který se ale České republice zřejmě zamlouvat nebude. 

Kritizovanou indexaci dávek bude řešit soud EU

Rakouský soud se obrátil na Soudní dvůr Evropské unie s dotazem, zda je v souladu s unijním právem takzvaná indexace přídavků na děti pracujících cizinců. Rakousko od 1. ledna 2019 snížilo přídavky na děti cizinců, kteří sice v zemi pracují, ale jejichž potomci žijí ve vlasti. Výsledkem je především to, že pracovníci z chudších členských zemí včetně Česka či Slovenska dostávají na své děti žijící ve vlasti méně peněz, zatímco zaměstnanci ze skandinávských zemí, Nizozemska či Švýcarska, kterého se opatření rovněž týká, naopak více.

Dotaz na soulad s unijním právem podal Spolkový finanční soud na základě stížnosti české pendlerky, které se opatření dotklo. „Jsem přesvědčena, že se jedná o diskriminaci a rozdělování osob na dvě kategorie. Rakouský zákon je jasný příklad toho, kdy se jedna země EU snaží omezovat práva pracovníků z jiného státu EU. To je něco, co bychom neměli v moderní Evropě dopustit,“ uvedla k rakouskému opatření europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, RE)

Rakousko se v otázce kritizovaného krácení přídavků na děti obrátilo na Soudní dvůr

Rakouský soud se obrátil na Soudní dvůr EU s dotazem, zda je v souladu s unijním právem tzv. indexace přídavků na děti pracujících cizinců, kterou kritizují i pracovníci z Česka.

Mohlo by vás dále zajímat

Pendleři a firmy vysílající pracovníky zůstávají v nejistotě. Opatření se mají po Velikonocích opět změnit

Pendleři, sezónní či vyslaní pracovníci jsou závislí na otevřených hranicích, kvůli nouzovému stavu se však řada z nich nemůže dostat do práce. Pravidla se navíc s téměř každým dnem mění.

Jourová: Aplikace jsou v boji proti covid-19 užitečné, jejich používání ale musí zůstat dobrovolné

Česká eurokomisařka ocenila nasazení internetových aplikací v boji proti šíření koronaviru. V rozhovoru s německou agenturou DPA dnes ovšem zároveň varovala, aby se lidé při jejich používání nezdávali svého soukromí.

Jourová: Dezinformací v době pandemie přibylo. Velká část je z Ruska, Čína vsází spíše na propagandu

O dezinformací v době koronavirové pandemie mluvila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovorech, které dnes zveřejnily německá agentura DPA a španělský list El País. EU podle ní proti fake news bojuje ověřenými fakty.

Budeme se co nejvíce koordinovat, dohodli se premiéři EU. Hodinu poté ČR zrušila zákaz volného pohybu

Čtvrteční videokonference předsedů vlád zemí EU sice žádné závratné rozhodnutí nepřinesla, Evropská rada se však dohodla na koordinovaném postupu a na vytvoření záchranného fondu. 

Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU.

Český březen v EU: Všechno ovládl koronavirus

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

Český duben v EU vznikl s využitím informačního servisu ČTK.