Český duben v EU: Reakce na Vrbětice, Babiš vs. audit a zpožděný plán obnovy

© Shutterstock

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Evropská reakce na česko-ruský spor

V polovině dubna se na světlo světa dostala kauza zapojení ruských agentů do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, která měla silnou diplomatickou dohru a neustále se vyvíjí. Zásadní bylo, jak velkou podporu si česká diplomacie dokáže zajistit u svých spojenců.

Česko si prožívá svůj „moment Salisbury“, teď je klíčová reakce spojenců

Klíčem k překonání českého „momentu Salisbury“ bude spolupráce s našimi spojenci v rámci EU a NATO, kteří nám mohou krizi pomoci překonat a nastavit nový režim ve vztazích s Ruskem a zajistit ochranu našich zájmů, píše v komentáři Pavel Havlíček.

Hamáček otáčí. Debata o Sputniku V podle něj není na stole

Jedinou cestou je soustředit se na vakcíny proti covidu-19, které byly schválené agenturou EMA, řekl vicepremiér, ministr vnitra a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček. Při aktuálním dění podle něj není debata o ruské vakcíně Sputnik V na stole.

Už ze začátku to vypadalo, že Češi nebyli dostatečně přesvědčiví. I když ministři zahraničí ostatních zemí EU vyjádřili Česku podporu, ke koordinovanější reakci nesáhli.

Ministři zahraničí EU podpořili Česko v kauze Vrbětice

Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes vyjádřili solidaritu s Českem, jehož tajné služby podezírají ruské zpravodajce z výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. Přímou podporu dali najevo také například ministři zahraničí Slovenska či Bulharska.

K výraznější podpoře se ve formě vyhoštění ruských diplomatů odhodlaly Slovensko, Bulharsko nebo státy Pobaltí, země západní Evropy ale ne. Jednotná v tomto ohledu nebyla ani Visegrádská čtyřka, Maďarsko totiž zablokovalo ostřeji znějící společné prohlášení.

Visegrád podpořil Česko ve sporu s Ruskem, ostřejší vyjádření Orbán zablokoval

Maďarský premiér Viktor Orbán odmítl přijmout deklaraci z pera polské vlády, která volala po ukončení projektu Nord Stream 2 a silně podporovala Ukrajinu a Bělorusko. 

Zcela jasný postoj naopak vyjádřili lídři největších europarlamentních frakcí a následně celý Evropský parlament. Ten na konci dubna výraznou většinou schválili rezoluci k Rusku, ve které odsoudili jeho agresivní jednání vůči Evropě a Ukrajině včetně útoku na muniční sklad ve Vrběticích. Europoslanci vyzvali ke koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů, dalším sankcím i vyloučení ruského Rosatomu ze staveb jaderných elektráren v Evropě.

Europoslanci se ohradili proti ruské agresi, vyzvali k vyhošťování ruských diplomatů a dalším sankcím

Europoslanci schválili rezoluci k Rusku, ve které odsoudili jeho agresivní jednání vůči Evropě a Ukrajině včetně útoku na muniční sklad ve Vrběticích. Vyzvali ke koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů, dalším sankcím i vyloučení Rosatomu ze staveb elektráren v Evropě.

Podcast: EU stále hledá správné nástroje, jak na rostoucí agresi Ruska reagovat, říká analytik Havlíček

Jaké jsou vztahy EU a Ruska ve světle česko-ruského sporu kvůli výbuchu ve Vrběticích? Může mít podpora ze strany europarlamentu ve formě rezoluce větší význam? A dočká se ČR solidárního vyhošťování diplomatů od dalších zemí?

Konečný audit je na stole

Evropská komise v druhé polovině dubna zveřejnila finální audit, podle kterého český premiér Andrej Babiš nadále ovládá holding Agrofert, a je tudíž ve střetu zájmů. Předseda vlády v reakci označil auditory za „mafii“.

The Capitals: Premiér Babiš označil auditory Evropské komise za mafii

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

Opět se začalo spekulovat, jestli Česko bude muset do rozpočtu Evropské unie vracet nějaké dotace. Komise nakonec informovala, že nikoliv, protože české úřady vůbec nepožádaly o proplacení žádných dotací, které byly předmětem auditu. Evropské financování totiž funguje tak, že projekty se nejprve zaplatí z národních peněz, a až později je EU proplatí. Otázkou tedy je, jestli bude sama vláda po Agrofertu finance na už vzniklé projekty vymáhat.

ČR podle Komise o proplacení zpochybňovaných dotací pro Agrofert nepožádala

Česko nemusí na základě auditu firem okolo Agrofertu vracet Evropské unii žádné peníze. Novinářům to dnes řekl mluvčí Evropské komise, podle něhož české úřady nepožádaly o proplacení žádných dotací, které byly předmětem auditu.

Europoslanci z lidovecké frakce si myslí, že se něco takového očekávat nedá. Tvrdí, že české orgány jsou ve věci střetu zájmů premiéra nečinné, a navrhli proto, aby Evropská komise poprvé vůči Česku použila nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu a zastavit zemi vyplácení dotací.

České úřady nekonají, EU by měla stopnout dotace, říkají k auditu evropští lidovci

Evropská komise by měla vůči Česku v souvislosti s ukončeným auditem kolem Agrofertu vůbec poprvé použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu a zastavit zemi vyplácení dotací, navrhují europoslanci Evropské lidové strany.

Sama Evropská komise se pak rozhodla prověřit, zda není český problém se střetem zájmů systémový.

Komise chce prověřit, zda má Česko systémový problém se střetem zájmů

Evropská komise (EK) prověří, zda se v Česku opakovaně porušuje pravidlo o střetu zájmů. Pokud se potvrdí systémový problém, země může přijít o všechny dotace, které na ní čekají v novém programovém období 2021-2027.

Zpožděný plán obnovy a české dotační plány

Duben měl být měsíc, kdy členské země EU dokončí své národní plány obnovy, které jim odemknou miliardy z nového fondu obnovy, určeného na záchranu a transformaci evropských ekonomik. Česká „obálka“ se nakonec zvětšila o rezervu na celkových 191 miliard korun.

Podcast: Národní plán obnovy jde do finále. Jak chce ČR využít peníze z fondu obnovy?

ČR má z fondu obnovy dostat zhruba 180 mld. korun. Prvně ale musí Evropské komisi odevzdat plán, jak je hodlá přerozdělit. Tzv. národní plán obnovy míří do finále. Kolem jeho přípravy se však strhla vlna kritiky. Jak chce ČR peníze využít?

Ani v závěrečné fázi neutichla kritika, která se na postup české vlády snášela už od začátku přípravy plánu.

Kritika národního plánu obnovy přetrvává. Vyhovět všem není možné, říká vicepremiér Havlíček

Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) panuje k národnímu plánu obnovy (NPO) ve většině koaliční shoda. Chtěl by, aby se na něm vláda shodla jednohlasně. Kabinet jej bude schvalovat po meziresortním řízení.

V plánu obnovy mi chybí „tah na budoucí branku“, říká šéf české delegace ve Výboru regionů

Bez programu REACT-EU by si Pardubický kraj nemohl dovolit stavbu urgentních příjmů, říká v rozhovoru náměstek kraje Roman Línek. Konference o budoucnosti Evropy je podle něj velká příležitost bavit se o přenastavení kompetencí v rámci EU.

Stanovený termín na konci dubna se tak Česku nakonec splnit nepodařilo, o detailech plánu se stakeholdery stále jedná. Termín odevzdání však nestihla většina zemí.

EU má nachystané miliardy na obnovu ekonomiky, stát ale nestíhá přípravu na čerpání

Česká republika spolu s dalšími zeměmi EU zápolí s přípravou národního plánu obnovy. Díky němu si můžou země sáhnout na peníze ze záchranného fondu EU. Přípravy plánu ale zatím drhnou.

Termín odevzdání národních plánů obnovy stihlo jen pět zemí

Pouze pět zemí EU dosud odevzdalo Evropské komisi své plány na využití peněz z mimořádného fondu obnovy po koronavirové krizi, dnes přitom končila lhůta pro jejich předložení. Může to zpomalit výplatu prostředků.

Fond obnovy není zdaleka jediným evropským zdrojem, který má Česká republika k dispozici. Na jaře se rozhodovalo o tom, jak Češi využijí peníze z klasických strukturálních a investičních fondů nebo z nového Modernizačního fondu.

Infografika: Jak chce Česko využít evropské dotace?

Česká republika v programovacím období 2021-2027 získá 550 miliard korun z kohezní politiky, tedy z tzv. strukturálních fondů EU. Vláda už má jasno v tom, jak s nimi naložit. Jak obálku rozdělila a do čeho chce dotace investovat?

Podcast: Česko čeká modernizace energetiky. Jak rozdělí peníze z Modernizačního fondu?

Ozelenění českého průmyslu je výzvou na několik příštích let. Zafinancovat dekarbonizaci pomůže nový Modernizační fond a ČR už má plán, jak peníze z něj využije. Ne všichni jsou však s plánem spokojeni. Jak ČR hodlá prostředky investovat?

Jedno je jasné, budoucí využívání evropských peněz musí být v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu. Její dopady na Česko by měla vyčíslit nová vládní komise, která byla představena v polovině dubna.

Dopady Zelené dohody na Česko vyčíslí nová vládní komise, oznámil Havlíček

Dopady Zelené dohody na Česko by měla vyčíslit nová vládní komise po vzoru Uhelné komise. Vedle zástupců několika resortů by v ní měli zasedat odboráři a zaměstnavatelé. Po dnešním jednání tripartity to řekl vicepremiér Karel Havlíček.

Podcast: Česká pozice k zelené politice EU není skeptická, ale realistická, říká Štěpán Černý z Úřadu vlády

Česko přistupuje k evropské klimatické politice „se zdravým rozumem“. Jak se mu daří svou pozici prosazovat na summitech Evropské rady? A co můžeme od Bruselu v následujících měsících na poli ochrany klimatu očekávat?

Evropa se vydává z krize po zelené cestě. Tuzemsko táhne s sebou

Před rokem se začala Evropa potýkat s koronavirovou krizí. Již tehdy bylo jasné, že pandemie bude mít obrovský dopad na ekonomiku. EU se přitom jen pár týdnů před tím dohodla na plánu ochrany klimatu. Jaký bude mít dopad na ČR?

Proměna pražské agentury

Evropský parlament na konci dubna schválil vznik nového Evropského kosmického programu, který zastřeší všechny dosavadní vesmírné aktivity EU. V jeho rámci mimo jiné rozšíří svou působnost a posílí kompetence vesmírná agentura GSA, která sídlí v Praze. Stane se z ní Agentura EU pro kosmický program (EUSPA) a kromě dosavadního družicového navigačního systému Galileo bude nově řídit i další společné kosmické programy Copernicus a GOVSATCOM.

Ambice EU v kosmu se propíší i do ČR, pravomoci pražské agentury pro satelitní systém posílí

Evropský parlament dnes schválil vznik nového Evropského kosmického programu, který zastřeší všechny dosavadní vesmírné aktivity EU. V jeho rámci mimo jiné rozšíří svou působnost a posílí kompetence vesmírná agentura GSA, která sídlí v Praze.

Další zajímavé články, rozhovory a podcasty z dubna

Česko žádá o pozorovatelský status v Arktické radě. Podle Petříčka má velkou šanci na přijetí

Česko chce být aktivnější v arktickém regionu. Žádá proto o pozorovatelský status v Arktické radě. Mezi hlavními českými prioritami dominuje boj proti klimatickým změnám, posílení vědecké spolupráce i kooperace s dalšími aktéry v severském regionu.

Podcast: Chci, aby byl v Evropě náš region slyšet, říká vicehejtman Talíř

Mrzí mě, že se často setkávám s názorem, že my jako malá země v EU nic nedokážeme. Myslím si ale, že bychom měli úplně změnit mentalitu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz vicehejtman Jihočeského kraje František Talíř. 

Kvóty na české potraviny jsou definitivně pasé. Pokuty za dvojí kvalitu naopak vstoupí do praxe

Povinný podíl českých potravin na pultech obchodů nakonec platit nebude. Sněmovna ho dnes na návrh Senátu vyřadila z novely zákona o potravinách.

Přípravy na Konferenci o budoucnosti Evropy vrcholí. Česko je na debaty s občany připravené

Celoevropská debata o budoucnosti Evropské unie se po ročním odkladu již brzy dočká svého oficiálního zahájení. Konference, na které mají Evropané o budoucí podobě sedmadvacetičlenného bloku diskutovat, formálně odstartuje už v květnu a přípravy vrcholí.

Unijní podpora médií neslouží k proevropské propagandě, říká Jourová

Ti, kdo jsou u moci a rozhodují o rozdělení financí pro média, by si neměli myslet, že novináři budou „zpívat jejich píseň“, říká v rozhovoru pro EURACTIV.com česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Škodí jaderná energetika klimatu? Brusel zatím nerozhodl, Česko zůstává v napětí

Patří jaderná energetika mezi udržitelné zdroje energie? Právě na tuto otázku měla tento týden odpovědět Evropská komise. Rozhodnutí ale oddálila, otázka jaderné energetiky totiž patří v rámci Evropské unie k nejkontroverznějším.

Covidové pasy by mohly být hotové koncem června. Testy by měly být zdarma, říkají europoslanci

Evropský parlament dolaďuje svou pozici k tzv. digitálním zeleným certifikátům, které mají usnadnit obnovení volného pohybu po Evropě. Europoslanci chtějí členské státy přesvědčit například o tom, aby lidem co nejvíce usnadnily přístup ke covidovým testům.

Europoslanci dali zelenou kontroverznímu nařízení o mazání teroristického obsahu na internetu

Provozovatelé internetových stránek budou muset účinněji kontrolovat a odstraňovat příspěvky s teroristickým obsahem. Evropský parlament schválil nařízení, podle něhož budou moci úřady zemí EU nařizovat internetovým platformám, aby nelegální příspěvky propagující terorismus mazaly.

Europoslanci posvětili obchodní dohodu s Velkou Británií. Co obsahuje a jak funguje?

Evropský parlament schválením obchodní dohody EU s Británií završil pětiletý brexitový proces. V jakých oblastech bude EU s Velkou Británií nadále spolupracovat, a kde se naopak jejich cesty rozdělí?

Podcast: Obchodní dohoda mezi EU a Británií začne platit řádně. Práce na „brexitu“ tím ale nekončí

Od letošního roku platila úprava obchodních vztahů mezi EU a Británií pouze provizorně a čekala na schválení europarlamentu. Ten ji schválil tento týden. Co to pro vztahy EU a Británie znamená? A o čem spolu ještě budou muset staronoví partneři jednat?

Český duben v EU vznikl s využitím informačního servisu ČTK.

Český březen v EU: Očkovací blamáž, covidové pasy a koaliční spor o dotace

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.