Český červenec v EU: Významná křesla pro české europoslance

© EURACTIV.cz

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v prázdninovém červenci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Češi a pozice v Evropském parlamentu

Jednadvacítka (staro)nových českých europoslanců začala po květnových volbách vyjednávat a soupeřit o pozice ve vedení Evropského parlamentu a především v jeho výborech. V červenci bylo jasno.

Bezprecedentní je, že ze čtrnácti místopředsedů Parlamentu jsou hned dva z Česka. Za frakci Obnova Evropy byla už v prvním kole úspěšná Dita Charanzová (ANO, RE). Druhé kolo hlasování pak vyneslo do prominentní pozice i nováčka Marcela Kolaju (Piráti, Zelení/EFA).

Charanzová a Kolaja jsou novými místopředsedy Evropského parlamentu

Evropský parlament si dnes zvolil nové vedení. Jeho členem jsou i dva čeští zástupci – europoslankyně zvolená za hnutí ANO Dita Charanzová a pirátský europoslanec Marcel Kolaja. Oba dva nyní budou působit jako místopředsedové unijních zákonodárců.

Poměrně úspěšní byli čeští europoslanci také v souboji o vrcholné pozice v europarlamentních výborech. Jako první místopředsedové (z celkových čtyř) budou působit Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP) v hospodářském výboru (ECON), a Jan Zahradil (ODS, ECR) ve výboru pro mezinárodní obchod (INTA). Třetího místopředsednického postu se ve výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) ujme Martina Dlabajová (ANO, RE), a ve výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).

Češi obsadili vysoké posty ve výborech Evropského parlamentu

Výbory EP si dnes volili své předsednictvo. Češi zabodovali hned třikrát. Do místopředsednických křesel se vrací Niedemayer, Zahradil i Dlabajová. Řada zvolených se dala očekávat, někteří ale překvapili. 

Pokud jde o řádné členství ve výborech, čtyři zástupce bude mít Česko ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO), tři v zemědělském výboru (AGRI) a stejný počet také ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Překvapením jsou například bývalý ministr zahraničí i obrany Alexandr Vondra (ODS, ECR) ve výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) nebo bývalý ministr zdravotnictví Ivan David (SPD, ID) v zemědělském výboru. Kompletní shrnutí naleznete v následujícím odkazu. ↓

Europoslanecké posty jsou rozdány. Češi obsadili zemědělský výbor, budou chybět v zahraničním

Nově i staronově zvolení čeští europoslanci obsadí coby řádní členové či náhradníci téměř všechny opětovně ustavené europarlamentní výbory a podvýbory. Český hlas bude zcela chybět ve výboru pro zahraniční věci, výboru pro rozvojovou spolupráci a ženská práva.

Nová předsedkyně Komise Čechy rozdělila

Výsledkem vyjednávání nejvyšších představitelů unijních zemí o obsazení vrcholných pozic v institucích EU se překvapivě stala také německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová, která po potvrzení Evropským parlamentem obsadila místo předsedkyně nové Evropské komise.

Nejen kvůli způsobu, jakým se na svou pozici dostala, se však mnohým stala trnem v oku. Výjimkou nebyli ani čeští politici a především europoslanci, kteří hlasovali o jejím jmenování. Podpořili ji čeští zástupci ve frakcích liberálů (ANO) a lidovců (TOP 09, STAN, KDU-ČSL kromě T. Zdechovského), odmítli ji naopak europoslanci z ODS, KSČM, Pirátů a SPD.

Komise bude mít v čele první ženu, Evropský parlament těsně podpořil von der Leyenovou

Europoslanci dnes v tajné volbě poměrně těsnou většinou zvolili do funkce předsedkyně Evropské komise navrženou Ursulu von der Leyenovou. Němka reprezentující lidovce dokázala na svou stranu dostat i liberály a část socialistů, kteří byli pro její osud klíčoví.

Jourová má v Komisi pokračovat

Dlouho nebylo jasné, zda bude současná česká eurokomisařka Věra Jourová pokračovat ve své funkci také v příští Evropské komisi Ursuly von der Leyenové. Premiér Andrej Babiš se ji zdráhal jasně podpořit, což se změnilo až na konci července. Před jednáním s novou šéfkou Komise, která se společně téměř s třemi desítkami eurokomisařů ujme svého úřadu na podzim, se nechal slyšet, že dosavadní česká komisařka pro spravedlnost, spotřebitelé a rovnost žen a mužů je jeho jedinou kandidátkou. Nyní tak Jourová může začít soupeřit o vlivné portfolio („ministerstvo“) v novém kabinetu, spekuluje se například oblasti digitální ekonomiky.

Babiš dnes navrhne šéfce Komise jako českou kandidátku na eurokomisařku Věru Jourovou  

Český premiér Andrej Babiš se dnes v Bruselu sejde s nastávající předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, aby s ní prodiskutoval, kdo obsadí post českého eurokomisaře.

První rok s GDPR

Letos v květnu uplynul rok od doby, kdy v EU začalo platit nařízení o ochraně osobních dat známé pod zkratkou GDPR. Podle hodnotící zprávy Evropské komise se na GDRP postupně adaptují úřady i podniky, práce v tomto směru však ještě není u konce. Nařízení se týká všech institucí či firem, které nakládají s osobními údaji a jeho cílem je ochrana občanů EU před zneužitím těchto informací.

Co se týká konkrétně ČR, nová česká pravidla ochrany soukromí navazující na unijní nařízení začala platit před třemi měsíci. Český úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) v tiskové zprávě informoval o tom, že od platnosti GDPR „bylo uskutečněno 38 ukončených kontrol, mezi nimiž bylo v 16 případech zjištěno porušení zákona o ochraně osobních údajů. Dalších 23 kontrol probíhá.“ Úřad zatím udělil osm pravomocných pokut v celkové výši 370 000 Kč. Jednalo se například o prohřešky jako nezabezpečení smluv s osobními údaji klientů, zveřejňování seznamu s osobními údaji na internetu či zpracování osobních údajů po uplynutí lhůty určené k jejich likvidaci.

Rok s GDPR: Některé státy pravidla stále nedodržují, Česko uděluje první pokuty

Letos v květnu uplynul rok od doby, kdy v Evropské unii začalo platit nařízení o ochraně osobních dat známé pod zkratkou GDPR. Jak jsou na tom státy Unie s jeho dodržováním a jak jej hodnotí Evropská komise?

Příležitost nazvaná Modernizační fond

Méně emisí skleníkových plynů, více ušetřené energie a více obnovitelných zdrojů. Právě takové výsledky by měl přinést Modernizační fond, který je součástí revidované směrnice EU o systému obchodování s emisemi (ETS) a má zemím EU pomoci s přechodem k nízkouhlíkové energetice. Fond bude financován z dražeb 2 procent unijních emisních povolenek pro období 2021–2030.

Peníze z fondu budou mít k dispozici pouze ty členské státy, které mají nižší HDP než je 60 procent unijního průměru. Mezi nimi je i Česká republika, která bude mít od roku 2021 k dispozici zhruba 120 miliard korun. Fond se stane platformou pro investování také dalších finančních prostředků, ke kterým mají chudší státy díky systému ETS přístup.

Vzniká nový Modernizační fond. ČR z něj může získat miliardy na snižování emisí skleníkových plynů

Česká republika bude mít od roku 2021 k dispozici zhruba 120 miliard korun z nového Modernizačního fondu. Ten má zemím EU pomoci na cestě k nízkouhlíkové energetice. 

Nový vývoj v kauze rakouské indexace dávek

Od začátku letošního roku platí v Rakousku zákon, který zavádí takzvanou indexaci rodinných dávek a daňových úlev pro cizince, kteří v zemi pracují, ale jejich děti tam nežijí. Řada zemí včetně České republiky považuje praktiku za diskriminační a za porušující evropské právo.

Indexace ovlivnila tisíce českých rodin, které přišly o část peněz a začaly na Rakousko podávat žaloby. K situaci se v červenci vyjádřila Evropská komise, podle které je zákon skutečně v rozporu s evropským právem, a rakouské vládě zaslala upozornění. Český soused však na legitimitě svého zákona trvá. Komise se tak již rozhodla, že Rakousku zašle tzv. odůvodněné stanovisko, prostřednictvím kterého zemi vyzve k nápravě situace. Pokud ani poté nedojde k nápravě situace, na řadě by mohla být žaloba k Soudnímu dvoru EU.

Rakousko snižuje rodinné dávky cizincům, týká se to tisíců Čechů. Podle Komise tím porušuje právo

Od letošního ledna platí v Rakousku zákon, který zavádí takzvanou indexaci rodinných dávek a daňových úlev pro cizince, kteří v zemi pracují, ale jejich děti tam nežijí. Indexace ovlivnila tisíce českých rodin, podle Evropské komise je zákon v rozporu s evropským právem.

České stavebnictví si mezi zeměmi EU pohoršilo

České stavebnictví bylo v letošním prvním čtvrtletí s meziročním růstem o 2,4 procenta mezi 26 zeměmi EU na 20. místě. Meziročně si Česko pohoršilo o 13 míst a v porovnání s koncem loňského roku kleslo o 11 příček. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví v prvním čtvrtletí vzrostlo v průměru o pět procent.

Podle analytika BH Securities Štěpána Křečka data potvrzují, že české stavebnictví skomírá, což lze doložit nízkým počtem postavených bytů nebo kilometry vybudovaných silnic. Analytik ČSOB Petr Dufek si myslí, že české stavebnictví není rozhodně v tak tragické kondici, jak by mohlo z žebříčku EU vyplývat. „První kvartál zatížil především vysoký srovnávací základ z ledna 2018, kdy si stavebnictví připsalo meziročně skoro 40 procent. Proto bych vývoj v prvním čtvrtletí až tak nepřeceňoval,“ uvedl Dufek. České stavebnictví podle něj ovšem čelí limitům, které ho dlouhodobě brzdí. „Jde například o délku stavebního řízení, která je v mezinárodním měřítku ostudná,“ podotkl Dufek.

České stavebnictví není v dobré kondici, chybí byty i dálnice. Mezi zeměmi EU si pohoršilo

České stavebnictví bylo v letošním prvním čtvrtletí s meziročním růstem o 2,4 procenta mezi 26 zeměmi EU na 20. místě, meziročně si tak podle dat Eurostatu pohoršilo o 13 míst.

Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU. Týdenní přehled dění v evropské politice obecně pak nabízí například CEVRO.

Český červenec v EU vznikl s využitím ČTK.

Český červen v EU: Třaskavé audity Evropské komise

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v rozpáleném červnu z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.