Český červen v EU: Třaskavé audity Evropské komise

© Shutterstock

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v rozpáleném červnu z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Poprask kolem auditů, Agrofertu a Andreje Babiše

Na přelomu května a června dorazily do České republiky dva návrhy auditní zprávy Evropské komise řešící využívání evropských fondů v ČR. V prvním z nich, který unikl do médií, Komise identifikuje střet zájmů premiéra Andreje Babiše kvůli přetrvávajícím vazbám na jeho „bývalé“ podniky, nyní ve svěřenských fondech. Česku proto hrozí, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Komise zmiňuje i další problémy v české systému přerozdělování evropských dotací a různé případy machinací.

Babiš je podle Komise ve střetu zájmů. Zpráva se ještě může změnit, tvrdí MF

Audit EK ohledně střetu zájmů premiéra Babiše je podle MF předběžným návrhem, který se ještě může změnit. Ministerstvo čeká na doručení české verze auditu. Na tu bude reagovat, obvyklá lhůta na vyjádření je 1-2 měsíce, sdělilo ČTK ministerstvo financí.

Druhý návrh auditní zprávy řeší konkrétně zemědělské dotace a podle médií kromě premiéra zmiňuje také osobu ministra zemědělství Miroslava Tomana. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v reakci preventivně přestal proplácet dotace holdingu Agrofert a firmám z okolí šéfa zemědělského rezortu. Detaily zprávy nejsou známy jako v prvním případě.

Babiš po úniku zpráv do médií zahájil ofenzivu, ve které mimo jiné obvinil auditory Evropské komise ze zaujatosti. Situace kolem auditů vedla mimo jiné k neúspěšnému hlasování o nedůvěře vládě nebo k posílení veřejných protestů v Praze i v regionech, které vyvrcholily masovou demonstrací na pražské Letné 23. června.

Podezření okolo premiéra oslabují pozici Česka v EU, usnesli se senátoři

Podezření ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše oslabují podle senátorů českou pozici na jednáních Evropské rady, zejména o příštím víceletém unijním rozpočtu.

Do jakých frakcí míří čeští europoslanci?

Úspěšné strany v eurovolbách v červnu oficiálně potvrdily, k jakým frakcím se v „novém“ Evropském parlamentu připojí. ANO zamířilo do na základech ALDE postavené Obnovy Evropy, ODS do ECR, lidovci a koalice STAN+TOP 09 do EPP, Piráti do Greens/EFA, KSČM do GUE/NGL a SPD do nové frakce ID. ČSSD ani Svobodní se do europoslaneckých lavic nevrátí.

ANO chce "obnovit Evropu", SPD bude u Salviniho. S kým zasednou Češi v europarlamentu

Příští úterý bude poprvé jednat Evropský parlament v novém složení. Česko v něm bude v příštích pěti letech zastupovat opět 21 poslanců, kteří se na základě svých národních stran rozdělí do parlamentních frakcí.

Euroskeptičtí Češi začínají vidět EU trochu pozitivněji

Za poslední dva roky se podpora Evropské unie v České republice zvýšila. V porovnání se státy V4 však podporují Češi EU nejméně. Údaje vyplývají z průzkumu slovenské nevládní organizace Globsec. Více než dvě třetiny (68 procent) Čechů letos uvedly, že by hlasovaly pro setrvání země EU v případném referendu. Předloni tento názor zastávalo jen 41 procent dotazovaných.

Větší podpoře se Unie podle průzkumu těší u Poláků (87 procent), Maďarů (81 procent) a Slováků (71 procent). Lepší hodnocení než Češi vystavili EU také obyvatelé Bulharska, Rumunska a Rakouska, zemí, které byly rovněž zahrnuty do průzkumu.

Podpora EU v Česku stoupla, v rámci V4 je ale nejnižší

Za poslední dva roky se podpora Evropské unie v České republice výrazně zvýšila. V porovnání se státy V4, do které kromě ČR patří Maďarsko, Polsko a Slovensko, však podporují Češi EU nejméně.

Hodnocení ČR v rámci Evropského semestru

Evropská komise v červnu zveřejnila pravidelné hodnocení hospodářských politik jednotlivých členských států Unie, které jsou vyvrcholením tzv. evropského semestru. Součástí hodnocení jsou také konkrétní doporučení, kterými by se měly členské státy řídit, aby zlepšily svou ekonomickou situaci.

Problémem české ekonomiky podle Komise zůstává udržitelnost veřejných financí, především v oblasti důchodového systému, ale také vysoký počet nezaměstnaných matek s dětmi. Výzvou je také udržitelná doprava a digitální infrastruktura, které by si podle instituce zasloužily více investic. Další informace v následujícím odkazu. ↓

Investice do „zelené“ dopravy nebo reforma důchodů. Komise radí ČR jak zlepšit svou ekonomiku

„Černým puntíkem“ české ekonomiky zůstává udržitelnost veřejných financí, ale také vysoký počet nezaměstnaných matek s dětmi. Výzvou je také udržitelná doprava a digitální infrastruktura, které by si podle Evropské komise zasloužily více investic.

Ostravský superpočítač

Mezi osmi městy, kam chce EU prostřednictvím unijního společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku umístit nové superpočítače, je také Ostrava. Dále jde o Barcelonu, Sofii, Boloňu, Maribor, portugalské Minho, lucemburský Bissen a finské Kajaani.

Počítače by mohly začít fungovat během druhé poloviny roku 2020, od kdy budou k dispozici evropským uživatelům z akademické obce, průmyslu i veřejného sektoru. Střediska se s jejich pomocí zaměří na podporu vývoje hlavních aplikací v oblastech, jako je personalizovaná medicína, nová léčiva a materiály, bioinženýrství, předpovědi počasí a změna klimatu.

Jeden z osmi evropských superpočítačů by měl být od roku 2020 i v Ostravě

Mezi osmi městy, kam chce EU prostřednictvím unijního společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku umístit nové superpočítače, je také Ostrava. Oznámila to dnes Evropská komise.

Podpora Balkánu nejen ze střední Evropy

Česká republika byla jednou ze zemí, které se v červnu připojily k polské iniciativě vyzývající EU k větší podpoře integrace západního Balkánu do Unie. Přidaly se také Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Itálie, Rakousko, Chorvatsko, Slovinsko a Malta. Hlavní myšlenkou dokumentu byla výzva k zahájení přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií.

„Můžeme potvrdit, že ČR podporuje polský návrh non-paperu, který se týká rozšiřování EU o země západního Balkánu. Integrace těchto zemí do EU patří k dlouhodobým prioritám české zahraniční politiky,“ napsal redakci EURACTIV.cz Michal Bucháček z tiskového oddělení českého ministerstva zahraničí.

The Capitals: Třináct zemí včetně ČR vyzývá k podpoře rozšíření EU

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

Komise reaguje na český klimaticko-energetický plán

Evropská komise v uplynulém měsíci upozornila Českou republiku, že její národní klimaticko-energetický plán pro rok 2030 má své mezery. Unijní exekutiva doporučuje ČR zvýšit podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a také nastavit ambicióznější cíle týkající se energetické účinnosti.

Členské státy se zavázaly k naplňování společných evropských cílů schválením směrnice o energetické účinnosti a směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Evropská komise proto nyní dbá na to, aby se země postupnými kroky ke stanoveným cílům blížily.

Komise vytkla ČR nízký podíl obnovitelných zdrojů, ale také příliš mnoho biopaliva z řepky

Národní klimaticko-energetický plán pro rok 2030 má své mezery, Českou republiku na to upozornila Evropská komise. Unijní exekutiva doporučuje ČR zvýšit podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a také nastavit ambicióznější cíle týkající se energetické účinnosti.

ČR jednou z překážek ambicióznější dohody o klimatu

Většina vrcholných představitelů unijních zemí přijela na červnový summit v Bruselu s cílem prosadit ambiciózní dohodu o uhlíkové neutralitě Evropské unie do roku 2050. Několik členských zemí včetně České republiky a v čele s Polskem ovšem kvůli obavám o svůj průmyslový sektor plán zablokovalo. Výsledkem je místo toho dokument, který cílový rok 2050 v hlavním textu nezmiňuje a přesunuje ho pouze do poznámky pod čarou se zmínkou, že se k tomuto datu zavazuje „velká většina členských zemí“. Podle kritiků především z řad ekologických organizací je výsledný kompromis bezzubý.

Summit EU přijal mírnější závazek o klimatické neutralitě, nevládní organizace ho kritizují

Summit EU v Bruselu zdržel spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Proti pohledu většiny údajně vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki. Země nakonec věc vyřešily kompromisním formulací.

Velká analýza o dvojí kvalitě je na světě

Evropská komise koncem června zveřejnila výsledky celoevropských srovnávacích testů potravin. Celkem se testovalo 128 produktů, z toho 11 mělo napříč státy totožný obal, ale výrazně odlišný obsah. Do testování se zapojilo celkem devatenáct členských států EU včetně Česka. To je spolu s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky jedním z hlavních iniciátorů řešení problému dvojí kvality potravin.

„Už podle stávající legislativy se jedná o klamání spotřebitele a už stávající směrnice to můžeš řešit,“ zdůraznila česká eurokomisařka Věra Jourová, která má v EU na starosti i oblast ochrany spotřebitele. Jourová také zdůraznila, že problém se týká států západní i východní Evropy.

Komise má nové důkazy o dvojí kvalitě potravin. Problém se týká východních i západních států

Evropská komise dnes zveřejnila výsledky celoevropských srovnávacích testů potravin. Celkem se testovalo 128 produktů, z toho 11 mělo napříč státy totožný obal, ale výrazně odlišný obsah.

Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU. Týdenní přehled dění v evropské politice obecně pak nabízí například CEVRO.

Český červen v EU vznikl s využitím ČTK.

Český květen v EU: Noví europoslanci, soud kvůli kvótám a oslava 15 let v Unii

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se ve „volebním“ květnu z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.