Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.
Problematické nominace do EHSV
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) je jeden z poradních orgánů EU, a ačkoliv do něj členy nominují vlády členských států, neposílají je tam jako své reprezentanty. Členové hájí zájmy například odborů, zaměstnavatelů nebo neziskových organizací.
Pětiletý mandát letos končí a česká vláda proto už na konci května nominovala novou dvanáctku potenciálních členů výboru. Neziskovým organizacím vadilo, že vláda za podivných okolností na místa expertů neziskových organizací nenominovala prověřené odborníky, ale poradce premiéra a členku Agrární komory, kteří doteď reprezentovali zcela jiné sektory.
Kvůli pochybným nominacím padla i rezignace.
Myšlenka kvót opět budí vášně
Evropská komise se chystá pravděpodobně na konci léta představit návrh reformy migrační a azylové politiky EU. Vyřešit bude chtít mimo jiné otázku sdílení břemene migrantů, kteří zahlcují především státy na okraji EU. Právě jižní země navrhují vrátit na stul mechanismus povinného přerozdělování žadatelů o azyl, který dlouhodobě odmítá například Česko. „Jasně jsme řekli, že odmítáme jakékoliv povinné kvóty a jsme připraveni pracovat na nějakém konstruktivním řešení toho, jak nakládat s migrací,“ uvedl ministr vnitra Hamáček.
Pokuta za dvojí hlasování
Případné vícenásobné hlasování při volbách do Evropského parlamentu se stane přestupkem, za který bude hrozit pokuta až 10 tisíc korun. Změnu v návaznosti na rozhodnutí Evropské rady přinese novela o volbách do Evropského parlamentu, která začne platit od příštího roku.
Hlasovat dvakrát v evropských volbách mohli podle ministerstva vnitra například lidé s dvojím občanstvím, tedy například Češi, kteří jsou zároveň občany jiného členského státu EU. Kvůli tomu jsou automaticky zapsáni v seznamech voličů obou členských států.
České výtky k plánu obnovy
Členské země a instituce Evropské unie se snaží dohodnout na podobě plánu obnovy ekonomik po koronavirové krizi, zásadní neshody ale zatím přetrvávají. 19. června se prezidenti a premiéři virtuálně „sešli“ v rámci summitu Evropské rady, který měl sloužit především ke zmapování postojů všech zainteresovaných stran. Postupně vzniklo několik skupin států s rozdílnými pohledy na objem, charakter a rozdělení peněz z rozpočtu a nového masivního fondu.
Česká republika patří k těm nejkritičtějším zemím návrhu Evropské komise, který vychází ze společné iniciativy Francie a Německa. Kompromis blokovat nechce, nelíbí se jí ale například kritéria rozdělení nových financí.
Babiš vs. Evropský parlament
Patrně nejvýraznější červnovou událostí bylo z českého pohledu usnesení Evropského parlamentu, které schválila výrazná většina europoslanců a které kritizuje střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Šéf vlády podle europoslanců zpochybňuje nezávislý výkon své funkce, neboť se podílí na rozhodování o penězích z unijního rozpočtu a zároveň ovládá holding Agrofert. Rezoluce vyzývá Evropskou komisi k nulové toleranci vůči střetům zájmů a české úřady k tomu, aby vytvořily spolehlivý systém jejich odhalování a potírání.
Proti rezoluci se z Čechů kromě nekompletního europoslaneckého klubu ANO postavili jen Ivan David a Hynek Blaško (za SPD). Radka Maxová (ANO) a Kateřina Konečná (KSČM) se zdržely. Pro se vyslovila téměř celá liberální frakce RE, které je ANO součástí.
Sám Babiš reagoval vyjádřením, že se Parlament nechal ovlivnit českými opozičními europoslanci, a samotné usnesení vytváří tlak na českou justici. K premiérovi se přidala i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a později i celá vláda, která rezoluci označila za vměšování do vnitřních záležitostí Česka. Usnesení kritizoval i holding Agrofert, který se už předtím vyjádřil v tom smyslu, že případné omezení dotací by ho znevýhodnilo vůči konkurentům.
Proti tvrzení vlády se ohradil předseda Evropského parlamentu David Sassoli, který připomněl, že úkol europoslanců je právě kontrolovat řádné nakládání s penězi unijního rozpočtu.
Kritika těžby v polském dole
Česko by podle sněmovního výboru pro životní prostředí mělo kvůli dolu Turów v blízkosti českých hranic zažalovat Polsko u Soudního dvora EU pro nedodržování unijního práva. Stejný názor má i ministr životního prostředí Richard Brabec.
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Koncese pro těžbu měla firmě teď v dubnu skončit, polské ministerstvo klimatu ji ale v březnu přes námitky o šest let prodloužilo. Polsko vydalo rozhodnutí o prodloužení i přes výslovný nesouhlas české vlády a výtky poslanců Evropského parlamentu.
Další zajímavé zprávy z června
Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU.
Český červen vznikl s využitím informačního servisu ČTK.