Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v březnu z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.
V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.
Evropský parlament se dohodl na kontroverzní reformě autorského práva, uklidnila se kauza týkající se polského masa dováženého do ČR, české strany a hnutí zároveň doladily své kandidátky pro volby do Evropského parlamentu. Vyřešit se zatím nepodařilo odchod Spojeného království z EU, v nejistotě dále žijí také (nejen) čeští dopravci ohledně budoucnosti tzv. silničního balíčku.
Konec střídání času je opět blíž
Výbor Evropského parlamentu TRAN se v březnu vyslovil pro zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021, jeho pozici následně podpořil také celý Parlament. Míč je teď tak na straně členských států a jejich vyjednavačů v Radě EU.
Iniciativu, jejímž cílem bylo právě zrušení střídání času, na podzim roku 2017 spustila skupina europoslanců v čele s Čechem Pavlem Svobodou. Návrh směrnice počítá s tím, že jednotlivé členské státy samy určí, zda zachovají nastálo standardní či letní čas. Podle Svobody však europoslanci chtějí zamezit chaosu, který by tato volnost mohla vyvolat.
„Navrhujeme zavedení koordinačního mechanismu, podle kterého státy musí nalézt co nejlepší řešení pro všechny. Každá země spolu s Evropskou komisí jmenuje svého zástupce a všichni společně budou hledat řešení, které bude nejlepší jak pro občany, tak i pro fungování vnitřního trhu,“ uvedl v tiskové zprávě Svoboda.
Zbraňová směrnice u soudu
Soudní dvůr Evropské unie na začátku března začal řešit žalobu, za kterou stojí Česko a která má za cíl zrušení tzv. zbraňové směrnice. Ta zakazuje některé typy poloautomatických zbraní a zásobníků a i přes zmírnění původních dopadů v tuzemsku stále vyvolává kritiku ze strany vlády i veřejnosti.
Podle odhadu náměstka ministra zahraničí Martina Smolka bude rozsudek sporu mezi ČR a Unií znám až na podzim. Šance na úspěch odhadl na 50 %. Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) v rozhovoru pro EURACTIV.cz upozornil na to, že řada zemí už směrnici implementovala, což by při jejím potenciálním rušení mohl být problém.
Dialog s Komisí zahájen
Česká republika na začátku března zahájila jednání s Evropskou komisí o budoucí podobě tzv. Dohody o partnerství, která zastřešuje čerpání evropských dotací ve členských zemích. Češi by uvítali, kdyby dohodu v průběhu programového období mohli upravovat a přesměrovávat finanční prostředky do oblastí, které si sami zvolí. Za důležitý totiž stále považují především rozvoj dopravní infrastruktury, Komise chce financemi v budoucnu naopak podporovat spíše oblasti inovací a výzkumu, ve kterých podle ní Česko zaostává.
Wikipedie na den „usnula“
Česká Wikipedie byla na protest proti chystané celoevropské reformě autorského práva 21. března mimo provoz. Zástupci Wikipedie chystané změny považují za velmi závažné, a proto encyklopedii poprvé na den vypnuli.
Funkční toho dne nebyly ani německá, slovenská a dánská mutace Wikipedie, uvedl předseda spolku Wikimedia Česká republika Vojtěch Dostál. Nově pojatá ochrana autorských práv se přímo Wikipedie nemá dotknout, podle jejích editorů ale výrazně omezí dostupnost zdrojů, ze kterých čerpají, a bude tak složitější zajistit kvalitu obsahu encyklopedie.
Premiér na summitu
Bruselský summit Evropské rady 21. a 22. března ovládlo dohadování o odkladu brexitu. Lídři nakonec vyšli britské premiérce Therese Mayové částečně vstříc a nabídli jí dva nové termíny potenciálního odchodu její země z EU. Měli ale také své požadavky, odklad do 22. května podmínili schválením dohody v britské Dolní sněmovně. „Nemůžeme dát (Britům) bianco šek, dvakrát se to (přesvědčit poslance přijmout dohodu) paní premiérce nepovedlo, jaké my máme záruky, že teď britský parlament přesvědčí?“ uvedl český premiér Andrej Babiš ještě před odletem do Bruselu.
Druhý den se nejvyšší představitelé členských zemí věnovali také dalším palčivým tématům. Projednávali vztahy s Čínou, obchodní dohodu s USA nebo klimatickou politiku. Právě na té se podle Babiše lídři „zasekli“, protože někteří prosazovali ještě vyšší ambice ve snižování emisí, než bylo původně v plánu. „Já říkám za Českou republiku, že my nemůžeme stále navyšovat naše ambice a cíle, pokud se nezapojí největší světoví producenti emisí,“ řekl předseda vlády a dodal, že přísná pravidla by mohla mít negativní dopad na evropskou konkurenceschopnost a životaschopnost průmyslu.
„Pátky pro budoucnost“ dorazily do Česka
Studenti z více než sta zemí napříč celým světem protestovali v polovině března za ochranu klimatu. Nechyběli mezi nimi ani ti z Česka, pro které to byla premiéra. Protestovalo se nejen v hlavním městě, ale i v Brně, Ostravě, Plzni nebo Liberci.
„Nemáme čas. Jestli chceme odvrátit ekologický kolaps, musíte začít jednatch ihned. Vy jste času promrhali dost a nám už dochází. Požadujeme záruku, že uděláte maximum pro to, abyste odvrátili oteplení planety o více než 1,5 °C. Chceme záruku toho, že začnete naslouchat vědcům a budete snižovat emise skleníkových plynů,“ vyzvali studenti české zákonodárce. Prohlášení podepsalo bezmála šest tisíc studentů.
Nejistota okolo českého předsednictví EU
Premiér Andrej Babiš koncem března podle informací Deníku N před ministry svého kabinetu hovořil o tom, že by se Česko kvůli vysokým finančním výdajům mohlo vzdát předsednictví Evropské unie v druhé polovině roku 2022. V pozdějším vyjádření pro média to popřel.
„Premiér to na vládě označil za žvanírnu s chlebíčky, která je jen drahá, stojí hodně peněz, a on v tom nevidí přínos,“ řekl Deníku N jeden ze členů vlády. „Setkal se s nepochopením a o věci se bude dál jednat. I to ale komplikuje přípravy, například pro ministerstvo zahraničí, které musí předem zajistit pronájmy budov a další,“ dodal. Harmonogram příprav a koncepce komunikace českého předsednictví mají být hotovy do konce října.
Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU, týdenní přehled dění v evropské politice obecně pak nabízí například CEVRO.
Český březen v EU vznikl s využitím ČTK.
