Český březen v EU: Všechno ovládl koronavirus

© Shutterstock

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Reakce na pandemii

Březnovým tématem číslo 1 se stala pandemie koronaviru a její zvládání ze strany evropských států a EU jako celku. Veškerá další agenda ustoupila do pozadí, a to včetně vyjednávání o víceletém finančním rámci, který podle české eurokomisařky Věry Jourové v důsledku současné krize pravděpodobně dozná změn.

Pandemie může ovlivnit podobu dlouhodobého rozpočtu Unie, říká Jourová

Bezprecedentní kroky některých evropských států v boji proti koronavirové nákaze jsou přiměřené a země by se o nich měly vzájemně předem informovat, řekla dnes místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovoru pro ČTK.

Konkrétně Česko bylo jednou ze zemí, které si na začátku března vyslechly kritiku za zákaz vývozu ochranných pomůcek. Později Češi ukázali solidaritu při darování materiálu dalším zemím.

Český premiér Andrej Babiš i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček pak v kontextu pandemie také vyzvali k upuštění od snahy naplňovat cíle Evropské zelené dohody. Premiér Babiš se přitom později připojil k prohlášení Evropské rady, kde prezidenti a premiéři zdůrazňují, že ani koronavirová krize by neměla Unii odradit od ochrany klimatu.

Ochrana klimatu musí být součástí plánu pro zotavení evropské ekonomiky, shodují se premiéři EU

Pandemie koronaviru zasadí evropské ekonomice těžkou ránu. Premiéři a prezidenti členských zemí EU proto vyzvali Evropskou komisi, aby přišla s komplexním plánem pro její zotavení. Zdůraznili přitom, že ani koronavirová krize by neměla Unii odradit od ochrany klimatu.

Předseda české vlády pak byl slyšet také v souvislosti s interpretací finanční pomoci, kterou EU poskytne zemím na zmírnění důsledků krize. Babiš tvrdil, že se nejedná o žádné dodatečné peníze, skutečnost je však komplikovanější.

S evropskými financemi souvisí také rozhodnutí vlády přesunout (po dohodě s Komisí) peníze z evropských strukturálních fondů do Českomoravské záruční a rozvojové banky, a to konkrétně na pomoc podnikatelům kvůli koronaviru.

Česko získalo z fondů EU 30 miliard na boj s koronavirem. Jsou dávno naše, tvrdí premiér

Kde se vzalo 30 miliard korun, které Česko dostalo na boj s koronavirem? O nové peníze se sice nejedná, „dávno naše“ ale také nejsou.

Češi podporují klimatickou neutralitu

Průzkum agentury STEM na začátku března ukázal, že Češi nejsou takoví „klimaskeptici“, jak se na první pohled zdá. Většina z nich (84 procent) totiž souhlasí s názorem, že klimatické změny způsobené člověkem ohrožují jejich budoucnost. Devět z deseti Čechů se navíc domnívá, že bez snižování emisí českou krajinu ochránit nelze.

Češi se obávají klimatických změn a podporují uhlíkovou neutralitu

Změny klimatu způsobené lidskou činností ohrožují jejich budoucnost. Myslí si to 84 procent Čechů. Devět z deseti Čechů se navíc domnívá, že bez snižování emisí českou krajinu neochráníme.

Střet zájmů a urážky europoslanců

Po stížnosti předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu EP Moniky Hohlmeierové na českého premiéra, který ji a další europoslance urážel, se kauzou začala zabývat i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Předmětem kontrolní mise, kvůli které Babiš delegaci Evropského parlamentu kritizoval, byl jeho střet zájmů při správě financí EU pro Českou republiku. Právě tohoto tématu se mělo týkat březnové hlasování europoslanců, program plenárního zasedání se ale kvůli koronaviru značně omezil.

Kvůli koronaviru se zkrátí zasedání Evropského parlamentu. Hlasování o střetu zájmů Andreje Babiše se odkládá

Vzhledem k přetrvávajícímu nebezpečí z šíření koronaviru se vedení Evropského parlamentu rozhodlo pro netradiční opatření – zkrátit zasedání na pouhé dva dny.

Česko a krize na řecko-turecké hranici

Na začátku března se naplno rozhořela nová krize na řecko-turecké hranici. Česko se na pomoci Řecku podílelo vysláním několika policistů.

Co se týká reakcí na rozhodnutí Turecka nebránit nadále migrantům přesunovat se přes hranice do Evropy, podle českého velvyslanec při EU Jakuba Dürra bylo za hranou. Turecký velvyslanec v České republice Egemen Bağış trval na tom, že jeho země plní své mezinárodní závazky i povinnosti, nedokáže se však s migračním tlakem vypořádat sama a pomoc od EU nepřichází. Podle řeckého velvyslance v Praze Efthymiose Efthymiadese naopak Turecko porušilo své mezinárodní povinnosti, a navíc tlak migrantů na vnější hranici EU aktivně řídilo.

Závazky vůči EU plníme, říká turecký velvyslanec. Zneužíváte zoufalé lidi, oponuje jeho řecký protějšek

Nápor migrantů mířících z Turecka do Řecka se stupňuje, země svádí diplomatický i mediální souboj. Přinášíme pohled řeckého velvyslance v ČR a jeho tureckého protějšku, který má blízko k prezidentu Erdoğanovi.

Česká stopa v nové strategii EU pro Východní partnerství

Spolupráce EU s šesticí zemí Východního partnerství dostane po roce 2020 novou tvář. Mezi priority budou patřit inovace, modernizace hospodářství s ohledem na klima, podpora malých a středních podniků či lidská práva. Evropská komise v březnu představené strategii nezapomíná ani na důsledky boje s pandemií.

Jak upozornil v komentáři pro EURACTIV.cz analytik Pavel Havlíček z AMO, nová strategie obsahuje i tzv. princip odolnosti, který dlouhodobě prosazovala Česká republika.

Pavel Havlíček: Nová strategie Východního partnerství je malé vítězství i pro Česko

Do plánů Komise pro Východní partnerství se významně promítnou zelená a digitální agenda. Hlavní zaměření zůstává ekonomické, Unie nebude tlačit na politickou asociaci. Ve strategii se objevuje i Českem prosazovaná myšlenka, píše v komentáři Pavel Havlíček.

Protesty ČR proti rozšíření polského dolu

Polsko dalo zelenou k prodloužení těžby v hnědouhelném dolu Turów na více než dvě  dekády. To se nelíbí místním na česko-polsko-německém pohraničí, a tak sepsali petici s 13 tisíci signatáři žádající Evropský parlament o prošetření případu. Zřejmě totiž dochází k porušování unijních i národních předpisů. Polské úřady ale protesty sousedních zemí nebraly v potaz a povolily další těžbu.

Polské úřady prodloužily těžbu na dole Turów o dalších šest let. Na kritiku z Česka neberou ohledy

Kauza týkající se těžby na dole Turów má pokračování. Polské úřady nevyslechly odpor sousedních zemí a povolily další těžbu.

Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU. Týdenní přehled dění v evropské politice obecně pak nabízí například CEVRO.

Český únor v EU: Boj o rozpočet a kontrolní mise EP v Česku

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

Zajímavé rozhovory

V Bruselu se dá lépe domluvit než v Česku, říká zástupce Plzeňského kraje v hlavním městě EU

Zatímco většina českých krajů své zastoupení v Bruselu zrušila, Plzeňský kraj zde má svého zástupce již od roku 2006. O tom, jak zastoupení funguje a jak je zapojeno do vyjednávání budoucí kohezní politiky jsme hovořili v rozhovoru se Zbyňkem Prokopem.

Jan Philipp Albrecht: Otevřená data nám pomohou čelit změnám klimatu. Úřady by je měly sdílet automaticky

Evropská unie jednoznačně potřebuje zákon o otevřených datech. Ten by přiměl nejen evropské instituce, ale i členské státy a jejich úřady, aby svá data sdílely, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jan Philipp Albrecht.

EU posledních pět let promarnila, říká expertka na migrační politiku Bauerová

EU sice odmítla Orbánův přístup k migraci, nyní se ale chová v podstatě stejně, protože nebyla schopna přijmout jiná pravidla, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Helena Bauerová. EU by podle ní neměla v případné revizi dohody s Tureckem příliš ustupovat.

Erdogan se bojí koronaviru mezi uprchlíky, říká odbornice na Turecko

V Turecku hrozí mezi uprchlíky i vzhledem k epidemii výbušná situace, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz politoložka Lucie Tungul. EU si podle ní nepřipravila záložní plán místo dohody z roku 2016, a pouhé poskytnutí peněz nepředstavuje dlouhodobé řešení.

Český březen v EU vznikl s využitím informačního servisu ČTK.