Český březen v EU: Energie, obrana a uprchlíci

© EPA-EFE/OLIVIER HOSLET

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Pootevřené dveře do EU

Zásadním březnovým tématem se stalo budoucí členství Ukrajiny v EU. Prezidenti a premiéři zemí Unie se na neformálním summitu ve francouzském Versailles rozhodli Ukrajincům pootevřít dveře, některé státy včetně Česka si však představovaly ještě vstřícnější přístup.

Výsledek noční debaty kandidátský status pro Ukrajinu nepřinesl, Česko prosazovalo vstřícnější přístup

Čtvrteční summit lídrů členských zemí EU, kterého se účastní i český premiér Petr Fiala, se ve večerních hodinách věnoval „pozvánce“ Ukrajiny do EU. I když se prezidenti a premiéři shodli na „prohloubení partnerství“, kandidátský status zemi sužované válkou dát nechtějí.

Budíček jménem válka. EU posílí obranu a sníží energetickou závislost na Rusku, shodli se lídři

Druhý den neformálního summitu Evropské rady ve francouzském Versailles se věnoval posílení evropské obrany a postupnému snižování závislosti na ruských dodávkách plynu, ropy a uhlí. Prezidenti a premiéři zemí EU chtějí vše urychlit.

Česko bylo se svou podporou Ukrajině velmi vidět o několik dní později, kdy se premiér Petr Fiala (ODS) s předsedy vlád Polska a Slovinska Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou vydal do obléhaného Kyjeva. Jedním z poselstvích této návštěvy bylo, že Ukrajina musí získat kandidátský status co nejdříve.

Fiala míří do Kyjeva. Vyjádří Zelenskému podporu jménem celé EU

Premiér Petr Fiala (ODS) s předsedy vlád Polska a Slovinska Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou navštíví dnes jako zástupci Evropské rady Kyjev. Cesty se účastní i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński.

The Capitals: Ukrajina brání „skutečné“ evropské hodnoty, řekli středoevropští lídři v Kyjevě

The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.

Trojice premiérů o závěrech své cesty do Kyjeva informovala další evropské lídry 24. března na summitu Evropské rady. Fiala znovu apeloval na urychlené udělení statusu kandidáta Ukrajině. K posunu v tomto ohledu ale nakonec nedošlo.

Ukrajina stojí na prahu EU, Fiala chce znovu apelovat na otevření dveří

Česká republika chce znovu vyzvat země EU k udělení kandidátského statusu Ukrajině. Šance na úspěch je však malá, udělení dalšího významného gesta směrem k Ukrajincům blokuje především Francie.

Vedle summitu EU se v ten samý den konal také summit NATO. Obou se zúčastnil také americký prezident Joe Biden. Závěry jednání jsme přehledně shrnuli.

Západ musí zůstat jednotný, jedině tak můžeme Putina porazit, prohlásil Biden v Bruselu

Nejdůležitější je, aby Západ zůstal jednotný v postupu proti ruské invazi na Ukrajinu, uvedl po jednání Severoatlantické aliance a skupiny zemí G7 americký prezident Joe Biden. Zdůraznil také, že pokud Rusko při invazi na Ukrajinu použije chemické zbraně, Spojené státy na takový krok odpoví.

Podcast: Brusel hostil NATO i Evropskou radu, co přinesla vrcholná jednání a co lze ještě čekat?

Ve čtvrtek 24. března byl v Bruselu nabitý den. Konal se summit NATO, sešlo se uskupení G7 a začalo také jednání lídrů EU o dalším postupu spojeným s válkou na Ukrajině. Co přinesl čtvrtek a co lze ještě od lídrů očekávat?

Nezdravá energetická závislost a ruské výhružky

Od začátku války na Ukrajině se intenzivně řeší téma závislosti Evropy na fosilních palivech z Ruska a jestli je morální je nakupovat, když peníze za ně pomáhají financovat ničivý konflikt v sousední zemi.

Na jedné straně leží výhružky Vladimira Putina, že dodávky plynu do Evropy zastaví.

Rusko hrozí, že přeruší dodávky plynu do Evropy

Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy. V pondělí večer před takovým krokem v ruské státní televizi varoval vicepremiér Alexandr Novak.

Na té druhé pak výzvy některých Evropanů, včetně českých europoslanců, aby EU tyto energetické suroviny sama přestala odebírat.

Okamžitě zastavme dodávky plynu a ropy z Ruska, volá skupina europoslanců

Osm desítek poslanců Evropského parlamentu vyzvalo k okamžitému zastavení dodávek plynu a ropy z Ruska. Připojili se k otevřenému dopisu, který inicioval europoslanec a bývalý litevský premiér Andrius Kubilius. Dopis podepsalo i několik českých europoslanců.

Charanzová: Musíme se odstřihnout od ruského plynu. Doufám, že záběry z Ukrajiny o tom premiéry přesvědčí

„Ukrajina v tuto chvíli bojuje i za naši bezpečnost, a proto ji musíme všemi prostředky pomoci,“ říká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO, Renew). Podle ní by měla EU rozšířit sankce vůči Rusku včetně odstřižení se od dodávek plynu. 

Podcast: Ze Štrasburku s europoslanci o ruské agresi na Ukrajině

Co napadlo české europoslance, když se dozvěděli, že Rusko vtrhlo na Ukrajinu? Poslechněte si mimořádnou epizodu natáčenou na plenárním zasedání ve Štrasburku 7. – 9. března. Například o tom, zda by šli v sankcích dál či jak dopadne válka na Green Deal.

Každopádně je důležité najít řešení, jak evropskou (i českou) závislost na ruských energiích co nejrychleji snížit. Evropské instituce, státy i průmysl hledají tu nejvhodnější a nejméně bolestivou variantu.

EU chce omezit závislost na ruském plynu ještě letos. Prim má hrát zelená energie

Evropská komise plánuje v letošním roce snížit závislost Evropské unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu „mnohem dříve než v roce 2030“. Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii.

Jak na vysoké ceny energií? EU chce povinné plnění zásobníků a společné nákupy plynu

Země Evropské unie by měly před nadcházející zimou povinně naplnit čtyři pětiny kapacity svých plynových zásobníků a mohou sáhnout ke společným nákupům plynu. V reakci na nový růst cen energií způsobený ruskou invazí na Ukrajinu to dnes navrhla Evropská komise.

Jak nahradit ruský plyn?

Probíhající válka na Ukrajině nás staví před otázku, jakým způsobem se budou vyvíjet dodávky ruského zemního plynu do Evropy. Skutečností je, že jeho nákupem pomáháme financovat zločinecký režim Vladimira Putina.

EU nebude stropovat ceny energií, alespoň prozatím. Česko se vrací z Bruselu spokojené

Celodenní jednání vrcholných představitelů zemí EU přineslo kýžené závěry. Žádné přelomové rozhodnutí sice summit nepřinesl, členské státy ale zůstaly jednotné a dohodly se alespoň na základních obrysech spolupráce v energetice, například na možných společných nákupech plynu.

Bioenergie zažívá světový boom. Pomůže snížit závislost na ruském plynu

Energie vyrobená z biomasy může nahradit ruský plyn. Shodují se na tom zástupci sektoru ze Spojených států amerických, Evropy i Česka. Počítají s tím také plány Evropské komise.

ČR nemá plán jak zajistit občanům elektřinu a teplo, říká Farkač ze Sev.en Energy

Členské země EU by měly mít plán, jak bezpečně zásobovat vlastní obyvatelstvo energií, ať už energií elektrickou, nebo na topení. Platí to i pro Českou republiku, která plán zatím postrádá, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Pavel Farkač. 

Závislost na Rusku všem vyhovovala, řešíme ji pozdě. Pro Trumpa by byla válka dilema, říká Antal

Jsme teprve na začátku krize, skutečné ekonomické dopady války se ukáží v příštích měsících. Pokud je EU zvládne, může si získat důvěru euroskeptických Čechů, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na transatlantické vztahy Jarolím Antal.

Uprchlíci a Česko

Zatímco v minulé migrační krizi si země Visegrádu společně vysloužily mezi evropskou sedmadvacítkou pověst nesolidárních zemí, v přijímání lidí prchajících před ruskou agresí na Ukrajině jdou Evropě příkladem. Výjimkou zůstává Maďarsko, především kvůli svému postoji k Moskvě.

Největší zátěž nyní dopadá na Polsko, pod velkým migračním tlakem je také Česko.

Visegrád se otvírá uprchlíkům z Ukrajiny, Maďarsko ale zůstává zdrženlivější

Zatímco v minulé migrační krizi si země Visegrádu společně vysloužily mezi evropskou sedmadvacítkou pověst nesolidárních zemí, v přijímání lidí prchajících před ruskou agresí na Ukrajině jdou Evropě příkladem. Na vztahu k Rusku se ovšem dlouhodobě neshodnou.

Uprchlická krize nutí k reakci také na evropské úrovni. Vůbec poprvé dali ministři vnitra unijních zemí zelenou speciálnímu režimu, který usnadní uprchlíkům z Ukrajiny vstup do zemí EU.

EU vůbec poprvé aktivuje speciální režim pro uprchlíky. Posun v reformě migrační politiky se ale neočekává

Ministři vnitra unijních zemí dali zelenou aktivaci speciálního režimu, který usnadní uprchlíkům z Ukrajiny vstup do zemí bloku. EU tak reaguje na realitu posledních dní, kdy do Unie přichází kvůli ruské agresi na Ukrajině více než milion uprchlíků.

Solidarita a zvláštní režim pro běžence. Ukrajina ukazuje, že v EU to jde i bez kvót

Minulá migrační krize rozlomila EU na dva tábory. Zatímco jedni žádali o přerozdělení uprchlíků, druzí se mu bránili. Do EU přitom tehdy přišly „jen“ dva miliony lidí. Tedy skoro stejný počet, který přišel do Evropy za necelé dva týdny války na Ukrajině.

Země hostící uprchlíky potřebují podporu. Konkrétně Česko chce k řešení krize využít evropské fondy, požádalo například o nové zacílení peněz z tzv. fondu obnovy. EU poskytne také potřebné vakcíny.

Česko žádá peníze na pomoc uprchlíkům, přispět má evropský fond obnovy

Ruská invaze mění evropské plány na boj s následky pandemie. Peníze z obřího mimořádného fondu obnovy mají jít ve větší míře na energetickou soběstačnost, Česko volá také po finanční pomoci s uprchlíky z Ukrajiny.

EU poskytne Česku vakcíny pro ukrajinské děti

Evropská unie poskytne Česku, Slovensku a Moldavsku 70.000 vakcín pro očkování dětí ukrajinských uprchlíků. Oznámila to dnes eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová.

Zásadní výzvou je zaměstnávání Ukrajinců. Česko přišlo s návrhem zjednodušit metodiku zaměstnávání ukrajinských zdravotníků, situace se ale musí vyřešit na celoevropské úrovni.

ČR chce zaměstnat zdravotníky z Ukrajiny. Musí o tom jednat se zbytkem EU

Ministerstvo zdravotnictví ČR nemůže podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) samo zjednodušit uznávání kvalifikací ukrajinským zdravotníkům. Podle něj se to musí udělat jednotně v rámci celé EU. 

Zaměstnávání ukrajinských zdravotníků by se mělo zjednodušit, a to v celé EU

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce příští týden vládě předložit návrh na zjednodušení zaměstnávání zdravotníků z Ukrajiny.

Obrana dostává prim

Ruská agrese donutila Evropu přehodnotit nejen svou energetickou závislost, ale také schopnost se bránit. Invaze podnítila významné změny v nové vojenské strategii EU, tzv. Strategickém kompasu. Ten počítá mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků.

Válka na Ukrajině nutí EU napumpovat více peněz do obrany

Ruská invaze na Ukrajinu podnítila významné změny v připravované vojenské strategii EU, tzv. Strategickém kompasu. Jedním z pilířů budou i dodávky zbraní do zahraničí. Amnesty International upozorňuje, že tady musí Unie našlapovat opatrně.

Evropskou obranu čekají kvůli Rusku velké změny. EU vytvoří síly rychlé reakce

Státy Evropské unie se dnes v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků.

Součástí evropských plánů jsou i dodávky zbraní do zahraničí, stejně jako investice do vlastních obranných kapacit. Evropa tak v současné době mění svůj přístup ke zbrojařskému průmyslu.

Je správné investovat do zbraní? Evropa mění přístup k obrannému průmyslu

Ve světle konfliktu na Ukrajině rezonuje potřeba zbrojit v Evropě více než kdy jindy. Až doposud přitom starý kontinent přistupoval ke zbrojařům odtažitě, například v taxonomii a financování obranného průmyslu. Teď to chce změnit.

Další zajímavé články, rozhovory a podcasty z března

V EU skončila ruská státní média. O cenzuře nemůže být řeč, shodují se experti

EU minulý týden zakázala vysílání ruské státní stanice Russia Today a šíření obsahu serveru Sputnik. „Evropská unie je zcela jistě v informační válce s Ruskem. Je smutné, že jsi to její představitelé uvědomili až za cenu mnoha mrtvých civilistů,“ zní od expertů.

Pravidla jsou hotová. Akt o digitálních trzích si ochočí internetové obry

Zástupci členských států, Evropské komise a Evropského parlamentu se shodli na závěrečné podobě Aktu o digitálních trzích. Nová pravidla mají zlepšit chování velkých internetových firem. Platit by měla od začátku příštího roku.

Válka dává Unii lekci i v kyberbezpečnosti. Útoků bude přibývat

Ukrajina se stala epicentrem ruských kybernetických operací. EU proto vyslala na pomoc do země elitní kyberbezpečnostní jednotku. A Evropský parlament chce v reakci na konflikt posílit také ochranu vlastního digitálního prostoru.

Nadnárodní kandidátky pro eurovolby by mohli zneužít populisté, říká Svoboda

Členským státům EU může být relativně jedno, kdo evropské zákony navrhuje. Kdyby to byl vedle Evropské komise i Evropský parlament, těžilo by z toho i Česko, říká bývalý europoslanec za KDU-ČSL a odborník na evropské právo Pavel Svoboda.

Podcast: EU chystá uhlíkové clo. Co přinese Česku?

Evropská komise navrhla směrnici o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, kterému se zjednodušeně přezdívá uhlíkové clo. Záměrem je zpoplatnit dovozy produktů s vysokou uhlíkovou stopou a ochránit tak evropské producenty před nekalou soutěží. Co přinese clo ČR?

Antiviry z Ruska jako hrozba. Varuje před nimi Česko i další evropské země

Kyberútoky jsou stále častější. Evropské firmy a instituce proto hledají jakékoliv slabiny ve svých IT systémech, které by hackeři mohli zneužít. Česko, Německo a další státy poukazují například na antivirové programy z Ruska.

The Capitals: Maďarský postoj k Rusku dělá trhliny ve V4

The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.

Transformace uhelných regionů se může protáhnout. Důvodem je válka na Ukrajině

Uhelné regiony mají projít zásadní proměnou. V nadcházejících letech by do nich mělo natéct necelých 43 miliard korun prostřednictvím fondu spravedlivé transformace. Do podmínek čerpání peněz se nejspíš promítne i válka na Ukrajině.

Podcast: Jak spravedlivě rozdělit transformační fond?

Do českých uhelných krajů brzy přitečou peníze z EU na tzv. spravedlivou transformaci. Tedy na to, aby zvládly odklon od uhlí. Kdo na peníze dosáhne? A co za ně bude moci v krajích vzniknout? 

Vrátíme Karlovarsku naději, dotace z EU si zasloužíme, říká Poc ze Sokolovské uhelné

Byla by chyba šlápnout na brzdu a zapomenout na Green Deal. Naopak je třeba přidat, říká Pavel Poc v rozhovoru pro EURACTIV.cz. Dotace z transformačních fondů EU si podle něj zaslouží i velké společnosti, které poskytují regionu stabilitu a zaměstnanost.  

Ruští oligarchové unikají sankcím díky „zlatým pasům“. Europoslanci je chtějí zakázat

Tzv. zlaté pasy představují možnost, jak mohou občané třetích zemí získat občanství EU výměnou za investice v některé z členských zemí. Podle europoslanců je to ale praxe, která do Evropy nepřináší ani tak investice, jako spíše bezpečnostní hrozby a korupci.

EU dělá ve vesmíru pořádek. Nové satelity mají posílit internet a komunikaci

Evropská unie plánuje ve vesmíru vybudovat bezpečnou satelitní infrastrukturu, která zajistí vysokorychlostní připojení po celém území Evropy, Afriky a Arktidy. Připojit se k internetové síti by tak člověk mohl odkudkoliv, včetně dosud „mrtvých“ zón,

Některé z akcí v rámci předsednictví Česka v Radě EU se budou konat v regionech

Část akcí v rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské unie se bude konat v regionech, a to ve většině krajů. Na twitteru to dnes oznámilo hnutí Starostové a nezávislí (STAN), jehož člen Mikuláš Bek je ministrem pro evropské záležitosti.

Český březen v EU vznikl s využitím informačního servisu ČTK.

Český únor v EU: Všechny oči na Ukrajinu

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.