Český boj proti Turówu pokračuje. Řešením může být mezinárodní komise, dodávky vody i zemní val

Ilustrační foto [© Pixabay]

Liberecký kraj bude jednat s ministerstvem životního prostředí (MŽP) o žalobě na Polsko s návrhem na vydání předběžného opatření za porušení evropské legislativy kvůli povolení další těžby v hnědouhelném dolu Turów u česko-polské hranice.

Měření České geologické služby potvrdila úbytek vody podél hranice, zejména v oblasti Uhelné. Voda ve vrtech tam stále klesá, i když jsou třeba vyšší srážky, je patrné, že na to klimatické změny nemají přímý dopad, řekl dnes novinářům radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti).

Podle Zdeňka Venery, ředitele České geologické služby, zatím nelze prokázat souvislost poklesu s dolem. Uvedl to v rozhovoru pro Aktuálně.

Nedostatek vody se týká všech. Na severu Čech ukazují, jak může pomoci EU

Nedostatek kvalitní pitné vody se v posledních letech stává problémem prakticky ve všech regionech České republiky. Nejinak je tomu v Libereckém kraji, konkrétně pak v oblasti Frýdlantského výběžku.

Ztráta vody i hluk

Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE chce důl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Poláci chtějí těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu, už teď přitom z dolu kvůli těžbě odčerpávají tisíce metrů krychlových vody.

Rozšíření těžby loni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů. Nyní mohou těžit do roku 2026, uvažuje se ale o rozšíření povolení až do roku 2044.

Polské úřady prodloužily těžbu na dole Turów o dalších šest let. Na kritiku z Česka neberou ohledy

Kauza týkající se těžby na dole Turów má pokračování. Polské úřady nevyslechly odpor sousedních zemí a povolily další těžbu.

V Česku je nejblíž právě Uhelná, ale také Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Česká geologická služba v oblasti dlouhodobě hladinu spodní vody sleduje. K původním 18 vrtům přibylo loni na jaře dalších 27.

Loni na podzim tam Státní podnik Diamo vybudoval síť 65 monitorovacích bodů pro sledování případného propadu půdy. U hranic je i stanice, která sleduje prašnost. Národní referenční laboratoř pro komunální hluk také pravidelně měří hluk z Turówa.

Nezbytná řešení

Liberečtí krajští radní teď chtějí podpořit vznik mezinárodní komise, která bude dlouhodobě porovnávat výsledky měření jednotlivých zemí a situaci na území Česka, Polska a Německa sledovat. Scházet by se měla minimálně jednou ročně.

Češi žádají instituce EU o pomoc v případu rozšíření dolu Turów na česko-polsko-německé hranici

Polsko schválilo rozšíření hnědouhelného dolu Turów na následujících minimálně 20 let. Už dnes má těžba na česko-polsko-německém pohraničí negativní vliv na životy místních. Peticí s 13 tisíci podpisy proto žádají Evropský parlament o prošetření případu.

Podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) nelze podle dosavadních měření vyloučit, že bude v budoucnu nutné zajistit vodu pro příhraniční oblasti vodovodem.

„O způsobu, jak to provést, jednáme se všemi dotčenými stranami. Po polské straně požadujeme, aby se na nákladech podílela,“ zdůraznil hejtman.

Za úbytek vody v oblasti kolem Uhelné by podle Česka mělo Polsko zaplatit 175 milionů korun, odhadovaná cena vybudování náhradních vodních zdrojů je 800 milionů. Fond na menší projekty by měl podle návrhu obsahovat 2,5 milionu korun.

Jako projev dobré vůle ze strany polského investora žádá Liberecký kraj také přípravu a vybudování zemního valu a zelené stěny, která by měla obyvatele Uhelné ochránit před zvýšenou prašností a hlukem.

„Jednalo by se o zemní val s ochrannou zelení podél silnice Opolno-Zdrój – Sienawka, který by měl měřit zhruba jeden kilometr,“ dodal Půta. Bez tohoto ochranného valu budou mít totiž obyvatelé malé příhraniční obce za pár let výhled přímo do těžební jámy.

Polsko porušuje v kauze Turów řadu předpisů a nespolupracuje s ČR. Pomoci může už jedině unijní soud

Na jaře tohoto roku došlo navzdory negativnímu českému stanovisku k rozšíření těžby na dole Turów, která ohrožuje životy obyvatel okolních obcí a porušuje evropské i polské předpisy.

Česko-polská schůzka

Veškeré tyto požadavky prezentoval český ministr zahraničí Tomáš Petříček polské straně minulý týden.

Podle něj na části návrhů panuje shoda, o jiných ještě bude nutné jednat. Výše kompenzací je jedním z témat, která obě strany rozdělují.

„Ale jsem rád, že polská strana přislíbila snahu vyjednávat o tom, abychom zajistili kompenzace pro obce a občany, kteří jsou postiženi těžbou v dole Turów,“ sdělil.

Polská strana si je podle Petříčka vědoma toho, že musí učinit opatření kvůli znečištění ovzduší či prašnosti. „Bavíme se také o tom, že by se společně financovaly malé projekty, které by pomohly kvalitě ovzduší, životního prostředí v dotčeném regionu, a také o tom, že bychom průběžně i nadále vyhodnocovali dopad těžby na život občanů v této oblasti,“ dodal český ministr zahraničí, kterého po jednání citovala ČT24.

Pokud se Česko s polskou stranou nedohodne a Varšava české požadavky nepřijme, s největší pravděpodobností bude Praha žalovat Polsko u Soudního dvora EU. Českým námitkám vůči Turówu již dala částečně za pravdu na konci minulého roku Evropská komise.

2020: Neoprávněné rozšíření těžby v dole Turów a role institucí EU

Kromě koronavirové krize se letos výhoda členství v EU ukázala ještě v jiném světle, a to konkrétně v případu neoprávněného rozšíření těžby v hnědouhelném dole Turów na česko-německo-polském pohraničí. Případem se na podnět českých občanů začaly zabývat instituce EU. Jak …