Česko bojuje s povodněmi, EU je připravena pomoct

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Juandev.

Povodně sužují Českou republiku už několik dní a škody, které způsobují, se teprve pozvolna začínají sčítat. Na informace o záplavách v Česku, Rakousku a Německu už ale zareagovala Evropská komise. Je připravena všem třem postiženým státům poskytnout pomoc. O jak velkou částku ve finále půjde, se zatím neví. Jisté ani není, kdy případné peníze z Bruselu do Česka dorazí.

(Zveřejněno: 3.6.2013, aktualizováno: 4.6.2013)

I přesto, že na mnoha místech hladina rozbouřených řek a říček pomalu klesá, některá česká města a vesnice nemají zdaleka to nejhorší za sebou. S tím souvisí i sčítání škod, které se teprve nyní pozvolna rozbíhá. Evropská unie už ale včera (3. června) nabídla pomocnou ruku.

Problémům s povodněmi v současnosti čelí i sousední státy, Rakousko a Německo. Na pomoc zemím v podobných situacích byl po rozsáhlých záplavách v roce 2002 vytvořen Fond solidarity EU, který byl od té doby využit již v 52 případech přírodních katastrof, jako jsou záplavy, požáry či zemětřesení.

Česká republika, tehdy ještě jako kandidátský stát, při povodních v roce 2002 z fondu získala přes 100 milionů eur, které použila na odstranění vzniklých škod. Další pomoc čerpala při povodních v roce 2010, a celkem tak Česko z evropského fondu obdrželo už 145 milionů eur.

Prostředky fondu jsou i nyní připraveny pro státy, které jsou zasaženy ničivými povodněmi. Německo, Rakousko a Česká republika mohou o tuto pomoc zažádat do deseti týdnů, uvedla mluvčí Evropské komise Shirin Wheelerová.

Aby byl ale mechanismus solidarity spuštěn, škody musí navíc přesáhnout i určitý limit – v případě České republiky se jedná o 872 milionů eur. Jak vysoké nakonec budou, se nyní odvažuje odhadovat málokdo.

„V současnosti nejsou jasné ani škody, které povodně způsobí, ani pomoc, jakou lze očekávat ze strany EU,“ informoval novináře místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák (ECR). „Pomoc ale může být udělena i v případě, že škoda tento limit nepřesáhne, ale živelná pohroma způsobí velké regionální problémy. Pomoc by činila 2,5 % zjištěné škody, v případě velké ´národní pohromy´ pak může narůst o 6 %,“ dodal.

Může to chvíli trvat?

Podle europoslance Vlasáka nepředstavuje Fond solidarity EU operativní nástroj pro řešení dopadů přírodní katastrofy, a proto se čekání na pomoc může protáhnout. „Finanční podpora může být poskytnuta pouze na základě žádosti postiženého státu a vlastní rozhodnutí o změně rozpočtu trvá několik měsíců,“ upřesnil.

Příkladem mohou být i záplavy ve Slovinsku, Chorvatsku či Rakousku, které se těmito zeměmi prohnaly vloni na podzim. Škody, které způsobily, se vyšplhaly na 381,1 milionu eur. Na návrh vyplacené částky ve výši 14,3 milionu eur od Evropské komise však postižené státy čekaly až do letošního dubna.

„Evropský parlament zatím stihl pouze jmenovat zpravodaje v rozpočtovém výboru a na jeho rozhodnutí, stejně tak jako na souhlas Rady, si tyto země budou muset ještě několik měsíců počkat,“ připomněl europoslanec Vlasák. O udělení pomoci totiž rozhoduje Rada a Evropský parlament na návrh Komise.

To zřejmě potká i Českou republiku. „Na pomoc z Bruselu si tak budeme muset počkat i my, pokud vše půjde hladce, dorazí nejdříve za rok,“ odhaduje europoslanec.

Půjde to rychle?

Jeho kolega, sociálnědemokratický europoslanec Richard Falbr (S&D), je ale přesvědčen, že  Evropský parlament pomoc schválí co nejrychleji, protože europoslanci z ostatních zemí budou solidární. „Uděláme všechno proto, aby návrh o pomoci z tohoto fondu byl co nejrychleji schválen na půdě Rozpočtového výboru a plenárního zasedání Evropského parlamentu,“ uvedl Falbr.

Připojuje se k němu i jeho stranický kolega Vojtěch Mynář, který je zároveň členem Rozpočtového výboru v Evropském parlamentu. „Pokud je některý členský stát nucen čelit následkům výjimečných situací, jako nyní Česká republika, má EU připraveny účinné nástroje pomoci. V Rozpočtovém výboru záležitost projednáme a odhlasujeme, jak jen to bude možné,“ upřesnil.

Solidarita

Komisař EU pro regionální politiku Johannes Hahn už vyjádřil politování nad ztrátou životů, které si povodně doposud vyžádaly ve třech zasažených zemích. „Chtěl bych ujistit pozůstalé, zasažené komunity a politické autority, že my, evropská rodina, jsme připraveni pomoct tam, kde to bude nejvíce třeba,“ uvedl.

Solidarita zemí EU se projevila už při povodních před třemi lety. Polsko totiž v roce 2010 při rozsáhlých povodních požádalo o spuštění tzv. mechanismu civilní ochrany (EurActiv 20.5.2010).

Podle Tomáše Weisse z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy funguje solidarita v EU v těchto situacích obecně dobře, protože překračuje ideologické bariéry. „Je jedno, jestli šetříte, nebo chcete podporovat růst, když na vás přijde velká voda, problém máte tak jako tak,“ vysvětlil redakci. Toho jsou si podle něj všechny národní vlády dobře vědomy.

Nejde navíc o peníze, které by měly okamžitě vyplácet, ale o prostředky, které už jsou vyhrazené v evropském rozpočtu, takže z okamžitého pohledu to nic nestojí, dodává Weiss. Lisabonská smlouva navíc přinesla tzv. klauzuli solidarity, ta ještě ale není v praxi použitelná, protože prováděcí rozhodnutí zatím není schválené.

Finanční pomoc do postižených oblastí v České republice už nyní plyne z vládních zdrojů. Zatím jde o 300 milionů korun, další milion na pomoc uvolnila Asociace krajů. Přímo na místě se na odstraňování škod podílí množství hasičů, vojáků či dobrovolníků.