Českou politickou scénu evropská témata nezajímají

Zdroj: WikimediaCommons.org, autor: Aktron.

Nástroje k prosazování českých pozic v Evropské unii Česká republika má. To, co ale často chybí, je politické zadání. Na konferenci o prioritách ČR v EU a jejich prosazování to uvedl náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider.

„V případě, že politické zadání existuje, nástroje (na prosazování českých pozic v EU) fungují,“ řekl Schneider. „Úředníci potřebují zadání a politici jim ho musí dát,“ dodal první náměstek ministra.

Na tom, že mechanismy, které mají českým zástupcům umožňovat prosazovat v Bruselu pozice České republiky, fungují poměrně dobře, se na konferenci, kterou uspořádal minulý týden think-tank Evropské hodnoty, shodla většina odborníků.

Problémem je ale častá absence politického zadání, nezájem českých politických stran o evropská témata a někdy i stranická ideologie.

„Politickým stranám zoufale chybějí experti,“ připomněl Schneider dobře známou realitu českého prostředí, kde lze i v nejsilnějších politických stranách experty na evropskou politiku spočítat na prstech.

„Každý ministr má spoustu politických poradců k vnitropolitickým věcem, ale téměř nikdo nemá politické poradce na záležitosti EU,“ upozorňuje na další nedostatek vrchní ředitel Sekce pro evropské záležitosti Vojtěch Belling, pod nějž na Úřadu vlády spadá evropská agenda.

Podle Bellinga není ale nezájem politické scény o evropská témata jen věcí tohoto vládního kabinetu, podobným deficitem trpěly i vlády předchozí.

Nemusíme hned všechno vítat

Ve vztahu k EU odborníci obecně doporučují profesionální, pragmatický a aktivní přístup. Politici podle nich nemusí všechno, co přichází z Evropské komise, hned vítat, ale také nemusí vše dopředu odmítat.

„Naše priority by měly být v souladu se základními zájmy,“ říká ekonom Luděk Niedermayer. Bývalý viceguvernér ČNB dodal, že má „někdy pocit“, že na místo národních zájmů nastupuje spíše ideologie.

Niedermayer také nabídl představu českých zájmů vycházejících z hospodářské reality České republiky. Připomněl v této souvislosti, že Česko je „dramaticky závislé“ na exportu, stále se dotahuje na vyspělejší západoevropské země, patří mezi čisté příjemce peněz z unijního rozpočtu, jeho ekonomiku táhne zpracovatelský průmysl a výsledky výzkumu spíše využívá, než by je vytvářelo.

V takovém kontextu by mezi klíčové zájmy ČR měly patřit prosperita EU, jednotný vnitřní trh bez bariér a další liberalizace obchodu s třetími zeměmi. Proto také současná „pozice ČR, že se nás problém Řecka netýká, není udržitelná,“ dodal Niedermayer v odkazu na politiku Nečasova kabinetu vůči dluhové krizi v eurozóně.

Prostor pro zlepšení

„Žádné radikální změny bych asi nedoporučoval“, říká Jiří Schneider. Mechanismy pro prosazování českých pozic v EU jsou podle něj nastaveny dobře, jen se někdy ještě musí „usadit“.

Výbor pro Evropskou unii, tzv. VEU, kde se na vládní úrovni koordinuje česká politika vůči EU, jedná podle něj poměrně efektivně a k velkým sporům zde nedochází.

Vláda by ale měla víc komunikovat a spolupracovat s parlamentem, jehož souhlas nebo alespoň „vzetí na vědomí“ je u řady evropských témat zapotřebí.

O tom, že je ve vztahu k evropské politice třeba vést dialog nejen s opozicí, ale i se sociálními partnery, je přesvědčen i Belling.

Experti doporučují také více využívat Čechů, kteří působí v evropských institucích. Konkrétně zástupců v Evropské komisi by podle nich bylo možné využít již v úvodních fázích legislativního procesu.