Český zákon k GDPR se zřejmě nestihne schválit včas

zákon k GDPR

@ Shutterstock.com

Nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) vstupuje v květnu v platnost. Česko by mělo do té doby schválit novelu zákona, která nová evropská pravidla blíže upřesní. Podle ministra v demisi Richarda Brabce se to ale nestihne.

Adaptační zákon k evropskému nařízení GDPR o ochraně soukromí nebude schválen do května, kdy nařízení začne platit. Teprve 21. března se jím bude zabývat vláda. V TV Prima to dnes řekl ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec (ANO).

„Podle mě to reálně není možné,“ připustil. Vláda se podle něj bude snažit o zkrácení potřebných lhůt. Poukázal také na to, že adaptační zákon má jen šest států EU a Česko tak podle něj není jedinou zpozdilou zemí.

Co přináší nařízení GDPR? Dočtete se v přehledné infografice >>>>

Nařízení GDPR má vstoupit v účinnost letos 25. května. Týká se všech firem, státních institucí, neziskových organizací i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Souhlas se zpracováním osobních údajů podle nových pravidel musí dát miliony lidí. Obnovou tak bude muset projít drtivá většina databází, kterými disponují například internetové obchody, ale i lékaři, školy či zaměstnavatelé.

Poslanci by mohli zákon schválit ve zrychleném režimu

Podle Brabce měl adaptační zákon šanci projít Parlamentem v případě, že by ho vláda předložila Sněmovně již na začátku loňského roku. Nynější vláda se podle něj bude snažit navrhnout Sněmovně, aby zákon schválila ve zrychleném režimu již v prvním čtení, což je podle jednacího řádu možné. Není si však jistý, zda to má šanci projít, protože tento postup je možné zablokovat.

Kolem GDPR propukla hysterie. Podvodníci vidí příležitost. Více >>>>

Brabcův partner v diskusním pořadu senátor ODS Miloš Vystrčil řekl, že ODS bude možná schopná nechat projít zákon Sněmovnou ve zrychleném režimu. Musel by však po rakouském vzoru obsahovat ustanovení, že na přechodnou dobu nebo napořád orgány státní moci a veřejné instituce nebudou podléhat sankcím, ale jen nápravným opatřením.

Druhou podmínkou ODS je, aby zákon definoval veřejnou instituci tak, aby zákon nedopadl například na veřejné knihovny a obdobné spolky zřizované institucemi. Brabec však poznamenal, že je složité převzít rakouský příklad, protože české právo neumožňuje vyjmout veřejnou sféru ze sankcí.