Česko zahájilo jednání s Polskem o dohodě k Turówu. Chce se dohodnout, nikoliv soudit

© EPA-EFE/MARTIN DIVISEK

Dnes začalo jednání o mezivládní dohodě mezi Českem a Polskem o těžbě v hnědouhelném dole Turów, které má vytyčit podmínky, za nichž bude česká strana akceptovat jeho další fungování a případné stažení žaloby u Soudního dvora EU.

Před zahájením debat zdůraznili oba ministři životního prostředí z Česka a Polska, Richard Brabec (ANO) a jeho polský protějšek Michal Kurtyka, že cílem jednání je dohodnout se na podmínkách pokračování těžby v hnědouhelném dole Turów na česko-polských hranicích, které bude mít minimální negativní dopady na české příhraničí, zejména obyvatele Libereckého kraje.

Týká se to reálných obav o ztrátu pitné vody, pokles podzemních vod, zvýšení hluku a prašnosti, popřípadě otřesů a sedání terénu zejména v Libereckém kraji. Kompletní uzavření dolu není v zájmu ani jedné strany, protože by šlo o zasahování do energetického mixu Polska, uvedl na tiskové konferenci Brabec.

Cílem je dohoda, a ne soud, shodli se oba ministři.

Česko do Polska odeslalo návrh mezivládní dohody v pondělí 14. června, po týdnech příprav. O ní nyní budou jednat expertní skupiny obou zemí. Jednání podle Brabce mohou trvat až do příštího týdne.

Mezi Českem a Polskem se rýsuje dohoda o Turówu. Stažení žaloby ale zatím není na programu dne

Česko-polské vztahy si procházejí nelehkým obdobím. Soudní spor týkající se těžby v dole Turów doprovází rozporuplná komunikace premiérů obou zemí. Zatímco polský premiér tvrdí, že Česko chce žalobu na Polsko stáhnout, český premiér informaci vyvrací.

Požadavky české strany v návrhu dohody

Dohoda má obsahovat jednak finanční kompenzace ve výši 40 až 50 miliard eur (1,02 až 1,27 miliardy korun), které bude muset polská strana uhradit na zajištění zdrojů pitné vody v oblastech Frýdlantska a Hrádecka či na posílení vodního zdroje Uhelná.

Jak ale dnes zdůraznil ministr Brabec, finance nejsou to jediné a nejdůležitější. Česko zároveň po Polsku v dohodě požaduje součinnost na monitoringu situace a na projektových pracích. Součástí dohody by měla být možnost, aby Polsko vpouštělo české odborníky k pravidelným kontrolám situace. Minulý týden to uvedl vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU a náměstek ministra zahraničí Martin Smolek.

Polsko podle českého návrhu bude muset rovněž poskytovat veškeré dostupné informace nejen o dopadech těžby, ale také o funkčnosti protifiltrační stěny v dole, která má zabránit odtoku vody z území do dolu. Podílet se má také na výstavbě zeleného zemního valu, který má minimalizovat dopady zvýšené prašnosti a hlučnosti způsobené těžbou. Zároveň musí Polsko dokončit přezkum povolovacího řízení, které požaduje i Evropská komise.

„Spojuje nás vůle dospět k dlouhodobé bilaterální dohodě,“ řekl Kurtyka. Na obou stranách hranice jsou doly, obě země ví jak o pozitivních vlivech na energetickou bezpečnost a zaměstnanost, tak o negativním působení na životní prostředí. „Musíme najít nějaký soulad, jak sladit legitimní zájmy polské i české strany. Nejen na úrovni zemí, ale především na úrovni lidí žijících v regionech,“ dodal.

Česko chce po Polsku 50 milionů eur a přezkum povolení, pak stáhne žalobu kvůli dolu Turów

Těžba v dole Turów může pokračovat dál, Polsko ale musí zaplatit Česku kompenzace ve výši 40 až 50 milionů eur (1 až 1,2 miliardy korun) a přezkoumat povolovací procesy. Tak zní návrh mezivládní dohody, jejíž rámec dnes odsouhlasila česká vláda.

Rozřešení sporu do 22. června?

Přestože úplné zastavení těžby na dole Turów není nyní na programu česko-polského jednání, její pozastavení nařídil Soudní dvůr EU ve svém předběžném opatření z konce května, které má platit do té doby než vydá finální rozhodnutí.

Na unijní soud se po měsících neúspěšného jednání s Polskem obrátila česká strana v únoru tohoto roku s žalobou na porušení některých pravidel EU při schvalování povolení další těžby na dole Turów. Polský premiér Mateusz Morawiecki ale bezprostředně po vydání květnového rozhodnutí veřejně oznámil, že Polsko nařízení nedodrží, neboť by pro jeho zemi mělo velmi negativní důsledky.

Kvůli nečinnosti Polska proto Česko požádalo Soudní dvůr, aby Varšavě udělil pokutu ve výši pěti milionů eur (asi 127,3 milionu korun) za každý den, kdy bude pokračovat těžba. Martin Smolek ČTK sdělil, že Polsko dostalo lhůtu do 22. června, aby se k návrhu pokuty vyjádřilo. ČR chce využít tuto dobu na to, aby se s Polskem dohodlo mimosoudně.

Podle libereckého hejtmana Martina Půty má nynější návrh dohody širší záběr než žaloba podaná k unijnímu soudu.

Návrh dohody není dobrý

Ačkoliv finální podoba dohody nyní bude předmětem bilaterálních rozhovorů, její návrh už dnes sklízí kritiku.

Vláda podle advokátní kanceláře Frank Bold a Sousedského spolku Uhelná neměla dost informací a času připravit takovou dohodu s Polskem ohledně hnědouhelného dolu Turów, která by skutečně ochránila české zájmy. Organizace to uvedly v tiskové zprávě před dnešním zahájením jednání o mezivládní smlouvě a podmínkách, za kterých případně bude Česká republika ochotna stáhnout žalobu na Polsko podanou k Soudnímu dvoru EU.

https://twitter.com/FrankBoldCZ/status/1405419842514128896

Vláda podle organizací postupuje netransparentně, protože veřejnost předem neseznámila s podmínkami dohody. Organizace proto sestavily sedm základních požadavků, na kterých by měla česká strana trvat.

Těžba podle nich musí být bezodkladně přerušena, dokud se prokazatelně nezamezí jejím dopadům na české území. Zároveň musí být zjištěn a vyhodnocen skutečný dopad těžby na české území. Česko musí požadovat podmínky s konkrétními termíny plnění a sankcemi, které budou platit i po případném stažení žaloby.

Polsko by podle organizací mělo předložit jiné alternativy plánu těžby, než ten, který počítá s provozem do roku 2044 a přiblížením na desítky metrů k českému území. Zároveň by země měla představit opatření, která prokazatelně ochrání českou krajinu, zejména pak zabrání dalšímu klesání hladin spodních vod.

Vyjednávání s Polskem pak podle Frank Bold a Sousedského spolku Uhelná musí probíhat v úzké koordinaci s Evropskou komisí.

„Vyzýváme vládu, aby neuzavírala ukvapenou dohodu v časovém presu, který vznikl proto, aby Polsko nemuselo platit sankce, nebo přerušit těžbu. V krátkém časovém období tří týdnů, které uplynuly od vydání předběžného opatření Soudním dvorem EU, není možné posoudit současný vliv těžby na české území a vyhodnotit požadavky, které jsou pro odvrácení dalších škod nezbytné,“ uvedla Petra Urbanová, právnička expertní skupiny Frank Bold, která se případu dlouhodobě věnuje.

Podcast: V česko-polském sporu kvůli dolu Turów dochází k oteplování vztahů. Co bude dál?

ČR podala na konci února k soudu EU žalobu na Polsko kvůli prodloužení těžby na dole Turów. Varšava po počáteční kritice nakonec usedla s Prahou k jednacímu stolu a rýsuje se dohoda, která by mohla spor vyřešit mimosoudně. Co lze od posledního vývoje očekávat?