Česko žádá o pozorovatelský status v Arktické radě. Podle Petříčka má velkou šanci na přijetí

Špicberky, Arktida [© Pixabay]

Česko chce být aktivnější v arktickém regionu. Žádá proto o pozorovatelský status v Arktické radě. Mezi hlavními českými prioritami dominuje boj proti klimatickým změnám, podpora udržitelného rozvoje, posílení vědecké spolupráce i kooperace s dalšími aktéry v severském regionu.

Česká republika podala přihlášku do Arktické rady na konci loňského roku. Chce tím prohloubit spolupráci, která je už více než 50 let budována zvláště aktivitami českých výzkumníků.

Česko má v Arktidě svou vědecko-výzkumnou infrastrukturu, čeští vědci jsou zapojeni do řady mezinárodních projektů v oblasti přírodních i sociálních věd a problematika arktického prostoru se čím dál tím více dostává i do veřejného dění v tuzemsku.

A to jsou i jedny z důvodů, proč nyní Česko usiluje o pozorovatelské místo v Arktické radě. Hovořil o nich na konci března český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Kromě výzkumných aktivit a zájmu Čechů o arktickou kulturu, tradice či původní obyvatele je důvodem české přihlášky i snaha o přispění ke globálnímu boji se změnami klimatu, které se čím dál tím více projevují v nejsevernější oblasti zeměkoule. V neposlední řadě se ČR snaží o posílení mezinárodní spolupráce se členy Arktické rady.

„Vidíme přihlášení do Arktické rady jako důležitý a vzájemně výhodný krok. Arktická rada je velmi prestižní klub,“ zdůraznil Petříček na arktickém fóru Arctic Circle.

„Jsme si vědomi, že Arktická rada se snaží vyřešit veškeré spory v oblasti a jsme zavázáni podpořit udržení míru a mezinárodní spolupráci v Arktidě,“ dodal šéf české diplomacie.

https://twitter.com/_Arctic_Circle/status/1375779636437737474

„Arktická rada (AR) je platformou, která mimo jiné umožňuje spolupráci i mezi zeměmi, které mají spíše politicky ne-úplně ideální vztahy. Díky participaci v AR tak může i česká vědecká komunita posílit spolupráci s dalšími vědci napříč Arktidou. To vidím jako jeden z největších benefitů, pokud pomineme například prestiž a možnosti pro další rozvoj spolupráce na státní úrovni či ekonomické spolupráce,“ upřesnila výhody členství ČR v Arktické radě Barbora Halašková, odbornice na arktický prostor z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Šance na úspěch je velká

O osudu české přihlášky do Arktické rady se bude hlasovat v květnu. Spolu s Českou republikou žádá o pozorovatelské místo také Estonsko, Irsko nebo Turecko. Coby pozorovatelé sledují dění v Arktické radě už několik let takové nearktické státy jako je Francie, Německo, Španělsko, Velká Británie, Polsko, Čína nebo Indie.

Podání české přihlášky o pozorovatelský status je vyvrcholením snah posledních několika let.

Šance na úspěch přitom není vůbec malá. Podle slov ministra zahraničí již Česko svůj krok diskutovalo se všemi osmi členy Arktické rady (tj. Dánsko, Finsko, Island, Kanada, Norsko, Rusko, Švédsko a USA), kteří budou o přihlášce rozhodovat jednomyslně, a nikdo podle něj nevyjádřil negativní postoj.

https://twitter.com/_Arctic_Circle/status/1375085059003277318

Jak sám Tomáš Petříček uvedl, potenciální získání pozorovatelského statusu ČR v Arktické radě by nijak nemělo ovlivnit vztahy Evropské unie a Severoatlantické aliance s Ruskem či aktivity EU a NATO v arktickém regionu.

EU zatím řádným pozorovatelem v Arktické radě není, nicméně zájem o region má oficiálně od roku 2008, kdy definovala svou první arktickou strategii. Aktuálně se v bruselských kuloárech vytváří nová arktická strategie. Hlavní priority přitom víceméně zůstávají totožné od počátku a shodují se i s těmi českými, tedy ochrana arktického regionu před globálními změnami klimatu, udržitelný rozvoj Arktidy a podpora mezinárodní spolupráce.

Co má ČR společného s Arktidou?

Česko je sice vnitrozemským státem, jak ale sám ministr zahraničí připomenul, země má zájem na tom podílet se na výzvách, kterým Arktida aktuálně čelí, ať je to udržitelný rozvoj, změny klimatu či podpora původních obyvatel.

České jméno přitom není v regionu žádným nováčkem. Čeští vědci se v oblasti angažují už od 60. až 80. let minulého století. Od roku 2015 má ČR svou výzkumnou i terénní stanici a pracovní loď na Špicberkách. V poslední dekádě se zejména vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a brněnské Masarykovy univerzity podílejí na vědeckých projektech nebo se účastní zasedání odborníků v arktickém regionu. Konference zaměřené na arktický prostor se konají i v Česku.

„V současnosti jsem lídrem tříletého interdisciplinárního projektu, který se zaměřuje na zkoumání Arktidy perspektivou třech výzkumných disciplín – přírodních věd, mezinárodních vztahů a práva. Ve výzkumu se společně s kolegy z dalších fakult zaměřujeme na dopady změn klimatu a lidské činnosti na ekosystém Arktidy. Dále také zkoumáme důsledky pro geopolitický, právní a bezpečnostní vývoj v arktické oblasti,“ popsala české vědecké aktivity pro redakci EURACTIV.cz Barbora Halašková.

Výstupem projektu má být analýza rizik a doporučení pro zmírnění dopadů změn na přírodní prostředí a obyvatele Arktidy.

Sama Halašková také stojí aktuálně v čele výzkumného centra ARCTOS MU, které vzniklo jako součást zmiňovaného projektu při Masarykově univerzitě.

„Vedle výzkumné činnosti má centrum i vzdělávací aktivity, na kterých se s kolegy podílíme. Centrum slouží také jako platforma pro posílení budoucího interdisciplinárního výzkumu a mezinárodní vědecké spolupráce,“ upřesnila odbornice na arktický prostor.

Kromě toho reprezentuje ČR v mezinárodní arktické komisi (IASC International Arctic Science Committee), která sdružuje vědce zabývající se polárním výzkumem a zároveň je jednou z poradních organizací Arktické rady.

Dění v Arktidě má dopad i na střední Evropu, říká expertka

EU by měla letos přijmout novou strategii vůči arktickému regionu. Jak vypadala dosavadní politika a bude se nějak radikálně měnit? Hrozí v Arktidě konflikt? A jakou pozici zastává Česko? Na dotazy redakce EURACTIV.cz odpovídá odbornice na arktický prostor Barbora Halašková.

Právě díky všem těmto a mnohým dalším zkušenostem a aktivitám může ČR přispět k arktickému výzkumu v oblasti klimatologie, geologie, hydrologie, botaniky, zoologie či výzkumu ledovců.

Česko se také angažuje v podpoře vzdělávacích a kulturních aktivit zaměřených na původní obyvatelstvo Arktidy. Na českém území se například koná festival o Arktidě, na němž vystupují kmeny domorodých obyvatel, jako jsou Sámové, Inuité či další nordičtí umělci.