Česko vypravuje repatriační letadla i autobusy. Na cesty domů přispívá i EU

© Shutterstock

Tisíce Čechů uvízly kvůli koronavirovým opatřením v zahraničí a české úřady je teď postupně přiváží zpět. Při repatriačních letech může ČR stejně jako další členské státy požádat EU o finanční a koordinační pomoc skrze tzv. mechanismus civilní ochrany. Ten obsahuje i rezervu zdravotnického materiálu, jejíž objem se má dále rozšiřovat.

Zrušené lety, zavřené hranice. Pro mnoho Čechů v zahraničí je v probíhající krizi velice obtížné dostat se zpět do své rodné vlasti, potřebují proto pomoc. Na ministerstvo zahraničí se jich s žádostí o asistenci či radu v posledních dvou týdnech obrátilo více než 17 000.

Mezi 18. a 30. březnem ministerstvo dopravilo zpět domů 4 100 českých občanů, pro další tisíce vyjednalo výjimky či jim pomohlo prostřednictvím spolupráce s jinými zeměmi. Evakuační letadla vyrazila do 15 destinací, od Kanárských ostrovů a Egypta po Mexiko nebo Filipíny. Další země na seznamu přibývají. Jak zjistil server E15.cz, repatriace by měly Česko celkově stát více než 100 milionů korun.

Přibližně polovina Čechů se ze zahraničí zpět namísto letadly dostává evakuačními autobusy. Ministerstvo v této věci spolupracuje s hasiči nebo soukromými firmami. Spoje vyrazily do Frankfurtu, Vídně, Mnichova, Kodaně, Paříže či Amsterdamu.

„Uplynulé dny byly logisticky velmi náročné. Díky nonstop provozu našich ambasád a obdivuhodnému nasazení mých kolegů se nám daří pomáhat tisícovkám Čechů dostat se domů,“ popsal situaci ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. Část českých kapacit je vyhrazena pro ostatní Evropany, desítky Čechů se pak naopak domů dostaly díky pomoci od dalších evropských států.

© MZV

Unijní koordinace a finance

Právě společné repatriační lety občanů více evropských zemí probíhají pod tzv. mechanismem civilní ochrany. Konkrétně Česko od jeho aktivování vypravilo takových letů deset, a například Francie osm a Polsko čtyři. „Rekordmanem je zatím Německo, které do společného mechanismu EU registrovalo kvůli proplacení části nákladů už 94 letů,“ napsalo MZV.

Evropská komise uvádí, že díky letům spolufinancovaným EU bylo od začátku epidemie do Evropy repatriováno již 2 312 lidí z Číny, Japonska, USA, Maroka, Tuniska, Gruzie, Filipín a Kapverd. V nejbližších dnech se pak plánuje více než 80 dalších repatriačních letů.

První repatriační let koordinovaný a spolufinancovaný EU proběhl už na konci ledna, kdy Francie požádala Evropskou komisi o aktivaci mechanismu civilní ochrany. Z Číny se tehdy do Evropy dostalo 350 občanů EU včetně Čechů.

Objem financí na repatriační lety se má zvýšit, což bude možné skrze „opravu“ letošního společného rozpočtu EU, kterou navrhuje Komise. Půjde tedy o určitou reorganizaci rozpočtových výdajů, aby odpovídaly současným potřebám v době krize. „Evropská komise dnes [27. března] navrhla uvolnit z rozpočtu Evropské unie 75 milionů eur určených pro členské státy EU, které repatriují své občany z celého světa, a pro navýšení financí na nákup zdravotnických zásob systému rescEU,“ napsala EK.

Eurokomisař pro řešení krizí Janez Lenarčič dodal, že: „Bezpečný návrat našich občanů je prioritou. Děláme vše pro to, aby se mohli v této těžké době co nejdříve shledat se svými rodinami. Rád bych členským státům poděkoval za jejich úsilí během tohoto procesu. Naše Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události je s členskými státy nepřetržitě dnem i nocí v kontaktu, aby splnilo jejich požadavky.“

EU jako bezzubý bojovník proti koronaviru? Komise může dělat jen to, co jí státy dovolí

Státy EU hledají odpověď na to, jak co nejlépe zvládnout současnou krizi okolo koronaviru. Evropská komise nedisponuje dostatečnými pravomocemi, aby na sebe mohla převzít kompletní zodpovědnost. Svoji podpůrnou roli však podle odborníka zvládá dobře.

Mechanismus civilní ochrany v krizových situacích

V rámci zmíněného mechanismu civilní ochrany přispívá EU v souladu se zásadou solidarity na náklady repatriačních letů přepravujících občany více než jednoho členského státu. Zdaleka se však nejedná o jediný účel mechanismu.

Cílem mechanismu je už od roku 2001 zlepšit odezvu EU na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy. Patří sem povodně, požáry, hurikány, průmyslové havárie nebo právě i pandemie. Úlohu Unie zde pak představuje koordinace společných snah zemí a doplňování jejich aktivit. Systém vzájemné pomoci je dobrovolný. „Lesní požáry v letech 2017 a 2018 však odhalily meze dobrovolného přístupu, pokud jde o reakci na komplexní a opakující se katastrofy,“ píše se na jednom z webů Evropského parlamentu.

Loni v březnu tak došlo k rozhodnutí o posílení kapacit samotné EU, a to skrze vytvoření společné evropské rezervy zdrojů nazvané rescEU. „Tato rezerva bude využívána jako krajní řešení poté, co byly vyčerpány stávající dobrovolné kapacity na vnitrostátní úrovni, a bude sestávat z vyškoleného zdravotnického personálu, polních nemocnic, požárních letadel, vodních čerpadel a pátracích a záchranných týmů pro obydlené oblasti,“ zněly loňské plány. Mezi prostředky v rezervě před propuknutím pandemie patřily například letadla a vrtulníky pro hašení požárů. První společnou hasičskou flotilu EU sestavila loni v květnu.

O navýšení kapacit rescEU o zdravotnický materiál, konkrétně roušky, ventilátory, léky či laboratorní pomůcky, se vůbec poprvé rozhodlo letos 19. března. Plánovaný rozpočet 50 milionů eur se pak má podle novějšího návrhu Komise rozšířit na 80 milionů.

Koronavirus ohrožuje Evropu. Jak EU bojuje s pandemií?

Pomalá a nedostatečně koordinovaná. Právě taková byla podle české vlády odpověď Evropské unie na šířící se nákazu novým koronavirem. Je to skutečně tak? Server EURACTIV.cz připravil aktualizovaný přehled opatření, které EU v boji proti nebezpečnému onemocnění přijala.