Česko se přidá k evropským zemím a pozastaví provoz běloruských aerolinek Belavia

© EPA-EFE/TOMS KALNINS

Česko od pátku pozastaví provoz běloruských aerolinek Belavia v České republice. Rozhodla o tom dnes Bezpečnostní rada státu, informoval na tiskové konferenci vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Jde o reakci na nedělní vynucené přistání letadla společnosti Ryanair v Minsku. České aerolinie (ČSA), které létají do Moskvy, se Bělorusku budou vyhýbat, řekla dnes ČTK mluvčí dopravce Vladimíra Dufková.

Do Prahy dosud pravidelně létala přímá linka Belavie z Minsku, v provozu byla třikrát týdně vždy ve středu, v pátek a v neděli. Dnešní let bude ještě odbaven, další už ne.

K podobnému opatření podle Havlíčka dosud přistoupily Francie, Litva, Švédsko a Lotyšsko, ze zemí mimo EU Velká Británie a Ukrajina. Vicepremiér uvedl, že pozastavení platnosti schváleného letového řádu bude trvat do doby vyšetření incidentu.

ČSA se na své pravidelné letecké lince z Prahy do Moskvy Bělorusku vyhnou tak, že poletí po náhradní trase přes státy Pobaltí. Změna se týkala už dnešního dopoledního letu, řekla Dufková. Dnešní spoj letěl po alternativní trase přes Litvu a Lotyšsko. Podle údajů na leteckém radaru trval let stejnou dobu jako při původně plánovaném přeletu Běloruska. ČSA se tak přidaly k dalším evropským aerolinkám, které se vyhýbají běloruskému vzdušnému prostoru, případně zastavily své linky do Běloruska.

Evropské země postupně ruší letecké spojení s Běloruskem. Česko se k tomu chystá

Česko plánuje zakázat běloruským aerolinkám cesty na své území. K tomuto kroku přistoupila již Francie nebo také Velká Británie. Evropské letecké společnosti zároveň přestávají létat nad Běloruskem. Své lety do EU ruší rovněž běloruská letecká společnost.

Běloruské úřady přinutily letadlo Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a opozičního aktivistu Ramana Prataseviče. Ve vlasti mu podle ruských médií hrozí 15 let vězení za pořádání masových nepokojů.

Prezidenti a premiéři zemí EU se v pondělí shodli na přijetí cílených sankcí vůči Bělorusku. V přijatých závěrech bruselského summitu také vyzvali unijní přepravce, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru, a zároveň vyzvali ke znemožnění přeletů a přistání běloruských aerolinek v zemích EU.

Podle údajů Řízení letového provozu ČR podnik přijde zastavením letů do Prahy z poplatků dopravce o 20 000 korun za týden, při započtení přeletů pak celkem o 75 000 korun týdně.

Daleko hlubší ale budou důsledky pro Bělorusko. Podle organizace Eurocontrol aerolinky z EU a Velké Británie vyplatily Bělorusku za využití jeho vzdušného prostoru v roce 2019 až 20 milionů eur (přes 510 milionů korun), což je skoro třetina celkových příjmů Běloruska z letového provozu. Čeští dopravci tehdy na poplatcích při přeletech Běloruska zaplatili 800 000 eur (zhruba 20,5 milionu korun), v provozu však měli více linek.

Češi v Bělorusku, kteří nezvládnou přiletět dnes či nevyužijí jiného spojení, budou moci případně využít náhradní autobusovou dopravu. Speciální spoje budou vypraveny, pokud to bude potřeba, řekl Havlíček.

Podcast: Summit EU v kostce: Bělorusko, Vrbětice i klimatické cíle

Lídři zemí EU se tento týden potkali na mimořádném summitu. Řešili zejména reakci EU na únos letadla běloruským režimem a agresi Ruska. Dostalo se ale také na covidové pasy či klimatické cíle. Na čem se lídři shodli?

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) uvedl, že Česko plně podporuje evropské kroky v přípravě seznamu sankčních opatření vůči vybraným fyzickým a právnickým osobám. Měl by být hotový co nejdříve, aby o něm v červnu mohli rozhodnout ministři zahraničí zemí EU.

Česko zároveň požaduje okamžité propuštění Prataseviče a jeho partnerky a vyšetření incidentu. Diplomaté v rámci Severoatlantické aliance (NATO) se dále podílí na přípravě společného prohlášení, které by mělo odsoudit postup běloruského režimu.

„Instruoval jsem našeho velvyslance při NATO, aby také podpořil přehodnocení individuálního partnerství mezi NATO a Běloruskem. Součástí tohoto procesu by mělo být i zvážení omezení přístupu běloruských diplomatů do centrály NATO,“ dodal Kulhánek.

Česko si vybojovalo vyjádření solidarity od všech lídrů EU, vyhošťování ruských diplomatů se ale nekoná

Lídři unijní sedmadvacítky vyjádřili jednomyslnou podporu Česku v jeho sporu s Ruskem. Vyhošťování dalších ruských diplomatů se však nekoná. Premiér Andrej Babiš o takový krok na pondělním zasedání Evropské rady ani neusiloval.