Česko přijalo zákon o námořní plavbě, i když nemá moře

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: pollobarca2.

Vláda včera (2. března) schválila novelu zákona o námořní plavbě. Pokud by tak neučinila, České republice by hrozily sankce Evropské unie. A to i přesto, že velká část námořní legislativy je pro Česko, které ani nevlastní flotilu námořních obchodních lodí, nerelevantní.

Nedá se nic dělat, evropské právo je evropské právo a jeho směrnice musí být implementovány, jinak hrozí sankce. A to všechno i v případě, že se po členském státu, který ani nemá přístup k moři, požaduje přijetí legislativy upravující námořní právo. 

Přesně to se nyní týká České republiky. Aby se Česko vyhnulo postihům ze strany Evropské komise, ministerstvo dopravy včera (2. března) předložilo vládě návrh na změnu zákona o námořní plavbě. Nečasův kabinet jej schválil a nová legislativa začne platit od roku 2012. 

A čeho se vlastně nový zákon týká? Směrnice EU (tzv. třetí námořní balíček) uložily České republice, aby přijala patřičná opatření zejména v oblasti schvalování technické způsobilosti lodí a jachet k námořní plavbě a v oblasti vyšetřování závažných nehod, které se přihodí lodím, jež plují pod českou vlajkou. 

Nová legislativa tak například určuje podmínky a kritéria k tomu, aby mohlo ministerstvo dopravy resp. Námořní úřad rozhodnout o tom, zda je loď či jachta způsobilá k plavbě po moři.

Zákon také nově umožňuje, že o vydávání mezinárodního osvědčení k plavbě po moři mohou rozhodovat i zahraniční subjekty.

„Jedná se o klasifikační společnosti, které byly schváleny Evropskou komisí a jsou schopny doložit rozsáhlé zkušenosti při posuzování projektů a stavby námořních obchodních lodí,“ upřesnila redakci EurActivu vedoucí oddělení vnitrozemské plavby a infrastruktury vodní dopravy na ministerstvu dopravy Katarína Koleničková.

Třída rekreačních jachet je v ČR zbytečná

Ministerstvo prozradilo, že návrh zákona mohla připomínkovat i odborná veřejnost. Ta například poukázala na to, že stávající zákon obsahuje pasáž, která upravuje třídu tzv. rekreačních jachet. Odborníci se ale shodli na tom, že je takové opatření zbytečné a mělo by být ze zákona vypuštěno. 

A důvod? Pokud bychom nahlédli do evidence rekreačních jachet, v současné době bychom tam nalezli pouze jedinou a navíc, jak poukazuje ministerstvo, „za celou dobu existence právní úpravy jachet v zákoně o námořní plavbě byly v evidenci vedeny pouze tři rekreační jachty“. 

Pokud bychom v námořním rejstříku pátrali po námořní obchodní lodi, byli bychom rovněž zklamaní – žádná taková totiž neexistuje.  

Rekreační jachty jsou stejně jako jachty námořní plavidla, která dosahují délky 2,5 až 24 metrů. Kromě větru mohou být poháněny i motorem. 

Rekreační jachta se ale od té námořní liší tím, že ji jachtař využívá pro své potřeby a potěšení (rekreace) a nikoliv za účelem zisku. 

Námořních jachet bychom v jejich evidenci napočítali zhruba 400.

Žádné nové náklady

A nebudou nově schválená opatření znamenat především nárůst byrokratických tahanic a administrativních, personálních a finančních nákladů?

Podle ministerstva nikoliv. „Dochází sice k přesnějšímu vymezení pravomocí, působnosti a postupu v jednotlivých případech na straně Námořního úřadu, nejedná se ovšem o úpravu nových oblastí, často navázaných na mezinárodní právo,“ vysvětluje Koleničková. 

Zvýšené náklady tak podle ní nečekají ani ostatní účastníky, zejména provozovatele námořních lodí a jachet.

„Naopak upřesnění úpravy a postupů při schvalování technické způsobilosti plavidel, které reagují mj. i na praktické problémy aplikace stávající úpravy (u námořních jachet), přinese větší jistotu a menší prostor pro spory i pro tyto adresáty,“ říká.