Česko, Polsko a Maďarsko odmítnutím uprchlických kvót porušily své unijní povinnosti, tvrdí generální advokátka

[© Shutterstock/Spectral-Design]

Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí z právních předpisů Evropské unie, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Uvedla to v dnešním stanovisku generální advokátka Soudního dvora Evropské unie (SDEU) Eleanor Sharpstonová.

Státy žalované Evropskou komisí podle advokátky nemohou zdůvodňovat odmítání solidárního přebírání migrantů obavami o svou vnitřní bezpečnost, udržení veřejného pořádku a zachování blahobytu svých občanů. Pohled generálního advokáta není pro soud závazný, často se jím však soudci  při rozhodování v Lucemburku řídí.

Unijní státy program povinného přerozdělování zavedly v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Právě v roce 2015 a 2016 zažívaly země evropské osmadvacítky největší příliv uprchlíků, kteří žádali o mezinárodní ochranu. Jejich počty se pohybovaly kolem 1,2 až 1,3 milionu.

Trojice zemí se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s argumentem, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti je výlučně v jejich kompetenci.

Udržení principů loajální spolupráce, právního státu a solidarity v EU

Podle advokátky však systém umožňoval odmítnout uprchlíky, kteří by byli vyhodnoceni jako bezpečnostní riziko. „Tři žalované členské státy tudíž mohly bez problémů zajistit ochranu bezpečnosti a blahobytu svých občanů“ odmítnutím konkrétních žadatelů o azyl, uvedla Sharpstonová v tiskovém prohlášení soudu.

Advokátka dnes také odmítla argument žalovaných zemí, že se na přebírání migrantů nepodílely kvůli rizikům spojeným s rychlým zpracováváním velkého počtu žádostí. Podle Sharpstonové mohly země v případě přetížení požádat o dočasné pozastavení přijímacího procesu a nikoli program úplně odmítat.

Sharpstonová se ve svém stanovisku odvolává také na ducha loajální spolupráce a vzájemné důvěry v rámci EU, udržení zásad právního státu a principy solidarity.

„Nerespektování těchto povinností proto, že v konkrétním případě nejsou vítány nebo jsou neoblíbené, představuje nebezpečný první krok k rozpadu uspořádané a strukturované společnosti, která se řídí zásadami právního státu,“ uvádí tisková zpráva k dnešnímu stanovisku.

Začal unijní soud s Českem kvůli migračním kvótám. Rozsudek padne až na podzim

Žalobou vůči Česku, Polsku a Maďarsku se dnes začal zabývat unijní soud. Před soudem zaznějí pouze stanoviska jednotlivých stran. Rozhodnutí by mělo být známo až na konci roku. Podle Prahy je smysl celého řízení pouze formalistický.

Reakce Česka

Česká republika stanovisko generální advokátky aktuálně studuje a analyzuje. ČTK to po vydání stanoviska sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Nutné je podle něj vyčkat na rozhodnutí SDEU, které je na rozdíl od stanoviska generálního advokáta závazné.

„Stanovisko generální advokátky není závazné, je to čerstvá věc, aktuálně toto stanovisko ČR studuje a analyzuje. V každém případě bude nutné vyčkat rozhodnutí soudu, které jediné je závazné,“ napsal Babiš ČTK v textové zprávě.

Podle původních odhadů měl soud vynést rozsudek ke konci roku. Advokátka však vydání stanoviska dříve plánovaného na červenec odložila až na dnešek, což může zpozdit i samotný verdikt.

Babiš dodal, že čeští občané při vstupu do Unie nikdy nesouhlasili s tím, že EU bude rozhodovat, kdo bude v ČR žít a pracovat. „S takovým výkladem smluv nebudu nikdy souhlasit. Azylová politika je věcí každého členského státu a přerozdělování uprchlíků, kteří vstoupili do EU nelegálně, rozhodně nepatří mezi naše povinnosti,“ konstatoval.

Přerozdělování považuje za špatné rozhodnutí, které nic neřeší. „Při soudním řízení využijeme všechny možnosti obrany a rovněž záležitost budeme koordinovat s představiteli Polska a Maďarska. Nejsme v tom sami. S povinnými kvótami ČR nebude nikdy souhlasit, alespoň po dobu, co budu já premiér. Slíbil jsem to voličům a já svoje sliby držím,“ dodal Babiš.

Předseda SPD Tomio Okamura ČTK napsal, že žádná smlouva nedává Evropské komisi ani jinému orgánu právo usadit migranty v zemi, která je nechce. „Evropský soud by se měl více zamyslet nad těmi, kteří nelegálním překračováním hranic porušují právo a zákony. Takové výkřiky, jako předvedla advokátka soudu EU, jen svědčí o tom, že jejich představa o EU je přesně opačná než nás v SPD,“ uvedl.

Předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek na twitteru napsal, že povinné kvóty nikdy nefungovaly a fungovat nemohou. „To, v čem můžeme být aktivní, je posílení návratové politiky nebo přímá pomoc lidem v daných zemích tak, aby neměli důvod ze své země odcházet,“ napsal.

EU nepodlehla tlaku V4, ke změně přístupu k migraci postupně dospěla, tvrdí europoslanci

EU jde při řešení migrace konečně směrem, který už dlouho prosazujeme, zaznívá ze strany V4. Dvojice českých europoslanců ale upozorňuje, že zásluhy mohou být omezené. Za proměnou migrační politiky EU vidí spíše postupný vývoj.

Reakce Polska

V reakci na stanovisko generální advokátky řekl mluvčí polské vlády Piotr Mueller, že díky tvrdému přístupu Polska, Česka a Maďarska ohledně uprchlických kvót Evropská unie změnila svoji migrační politiku a upustila od povinného přerozdělování uprchlíků.

Vláda ve Varšavě tvrdí, že odmítnout povinné rozmisťování migrantů mohla na základě smlouvy o fungování Evropské unie, podle které mohou jednotlivé členské země samy rozhodovat v otázkách ochrany vnitřní bezpečnosti a udržení veřejného pořádku. „Rozhodnutí o přerozdělování zcela nesplnila většina členských zemí,“ řekl také Mueller s tím, že Evropská komise se na Soudní dvůr EU ale obrátila jen v případě Polska, Česka a Maďarska.

„Vzbuzuje to pochybnosti ohledně rovného zacházení se všemi členskými státy ze strany Evropské komise,“ tvrdí mluvčí vlády národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost. Brusel Varšavu kritizuje nejen kvůli odporu podílet se na uprchlických kvótách, ale třeba i kvůli reformě justice, která podle něho podrývá zásady právního státu.

Dvouletý spor, a nejen ten

EK zažalovala trojici států předloni v prosinci s cílem domoci se dodržování unijního práva. Jejich zástupci ale tvrdí, že verdikt nebude mít praktický význam, neboť nemůže zajistit nápravu. Připomínají, že program nefungoval a v jeho rámci bylo nakonec přesunuto výrazně méně migrantů, než byly původní předpoklady.

Přerozděleno bylo asi 29 tisíc osob z původně zamýšlených 160 tisíc, své kóty splnilo pět unijních států. Česká republika přijala za dva roky pouze dvanáct uprchlíků a to za vlády tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky. Program přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka nakonec skončil po dvou letech v září 2017.

Česko se u soudu hájilo tím, že i když se snažili postupovat u relokací podle pravidel, tak Řecko i Itálie buď vůbec nereagovaly, nebo reagovaly neadekvátně. ČR tak nemohla převzít například migranty bez dokladů totožnosti. „Když jsme nedostali adekvátní reakci, tak proč jsme potom měli pokračovat?“, ptal se soudu letos v květnu český zástupce Martin Smolek.

Švédsko-řecký „migrační tandem“ musí dostat členské státy k jednacímu stolu

Nová Evropská komise má před sebou těžký úkol – nalézt fungující a dlouhodobé řešení v migrační a azylové politice a myslet při tom na členské státy. Pokoušet se o to budou eurokomisaři Margaritis Schinas a Ylva Johanssonová.

Spor o mechanismus přerozdělování uprchlíků není u SDEU poprvé. Slovensko a Maďarsko už v září 2017 neuspěly u unijního soudu s žalobou na způsob, jakým bylo o programu rozhodnuto. Soud tehdy konstatoval, že jednorázový mechanismus byl adekvátní reakcí na migrační krizi a účinně přispíval k tomu, aby Řecko a Itálie mohly čelit důsledkům krize. Vhodnost relokačního mechanismu hájí ve svém dnešním stanovisku také Sharpstonová.