Česko má svou strategii 2020, pomoci mají i EU fondy

zdroj: Evropská komise.

Ze Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou v pondělí představilo Ministerstvo průmyslu a obchodu vyplývá, že by k naplnění vize dostat se do roku 2020 mezi 20 nejkonkurenceschopnějších zemí světa mohly Česku významně pomoci fondy EU. Cíle strategie a kohezní politiky jsou si podle MPO „velmi blízké“.

Česká republika by v příštím programovacím období EU po roce 2013 měla peníze z evropských fondů využít k posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky a tím i k naplňování strategie, která má do roku 2020 zemi zařadit mezi světovou špičku.

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek představil začátkem tohoto týdne, konstatuje, že Česká republika v mezinárodním srovnání zaostává zejména v kvalitě institucionálního prostředí, které je spojeno s nadměrnou byrokracií a korupcí, a klesající produktivitou. Česko trápí také snižující se úroveň školství a vzdělávání nebo nízká míra inovací.

Pokud chce země propadům konkurenceschopnosti s negativním dopadem na životní úroveň obyvatel ČR zabránit, měla by se podle dokumentu zaměřit prioritně na tři oblasti: kvalitu institucí, propojení infrastrukturní sítě s Evropou a rozvoj inovačního potenciálu.

„Od rozvojového modelu založeného z velké části na levné pracovní síle se ČR musí posunout k systému založenému na kvalitních institucích a infrastruktuře, ve kterém bude maximálně využíván potenciál připravených pracovních sil a ve kterém bude motorem ekonomiky tvořivé podnikání a inovace,“ píše se v úvodní části strategie.

Devět pilířů

Dokument obsahuje celkem devět pilířů, o něž by se v budoucnu měla opírat konkurenceschopnost české ekonomiky. Vedle „tří I“ – instituce, infrastruktura a inovace – mezi ně patří makroekonomická stabilita, finančně udržitelné a kvalitní zdravotnictví, vzdělávání, flexibilní trh práce, finanční sektor podporující konkurenční schopnost ekonomiky a příznivé prostředí pro podnikání a obchod.

U každé z těchto oblastí dokument předkládá návrhy opatření, která je třeba učinit ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky a její posun mezi světovou elitu. Počítá se například se zefektivňováním veřejné správy, posilováním transparentnosti legislativního procesu a způsobu nakládání s veřejnými prostředky, koordinovaným rozvojem dopravní sítě, zjednodušením daňového systému, odstraňováním byrokratických překážek pro podnikání, využívání „inovativních“ nástrojů veřejného financování projektů nebo projektem fondu rizikového kapitálu na podporu nadějných inovativních firem.

Fondy EU podpoří českou konkurenceschopnost

K plnění těchto cílů by podle představ MPO měly významně pomoci také fondy EU, o jejichž budoucí podobě po roce 2013 se v této chvíli na úrovni EU vyjednává. Z tzv. Páté kohezní zprávy, kterou na podzim 2010 představila Evropská komise, vyplývá, že v příštím programovacím období by se z peněz evropské politiky soudržnosti (reprezentované právě „evropskými fondy“) měly podporovat cíle obsažené v evropské strategii Evropa 2020.

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti je na tento evropský materiál úzce navázána. Jak se ostatně dočteme již v jejím úvodu, „strategie je konzistentní s Evropskou strategií Evropa 2020 a z ní vyplývajícím Národním programem reforem“ a jeho opatření dále konkretizuje.

Dokument ale zároveň upozorňuje, že výběr konkrétních oblastí, které Česko nakonec bude moci z evropských fondů podporovat, bude ještě záviset na vývoji jednání na evropské úrovni.

Členské státy EU si mají s Evropskou komisí dojednat úzký soubor prioritních oblastí, které z fondů chtějí podporovat (tzv. princip koncentrace). Komise totiž již v říjnu signalizovala, že prioritních oblastí by každý stát měl mít výrazně méně než v současném období 2007-2013. Není navíc jasné, do jaké míry nakonec bude možné z fondů EU financovat investice v tzv. konvergenčních oblastech, které Evropa 2020 „dostatečně neakcentuje“ (jedná se o tvrdé infrastrukturní projekty jako jsou například výstavba vodovodních a kanalizačních sítí).

Stále také není na stole odpověď na základní otázku, jaký podíl evropského rozpočtu na kohezní politiku vlastně půjde.

Více spoluúčasti

Dokument v každém případě evropské fondy vnímá jako „jeden z nejvýznamnějších nástrojů pro realizaci (…) mnoha opatření Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti“. Dodává ovšem, že má-li být podpora z evropských peněz efektivní, musí se systém „podstatně zjednodušit“ – mělo by dojít ke snížení počtu operačních programů, sjednocení pravidel nebo k „maximální elektronizaci administrativního procesu“.

Zvýšit by se měl také důraz na výsledky projektů, u projektů s očekávanou finanční návratností by se více měly využívat „nástroje finančního inženýrství“ (což je, s jistou mírou zjednodušení, poněkud vzletný bruselský výraz pro úvěrové nástroje, které využívají veřejných peněz) a u některých typů dotací by mělo dojít ke zvýšení spoluúčasti.

Loňský návrh Komise počítá také s vytvořením smlouvy uzavřené na příští programovací období mezi ní a členským státem. V této smlouvě by mohlo být stanoveno například i to, jakým způsobem stát plní cíle, ke kterým se zavázal. Autoři strategie věří, že „ pokud stanovené cíle budou v obsahovém souladu se Strategií mezinárodní konkurenceschopnosti a pokud budou reálně naplnitelné“, může v tomto směru smlouva pomoci.

Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti MPO nyní předložilo k veřejné konzultaci, která bude veřejnosti otevřená do 5. června 2011.