Česko je o krok blíž k zavedení evropské občanské iniciativy

Zdroj: Evropská komise.

Čeští poslanci včera (21. března) schválili návrh zákona, který v České republice zavádí institut evropské občanské iniciativy. Ten by měl občanům členských států poskytnout možnost ovlivňovat podobu evropské legislativy. Ozývají se však názory, že pro běžného občana bude vytvoření fungující petiční iniciativy příliš složité.

Poslaneckou sněmovnou včera prošel návrh zákona, který v případě schválení v České republice umožní fungování tzv. evropské občanské iniciativy. Jde o jednu z novinek, které zavádí Lisabonská smlouva.

Na základě zákona budou mít občané možnost obracet se prostřednictvím petičních iniciativ na Evropskou komisi s legislativními návrhy. Některé návrhy evropské exekutivy naopak budou moci zbrzdit. Obyvatelé členských států by tak podle představ EU měli mít možnost více ovlivňovat evropský legislativní proces.

Podmínkou pro takovou petiční iniciativu bude shromáždění alespoň milionu podpisů nejméně ze čtvrtinového počtu všech členských států. Zároveň musí za organizací iniciativy stát „výbor občanů“ tvořený minimálně sedmi lidmi ze sedmi různých členských států. Na shromáždění požadovaného milionu podpisů bude muset stačit 12 měsíců.

Ve chvíli, kdy se iniciátorům petice podaří shromáždit milion podpisů, Evropská komise získá tři měsíce na to, aby zvážila, zda vypracuje návrh nového zákona. Vysvětlení svých důvodů bude muset provést veřejně.

V České republice kontrola nad sbíráním podpisů připadne ministerstvu vnitra, které bude muset zavést zvláštní informační systém. Náklady na uvedení zákona do praxe se pro letošní rok odhadují na 8,5 milionu korun. V příštích letech by měly činit 4,3 milionu ročně.

Jen lepší petice

Vyjednávání evropských institucí o konkrétní podobě evropské občanské iniciativy, která probíhala v roce 2010, byla poměrně zdlouhavá a složitá.

Mezi hlavní sporné body například patřily podmínky, které budou muset být splněny pro to, aby se instituce EU začaly návrhy skutečně zabývat. V diskusích asi nejhlasitěji zazníval hlas Evropského parlamentu, který se snažil, aby podávání občanské iniciativy bylo co nejjednodušší a nejsrozumitelnější (EurActiv 1.12.2010).

Během vyjednávání se také objevovaly obavy, aby občanská iniciativa nemohla zvrátit základní principy EU. Je tedy podmínkou, aby nebyla v rozporu s evropskými hodnotami nebo nestála mimo rámec pravomocí Unie. Nejsou však uvedeny žádné konkrétní oblasti, kterých by se iniciativa nemohla týkat.

Po dlouhé diskusi mezi členskými státy a Evropským parlamentem byla konečná podoba iniciativy přijata 16. února letošního roku. Nařízení, které tento institut zavádí, vstoupí v celé EU v platnost již 1. dubna.

Ještě před přijetím zákona se však začaly ozývat skeptické názory o skutečném významu občanské iniciativy. „Budí pochybnosti, zda nejde jen o vylepšenou a navenek vyšperkovanou petici, kterou mohou unijní úředníci navzdory svým proklamacím hodit za hlavu,“ řekl například předseda poslaneckého výboru pro evropské záležitosti Jan Bauer (ODS).

Podle poslance je zřejmé, že iniciativu budou schopné zorganizovat jen velké organizace se silným mezinárodním zázemím. Běžní občané nebo zástupci občanské společnosti prý nebudou mít šanci dostatečný počet podpisů sesbírat. Není proto podle něj náhoda, že jako první se na Komisi obrátila organizace Greenpeace (EurActiv 10.12.2010).