Česko i EU dají na kreativní průmysl rekordní peníze. Umělci si je vybojovali

© Pixabay

Česko dá na rozvoj kultury a kreativního průmyslu v rámci Národního plánu obnovy (NPO) necelých sedm a půl miliardy korun. Další finance pak umělci mohou získat z evropských programů jako Kreativní Evropa. Lepší využití peněz však komplikují složitá byrokracie a mezery ve vzdělávání.

Schválené peníze pro kulturu a kreativce tvoří zhruba 4,3 procenta z celkové sumy téměř 200 miliard korun na postpandemickou obnovu, ze které velkou většinu Česko dostane od EU. Evropská komise přitom doporučila členským státům dát na kreativní průmysl a kulturu pouze okolo 1,5 procent. Čeští umělci tak z pandemie vyjdou v evropském srovnání relativně dobře. Například sousední Slovensko ve svém plánu obnovy s penězi pro kulturní sektor nepočítá vůbec.

Podle europoslankyně Martiny Dlabajové (ANO, RE) jsou také celkové evropské prostředky pro kulturu rekordní. „Nikdy historicky nebylo tolik peněz na kulturní a kreativní průmysl, jako je v této chvíli. Třeba program Kreativní Evropa získá na příštích sedm let třikrát větší dotaci než doposud,“ podotkla europoslankyně na prosincové debatě, kterou pořádala její kancelář a která byla zároveň součástí Konference o budoucnosti Evropy.

Složité procesy komplikují přístup k financím

Peníze je však také třeba efektivně čerpat, což je podle hostů debaty – většinou zástupců kreativního průmyslu – často problém. Společným jmenovatelem je složitý byrokratický a administrativní proces. Ten zabere mnohokrát více času než samotná tvorba, a také jsou na něj potřeba zkušení lidé, které je nutné zaplatit.

Při přeshraniční spolupráci napříč obory je pak situace ještě složitější. „Tím, jak je Evropa různorodá, tak je i dost nekompatibilní. Komunikace a koordinace se zahraničními partnery vyžaduje mnoho času a peněz,“ podotkl Aleš Loziak, pedagog a odborný asistent na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Tyto komplikace tak menší projekty od zahraniční spolupráce spíše odradí. Zlepšení by mělo podle Loziaka nastat zejména na straně místních samospráv, které by se měly více zapojovat.

Jiná je situace u filmu, kde je mezinárodní spolupráce a koprodukce běžnou praxí. Podle producenta Ondřeje Zimy fungují programy jako Kreativní Evropa či Eurimages i přes administrativní náročnost dobře. „Ve zbytku evropských zemí je normální, že polovina jedné firmy pouze hledá veřejné peníze,“ dodal Zima. Západní země mají zkrátka více „profesionálů na proces“, u nás se tento přístup zatím rodí.

Peníze na kvalitní tvorbu

Podle Dlabajové je problém také ve špatném pochopení smyslu evropských fondů. „Fondy jsou k tomu, aby vznikly nadstandartní spolupráce napříč Evropou s vysokou přidanou hodnotou. Často se však stává, že žadatelům jde pouze o vlastní obživu, beze snahy posunout kvalitu tvorby o level výš. Výsledkem jsou pak nesmyslné projekty pro projekty,“ upozornila.

S ostatními hosty debaty se shodla, že způsob, jakým se nakládá s veřejnými prostředky na kulturu, je mnohdy problematický. Peníze se dostanou spíše k lidem, kteří se vyznají v tom, jak o peníze zažádat, a ne těm, kteří jsou schopní umělci. Přitom Česko má v kreativní oblasti co nabídnout. „Není problém dostat peníze ani sehnat kvalitní umělce. Problém je dostat peníze ke kvalitním umělcům,“ shrnul výzvy český sklářský designér Rony Plesl.

Úspěch Kreativního Česka

S těmito problémy souvisí i způsob, jak na kreativní odvětví nahlíží širší česká veřejnost a politici. Ti mnohokrát nevidí v umělecké činnosti ekonomický přínos, což se až do pandemie projevovalo také na nedostatečném financování a vlažných přístupech jednotlivých ministrů kultury. „Je třeba, aby došlo k širšímu uznání, že kreativní sektor má ekonomický potenciál a návratnost,“ podotkla kulturní manažerka Zdeňka Kujová.

Vyšší financování plynoucí z NPO je podle ní hlavně výsledkem toho, že se lidé z kultury napříč různými obory díky pandemii konečně spojili a společně lobbovali za své zájmy. Jednou z nejvýraznějších iniciativ byla také výzva Za kreativní Česko, která spojila subjekty z celé branže, od jednotlivců přes významné kulturní organizace až po kraje a univerzity. Za jejím úspěchem stojí podle europoslankyně Dlabajové pandemie a také to, že iniciativa vzešla od samotných lidí z kultury, a ne od politiků. „To zkrátka nejde shora. Nejde to tak, že přijde osvícený člověk, který to všechno změní ze dne na den,“ dodala.

Vysoké školy by měly hrát v rozvoji kreativního průmyslu důležitou roli. Studijní stáže a výměnné pobyty, jako je Erasmus, jsou podle diskutujících zásadní pro rozvoj talentu a inspiraci. Jsou zde však i nedostatky v podobě toho, že umělci často neumí svoji tvorbu dobře poslat dál. „Je třeba nejen učit kreativitě, ale také s ní pracovat a prodat ji,“ uzavřel téma marketingový expert David Novák.