Česko by bylo ve francouzsko-německém fondu obnovy plátcem, vyplývá z analýzy

© Shutterstock

Mezi čistými plátci do záchranného fondu na obnovu unijních ekonomik, jak ho navrhují německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron, by byla i Česká republika.

Největším plátcem v poměru ke svému HDP by bylo Polsko. Jen sedm z 27 členských států EU by bylo čistými příjemci pomoci, nejvíce by fond pomohl Itálii (19 až 26 miliard eur, tedy zhruba 517 až 708 miliard korun) a Španělsku (14 až 24 miliard eur). Vyplývá to podle agentury APA z analýzy Centra pro evropský hospodářský výzkum (ZEW) v německém Mannheimu.

Německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem před týdnem oznámili záměr vytvořit evropský program na hospodářskou obnovu po krizi způsobené koronavirem. Podporu z fondu v objemu 500 miliard eur (zhruba 13,6 bilionu korun) mají dostávat země a sektory nejhůře postižené pandemií. Na vzniku fondu se musí dohodnout všechny země sedmadvacítky, některé státy především ze severu bloku už ale přišly s alternativní variantou. Návrh řešení by měla v příštích dnech členským zemím předložit Evropská komise.

Německo a Francie chtějí záchranný fond s 500 miliardami eur

Německo a Francie navrhují vytvořit evropský program v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) na hospodářskou obnovu po krizi způsobené koronavirem. Podporu z fondu mají dostávat země a sektory nejhůře postižené pandemií.

Nejvíce by dostala Itálie nebo Řecko

Ve studii pod vedením mannheimského profesora ekonomie Friedricha Heinemanna byly propočteny dva modely. První předpokládá, že by se koronavirová pomoc odvíjela od míry propadu hospodářství jednotlivých členských států, druhý počítá s tím, že bude zohledněn pokles HDP i růst nezaměstnanosti.

Podle prvního modelu by nejvíc dostala Itálie. Výrazně by profitovala také Francie, která by získala navíc 10,7 miliardy eur. Druhý model by znamenal větší čistý příspěvek z Německa či Rakouska. Největším příjemcem pomoci by se stalo Španělsko, kterému by pomoc ze záchranného fondu nahradila téměř dvě procenta hospodářského výkonu. V obou scénářích by však největším příjemcem v poměru k výkonu své ekonomiky získalo Řecko, přibližně 2,2 až 2,6 procenta HDP.

O potřebě solidarity v rámci EU už nikdo nepochybuje, říká ekonomický analytik

Diskuse o podobě záchranného fondu a společného rozpočtu EU stále probíhají a na stole je více variant. Zdá se však, že v těch opravdu zásadních otázkách se všechny strany kvůli naléhavosti okolností dokázaly shodnout, a nyní už řeší pouze „detaily“.

Variant je několik

Proti návrhu Merkelové a Macrona se zatím jasně postavila takzvaná šetrná čtyřka, tedy Rakousko, Nizozemsko, Švédsko a Dánsko, které navrhly vlastní koncept pomoci spočívající v poskytování úvěrů. Podle informací rakouské agentury APA přijde Evropská komise tento týden s plánem kombinujícím úvěry, dotace a záruky.

Například Rakousko by německo-francouzský plán podle APA přišel na 3,4 až č,4 miliardy eur, tedy zhruba procento jeho hospodářského výkonu. Čistý příspěvek Německa by činil 24 až 38 miliard eur. Ze zemí šetrné čtyřky by muselo nejvíc přispět Švédsko, až pět miliard eur.

V důsledku plánu by podle APA nastaly výrazné posuny uvnitř skupiny tradičních čistých plátců do rozpočtu EU, ale také obecně mezi čistými plátci a čistými příjemci. Například Polsko by podle prvního modelu zaplatilo 10,4 miliardy eur, tedy téměř dvě procenta svého HDP, což by znamenalo relativně největší příspěvek ze všech členských států. Také Česká republika, Slovensko, Maďarsko, baltské státy, a dokonce i Rumunsko a Bulharsko by se podle APA staly čistými plátci do fondu, pokud by se při vyplácení pomoci vycházelo pouze z vývoje HDP.

„Šetrná čtyřka“ představila návrh pro ekonomickou obnovu Evropy

Rakousko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko dnes představily alternativní návrh vůči francouzsko-německému plánu záchranného fondu pro hospodářskou obnovu v Evropské unii po krizi způsobené koronavirem.

Čistých příjemců by pak zůstalo sedm: Itálie, Španělsko, Řecko, Chorvatsko, Francie, Kypr a Portugalsko. Pouze druhý model zohledňující i nárůst nezaměstnanosti by čistými příjemci koronavirové pomoci učinil všechny novější členy EU.

Peníze, které si EU má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude splácet v horizontu několika desítek let, podle Berlína a Paříže zlepší konkurenceschopnost evropského hospodářství a podpoří mimo jiné investice do digitalizace a ekologie. Právě k modernizaci v těchto dvou oblastech se společné prohlášení Merkelové a Macrona výslovně hlásí.

Posílení Zelené dohody pro Evropu a dlouhodobé klimatické strategie jsou nejlepší cestou k obnovení ekonomiky

Ekonomická obnova Evropy musí být postavena na zásadách Zelené dohody a ambiciózních dlouhodobých strategiích. V otevřeném dopise adresovaném Evropské komisi a Evropské radě to požadují environmentální, sociální a mládežnické organizace z celé EU.