Česko a Rakousko se neshodují na výši víceletého rozpočtu EU, ohledně dotací jsou ale za jedno

[© Shutterstock/danielo]

Náklady Evropské unie na administrativu se musí v příštích letech snížit, shodují se Česko a Rakousko. Novinářům to dnes řekly státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková a rakouská ministryně pro EU Karoline Edtstadlerová, které spolu jednaly zejména o přípravě víceletého finančního rámce unie na roky 2021 až 2027.

Finančním rámcem se bude příští týden zabývat summit EU, Hrdinková vyjádřila jistou skepsi k tomu, zda se na vrcholné schůzce podaří najít konečnou dohodu. Spornou oblastí je jak samotná výše rozpočtu, tak rozdělení finančních prostředků na jednotlivé oblasti.

Hrdinková s Edtstadlerovou si potvrdily, že Česko a Rakousko mají odlišné základní pozice k finančnímu rámci. Rakousko jako čistý plátce usiluje o to, aby se nezvyšovaly příspěvky členských zemí do rozpočtu. Česko usiluje o zachování současného objemu peněz na politiku soudržnosti, která je významným zdrojem příjmů pro chudší země Unie.

Rozpočet EU se musí změnit, trvá na svém Babiš

Návrh víceletého finančního rámce EU se Česku nelíbí a je třeba udělat všechno pro jeho změnu, řekl dnes premiér Andrej Babiš na konferenci v Bratislavě. V otázce případného převzetí eura vidí podle svých slov více nevýhod než výhod.

Rakousko také stojí o zachování systému rabatů z evropského rozpočtu pro čisté plátce (tedy korekci pro bohatší státy za vyšší příspěvky do unijního rozpočtu), Česko by ho chtělo zrušit.

Nejen neshody

Edtstadlerová ale zdůraznila, že Rakousko a Česko mají vzhledem k rozpočtu i některé společné zájmy. „Shodli jsme se, že chceme malou administrativu (EU) a že by měla být velká podpora pro rozvoj venkova, což je velmi důležité pro Rakousko i pro Českou republiku,“ řekla.

Obě země se podle ní shodují i na spojení čerpání peněz z evropského rozpočtu s dodržováním právního státu a základních hodnot EU.

Na administrativu přitom dnes jde jen zhruba 6 % z celkového rozpočtu, návrh toho budoucí počítá se zvýšením o jeden procentní bod.

Proč je rakouský venkov malebnější než ten český?

Úspěšný příběh rakouského venkova spočívá mimo jiné v tom, že veřejnost má o svých vesnicích a zemědělcích dobré mínění. Rakušané si uvědomují, jak je venkov pro celou zemi důležitý, a proto jej navštěvují. 

Podle Hrdinkové je shoda i na tom, že by se po odchodu Británie z EU neměly razantně zvyšovat příspěvky členských zemí. „V principu jsme se shodly, že když je tu menší rozpočet, nemůžeme platit o moc víc, než jsme dosud platili,“ řekla.

Hrdinková s Edtstadlerovou dnes jednaly i o zahájení vyjednávání o rozšíření EU o země západního Balkánu, kterým se má zabývat březnový summit EU. Česko i Rakousko se shodly, že rozšiřování podporují.

2020: EU si v otázce západního Balkánu musí odpovědět na těžké otázky

Evropská unie musí v rámci politiky rozšíření a sousedství řešit řadu komplikovaných výzev – Turecko, Ukrajinu nebo integraci západního Balkánu. Jaký byl v tomto ohledu loňský rok a co na Unii čeká letos?

Česká skepse ke schválení víceletého rozpočtu

Česká státní tajemnice také dala najevo zdrženlivost ohledně nalezení shody o finančním rámci na summitu EU 20. února, který svolal předseda Evropské rady Charles Michel. Sám nyní podniká cesty do jednotlivých členských států k nalezení problematických bodů i shody.

„V Evropě panuje obecný skepticismus ohledně výsledku summitu. Bude to záležet i na tom, jak dlouho budou premiéři ochotni zůstat v Bruselu. Jsem skeptická k tomu, že se jim podaří najít konsenzus za dva dny. Pokud budou všichni připraveni zůstat tam čtyři dny, je to realističtější,“ řekla.

Upozornila ale zároveň, že schvalování finančního rámce je nyní pomalejší než před sedmi lety a že lze očekávat i komplikovanou debatu nad výsledným kompromisem v Evropském parlamentu.

2020: Visegrád bude bojovat za objemné fondy a svou lepší image

Visegrádská čtyřka si v posledních letech vysloužila v Evropské unii špatnou pověst, a to především kvůli postoji v migrační krizi a problémům s právním státem. Jak se její pozice proměnila v roce 2019 a co ji čeká v budoucnu?