Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.
Češi v nových europarlamentních výborech
Několik českých europoslanců usedlo po letní pauze v nových výborech Evropského parlamentu, které mají reagovat na aktuální problémy a klíčová témata. Luděk Niedermayer (TOP09, EPP) s Martinem Hlaváčkem (ANO, RE) se zaměří na daňovou problematiku v novém podvýboru FISC, Markéta Gregorová (Piráti, Greens/EFA) pak na dezinformace a zahraniční vměšování ve zvláštním výboru INGE. Zvláštní výbor pro boj proti rakovině BECA má dva české členy, Ondřeje Knotka (ANO, RE) a Kateřinu Konečnou (KSČM, GUE/NGL).
Češi naopak chybí mezi členy v novém zvláštním výboru pro umělou inteligenci v digitálním věku AIDA. To samé platí o vyšetřovacím výboru pro ochranu zvířat během přepravy označeném ANIT, který začal na rozdíl od zbylých čtyř fungovat už v červnu. V některých nových výborech jsou čeští europoslanci alespoň mezi náhradníky.
Kritika plánů EK v zemědělství
Evropská komise chce, aby státy EU do deseti let omezily používání pesticidů na polovinu, stejně jako užívání antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata. O pětinu by se mělo snížit používání hnojiv. Podle českých senátorů i vlády ale nelze tato opatření zavádět plošně a bez znalosti podmínek v jednotlivých zemích, které se liší.
Ministerstvu zemědělství vadí, že Evropská komise nebyla schopna předložit dopady svého návrhu. Se senátory z evropského výboru se začátkem září shodlo na tom, že cíle návrhu jsou ambiciózní a že Evropská komise nemá jak přimět producenty potravin mimo EU, aby se k nim připojili.
Babiš se odmítl sejít s běloruskou opozicí
Český premiér Andrej Babiš se v první polovině září odmítl oficiálně setkat s běloruskou opozicí, což navrhlo Polsko jako součást summitu zemí Visegrádské čtyřky. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem. Upozornil, že ani Slováci a Maďaři nepovažovali polský návrh za dobrý nápad. Se členem běloruské opozice nicméně už předtím jednal český ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Čerpání ze zlepšuje, ale je komplikované
Česko i pro letošní rok splnilo podmínky pro čerpání evropských dotací, v současném programovém období 2014 až 2020 tak zatím nemuselo nic vracet. Evropská komise ke konci srpna Česku proplatila 48 procent dotací určených na současné programové období. Jde o 296 miliard korun z celkově přidělených 624 miliard korun. Smluvně zajištěno má Česko 563 miliard korun, tedy 90 procent.
Analytici již dříve uvedli, že se čerpání v porovnání s ostatními zeměmi zlepšuje. Na druhou stranu opakovaně upozorňují, že malý podíl dotací jde na výstavbu infrastruktury a vyřízení žádostí je zbytečně komplikované.
Češi zásobují Evropu pervitinem
Pervitin zabavený v Evropě pochází hlavně z výroben v Česku a v příhraničních oblastech sousedních zemí, uvedlo v září ve své každoroční zprávě o drogách Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Někteří výrobci drogy, známé v odborných kruzích spíše pod označením metamfetamin, prý přesunuli výrobny do Nizozemska.
Komise jde naproti kritikům migrace
Evropská komise v září zveřejnila svůj nový Pakt o migraci a azylu. V navrhované reformě migrační a azylové politiky musela přijít s kompromisem, který bude alespoň částečně přijatelný pro všechny členské státy. Především pak pro Visegrádskou čtyřku a tedy i Českou republiku, která dlouhodobě kritizuje princip přerozdělování žadatelů o azyl.
Unijní exekutiva navrhuje povinnou pomoc zemím na okraji EU v dobách krize, státy by si však mohly vybrat, jakým způsobem pomohou. Alternativou k přerozdělování má být především pomoc s vyřízením návratů nelegitimních migrantů zpět do země původu.
Premiér Andrej Babiš sice Pakt jako celek odmítl, po diskuzích s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou však svá slova zmírnil. Česká administrativa navíc ještě předtím nový návrh ústy státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové ocenila.
Varování od ECDC
Vývoj epidemie Covidu-19 v sedmi evropských zemích, mezi nimiž je Česká republika, vyvolává velké znepokojení. Oznámilo to 24. září Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Podle něj v těchto zemích stoupá počet těžce nemocných nebo hospitalizovaných a úmrtnost buď narůstá, nebo její nárůst v blízké době hrozí. Do skupiny ECDC kromě Česka řadí také Španělsko, Maltu, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko a Maďarsko.
Jourová vs. Orbán a právní stát
Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval na konci září místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou k odstoupení. Uvedl to v dopise předsedkyni Komise Ursule von den Leyenové, ve kterém ministerský předseda reagoval na slova Jourové o nemocné maďarské demokracii. Podle Orbána se Jourová dopustila „hanlivých veřejných prohlášení“ o Maďarsku. Česká eurokomisařka nařčení odmítla, postavila se za ní i Komise.
Orbánův krok přišel těsně před zveřejněním historicky první zprávy Evropské komise o stavu právního státu v zemích EU. Konkrétně Česku unijní exekutiva vyčítá nedostatečný boj s korupcí nebo netransparentní vlastnictví českých médií. Oceňuje naopak úroveň a nezávislost české justice.
Nový vývoj v kauze Turów
Ministerstva životního prostředí a zahraničí podaly na konci září podnět k Evropské komisi kvůli rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów. České úřady jsou přesvědčené o tom, že Polsko v souvislosti s prodloužením a rozšířením povolení těžební činnosti nesplnilo povinnosti vyplývající ze čtyř evropských směrnic i přímo ze Smlouvy o Evropské unii.
Další zajímavé zprávy a rozhovory ze září
České září v EU vzniklo s využitím informačního servisu ČTK.