České září v EU: Jourová opět míří do Komise, Zeman naštval Kosovo a zase ty zbraně

© Shutterstock

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.

Věra Jourová místopředsedkyní Evropské komise

Na začátku září se objevily zprávy o tom, že česká kandidátka do nové Evropské komise Ursuly von der Leyenové Věra Jourová má mít na starosti portfolio týkající se dohledu nad právním státem, transparentností nebo pluralitou médií, s čímž by se měla pojit také pozice místopředsedkyně kabinetu. Informace se potvrdily jen s tím detailem, že konkrétně agendu nového mechanismu na ochrany principu právního státu měl mít na starosti belgický  potenciální eurokomisař pro spravedlnost a Češka na něj bude spíše dohlížet.

Jourová nabídku přijala a ačkoliv se premiér Andrej Babiš nechal slyšet, že pro Česko se jedná o úspěch, kritici mu připomínali jeho opakovaná vyjádření o snaze získat ekonomické portfolio. Obecně z České republiky zaznívala většinou nespokojenost se získanou agendou nebo poukazování na fakt, že Jourová pod sebou nebude mít žádné generální ředitelství a stane se tak spíše evropskou variantou „ministryně bez portfeje“.

Po zbytek září se česká kandidátka připravovala na slyšení před výbory Evropského parlamentu, které ji na začátku října měly potvrdit v nové funkci.

Infografika: Známe nové složení Evropské komise. Jourová bude místopředsedkyní

Nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila 10. září 2019 složení týmu komisařů. Pokud je schválí Evropský parlament, dne 1. listopadu se kolegium chopí úřadu.

V4 chce rozšířit EU o balkánské země. Zeman naštval Kosovo

Premiéři zemí Visegrádské čtyřky přijali v půlce září deklaraci, v níž vyjadřují podporu rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Český premiér Andrej Babiš řekl mimo jiné to, že politika rozšíření EU je nejúčinnějším nástrojem podpory stability, bezpečnosti, demokracie a prosperity na západním Balkáně. „Bezpečnost na Balkáně znamená i bezpečnost v Evropě,“ dodal.

K lídrům V4 se připojili také zástupci šesti zemí západního Balkánu. Do Prahy přijeli srbská premiérka a předsedové vlád Severní Makedonie, Černé Hory, Albánie, Bosny a Hercegoviny. Původně potvrzenou návštěvu kosovského vicepremiéra podle informací z diplomatických zdrojů kosovská strana zrušila po prohlášeních prezidenta Miloše Zemana, zemi tak zastupoval chargé d’affaires. S českými ústavními činiteli chtěl prezident projednat možnost, že by Česko přestalo uznávat kosovskou samostatnost, a způsobil tím poněkud velký rozruch nejen v tuzemsku.

Premiéři V4 podepsali deklaraci podporující rozšíření EU o státy západního Balkánu

Premiéři zemí V4 přijali deklaraci, v níž vyjadřují podporu rozšíření EU o země západního Balkánu. Po jednání s premiéry ostatních zemí V4 a západního Balkánu to řekl český premiér Babiš. Lídři V4 zároveň ocenili posty získané v nové Evropské komisi.

Odpověď na zemědělský audit

Ministerstvo zemědělství 16. září odeslalo Evropské komisi odpověď na audit zemědělských dotací ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, kterou zpracoval zpracoval Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).

Na konci května a na začátku června dorazily do Česka dvě předběžné auditní zprávy EK, které se týkají Babišova možného střetu zájmů. Obsah druhé, která se týkala zemědělských dotací, není známý. Kvůli ní ale tehdy SZIF uvedl, že nebude Agrofertu proplácet dotace od února 2017, kdy Babiš firmu do vložil svěřenských fondů. Agrofertu bylo ze SZIF od roku 2012 do konce letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun. Kvůli zemědělskému auditu přestal SZIF vyplácet dotace i podnikům rodiny ministra zemědělství Miroslava Tomana od srpna loňského roku.

Odpověď na návrh auditu zemědělských dotací je na cestě do Bruselu

Ministerstvo zemědělství dnes odeslalo odpověď na bruselský audit zemědělských dotací ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Česko mělo na odpověď na předběžnou auditní zprávu čas do 20. září.

Možné omezování zbraní opět dráždí Čechy

Evropská komise v červenci požádala Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA) v návaznosti na její doporučení, aby na základě zjištěných informací připravila návrh na omezení olova v munici a rybářských závažích, a to nejen v mokřadech, ale i mimo ně. Podle agentury používání olověné munice ohrožuje životní prostředí a také lidské zdraví.

Návrh zatím hotový není, samotné zadání ale v ČR znovu oživilo a v září rozproudilo diskusi o tom, zda budou moci myslivci používat olověnou munici, či nikoli. Více si přečtěte v následujícím odkazu:

Zákaz olova ve střelivu je opět na stole. Skutečně hrozí, že myslivci budou muset vyměnit náboje?

Toxický kov ohrožující lidské zdraví, ale také nepostradatelná výbava myslivců a rybářů. Diskuse o omezení olověné munice opět ožívá. Ministr vnitra chce téma otevřít i na říjnové Radě EU.

Zbraní se týká také další zářijová událost. Zakotvit do ústavního pořádku právo bránit se legálně drženou zbraní má chystaná senátorská novela, která je mimo jiné reakcí na snahu EU držení zbraní omezovat. Doplnění Listiny základních práv a svobod vychází z petice, kterou podepsalo 102 000 lidí včetně mnohých ústavních činitelů. Zdaleka ne všichni senátoři však s návrhem souhlasí.

Skupina senátorů chce zakotvit do ústavy právo bránit se zbraní

Zakotvit do ústavního pořádku právo bránit se legálně drženou zbraní má chystaná senátorská novela, která je mimo jiné reakcí na snahu EU držení zbraní omezovat.

Další důležité události a legislativní vývoj z českého pohledu nabízí server Euroskop.cz ve svých publikacích Týden v EU, které se ve větší míře věnují úrovni Rady EU. Týdenní přehled dění v evropské politice obecně pak nabízí například CEVRO.

Český srpen v EU: Jourová míří do EK, operátoři pod drobnohledem, peníze EU na kůrovce

Rok se s rokem sešel a my vám přinášíme dvanáctý stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.


Zaměřeno na české europoslance

Redakce EURACTIV.cz v září vyzpovídala tři nováčky v Evropském parlamentu, Piráty Markétu Gregorovou a Marcela Kolaju (Greens/EFA) a Alexandra Vondru z ODS (ECR). Na co jsme se ptali?

Marcel Kolaja: Celoevropské řešení je jediná šance, jak vynutit digitální daň

Nová Evropská komise nebude chtít směrnici o copyrightu znovu otevírat. Uvidíme, co přinese polská žaloba u Soudního dvora, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Marcel Kolaja. V nejbližší době se chce zaměřit na regulaci teroristického obsahu na internetu.

Markéta Gregorová: Práce v europarlamentu mě baví, ale od slepého nadšení si držím odstup

Evropský boj proti nelegálnímu exportu zbraní, ambicióznější klimatické závazky nebo větší informování občanů. To jsou některé z hlavních témat, kterým se chce pirátská europoslankyně Gregorová v příštích pěti letech věnovat.

Alexandr Vondra: Zelená revoluce zkonzumuje téměř všechny prostředky EU

Když se rozhodnu něco stavět, nejdřív si na to zajistím finanční prostředky, říká ke klimatické politice nové EK Alexandr Vondra. Europoslanci podle něj hrají v zahraniční politice svou roli, protože si mohou dovolit to, co národní vlády ne.

Seriál vzniká s využitím informačního servisu ČTK.