České startupy brzdí mnoho překážek ze strany státu, říká studie

startup

© Shutterstock/Rawpixel.com

České startupy by rády více expandovaly za hranice. Nicméně brání jim v tom nejen tamní silná konkurence, ale také přetrvávající překážky v rámci České republiky. Jde zejména o administrativní bariéry či nedostatečnou elektronizaci státní správy.

Většina českých startupů nabízí inovativní softwarová řešení, nikoli produkty v klíčových technologiích. Možná i proto označují startupisté vstup na zahraniční trhy za svou hlavní výzvu. Za hranicemi však jejich nápady naráží na konkurenci stovek obdobných produktů. Podrobnější vhled do startupového prostředí přináší nově vydaná studie Aspen Institute Prague.

„Chtěli jsme konečně zjistit, jaké české startupy ve skutečnosti jsou, co vlastně dělají a co od nich můžeme čekat. Výsledkem dotazníku, který vyplnilo 141 startupů, jsou první čísla ukazující alespoň základní charakteristiku nadějných českých firem,“ říká Maria Staszkiewicz, spoluautorka studie a zástupkyně ředitele pražského Aspen Institute.

„Startupy zakládají především muži vysokoškoláci s diplomem z humanitních i technických škol. Jejich podnikatelské záměry ale spojuje jedno: mnohem častěji než inovativní řešení z oblasti klíčových technologií (jako nanotechnologií, pokročilých materiálů či výrobních technologií) nabízí nové softwarové produkty,“ vysvětluje Staszkiewicz.

Tři nejpopulárnější odvětví mezi začínajícími firmami s potenciálem rychlého růstu jsou: SaaS (28 %), webové (21 %) a mobilní softwarové služby (17 %). Překvapením bylo, že hodně z nich nabízí vzdělávací služby nebo působí v rámci sociálního podnikání.

O startupech a inovacích v zemích V4 se diskutovalo na nedávném semináři, který pořádalo Polské velvyslanectví v Praze.

Podnikatelé nevyužívají veřejné peníze

Více než polovina zakladatelů a CEOs jsou třicátníci, hodně z nich má zkušenosti z korporátního prostředí nebo z dřívějších podnikatelských aktivit. Většina zkoumaných startupů (téměř 80 %) se nachází v raných vývojových fázích, během kterých své podnikání financuje vlastním kapitálem (78 % respondentů). Závislost na něm chtějí v nejbližším půlroce zmírnit především spojením se strategickým byznysovým investorem nebo angel investorem.

„Veřejnou podporu využilo jen 9 % začínajících podnikatelů. Kvůli přílišné administrativě, rigidním podmínkám jejího použití a nečekaným zvratům v prvních vývojových fázích, které nelze zohlednit při psaní žádosti o podporu, není většina českých startupů nakloněna se o veřejné peníze ucházet,“ dodává Staszkiewicz.

Přístup k veřejné finanční podpoře možná zjednoduší vznik tzv. Národního investičního fondu, který by měl ke konci roku 2017 začít nabízet investice rizikového kapitálu a poté také podporu komercializace výzkumu a vývoje.

„Domácí nápady bohužel často brzdí zbytečné komplikace v podobě administrativních bariér, překážek ve vstupu na zahraniční trhy, nedostatků v elektronizaci veřejné správy či poradenských služeb. To potvrzují i výsledky studie,“ uvádí Tomáš Prouza státní koordinátor digitální agendy v ČR.

Expanze za hranice je složitá

Česká republika je primárním trhem pro více než třetinu startupů a globální expanzi označilo jako problematickou více než 40 % respondentů.  Jednu z prvních možností, jak získat zkušenosti na zahraničních trzích, nabízí od roku 2011 agentura CzechInvest.

„Do Spojených států, Izraele, Singapuru či Švýcarska vycestovalo díky projektu CzechAccelerator 39 startupů, jejichž tržby díky tomu narostly o 260 procent. Naše služby dále rozšiřujeme. Vedle pobytů v zahraničních inkubátorech připravujeme poradenství, mentoring a organizujeme setkání s možnými investory a partnery,“ uvádí Karel Kučera, generální ředitel CzechInvestu.

Právě mentoring je mezi startupisty nejoblíbenějším druhem nefinanční podpory, kterou využila třetina dotázaných. Jedním z důvodu jeho popularity je důležitost sestavení dobře fungujícího týmu, což spolu s celkovou problematikou lidských zdrojů označily startupy za největší překážku ve svém interním vývoji.

V rozhovorech s podnikateli, členy inkubátorských center a investory, jež byly součásti projektů, proto jako jedno z nejčastějších doporučení zaznívala výzva k podpoře výchovy k podnikání. Mezi dalšími návrhy na legislativní či administrativní úpravy bylo například zavedení tzv. „convertible notes“ nebo větší dostupnost inovačních voucherů, větší flexibilita pracovních smluv nebo cestovních grantů na soutěže.

Studie Aspen Institute Prague „České startupy 2016″, která vznikla za podpory CzechInvestu a Mezinárodního visegrádského fondu, je součásti projektu srovnávající startupové ekosystémy v celé Visegrádské čtyřce. Dosud byl publikovaný polský a slovenský report. Zveřejnění srovnání startupů V4 je plánováno na začátek roku 2017.