První přímé prezidentské volby poznamenaly emocionální kampaně

zdroj: Wikimedia.org; autor: NoPlayerUfa.

Od druhého kola českých prezidentských voleb už uplynul více než týden a analýzy o tom, co ovlivnilo jejich výsledek, se pořád množí. Karlu Schwarzenbergovi se podle komentátorů kampaň před druhým kolem moc nepovedla a množství nerozhodnutých voličů dokonce odradila. Naopak Miloš Zeman prý svou agresivní rétorikou zabodoval. Velkou roli sehrála také média a sociální sítě, a to spíše v negativním smyslu.

Miloš Zeman porazil svého protikandidáta Karla Schwarzenberga téměř o 10 % hlasů, což lze označit za poměrně jednoznačný výsledek. Na druhou stranu, samotný Schwarzenbergův postup do druhého kola je považován za velký úspěch jeho kampaně.

Ta byla podle politologa Jiřího Peheho vedená velmi dobře. Před druhým kolem však prý byla Schwarzenebergova kampaň nepřipravená a špatně promyšlená, jak řekl na debatě k výsledku první přímé prezidentské volby, kterou pořádala Friedrich-Ebert-Stiftung e.V., zastoupením v České republice, společně s levicovým think-tankem Cesta.

Možná právě proto dokázal Zeman přilákat více voličů, kteří v prvním kole volili kandidáta, jenž se do druhého kola nedostal. Největší podíl přitom podle výzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Median ve spolupráci s Českou televizí, představovali voliči Jiřího Dienstbiera. Celých 58 % z nich totiž ve druhém kole podpořilo Zemana, zatímco jen 15 % svůj hlas odevzdalo Schwarzenbergovi. Podobně se i příznivci Jana Fischera přiklonili spíše k vítěznému kandidátovi (37 %), přičemž velká část (44 %) z nich ke druhému kolu voleb vůbec nepřišla.

Role médií

K tomu, že se část nerozhodnutých voličů druhého kola neúčastnila, případně se přiklonila k Zemanovi, podle politoložky Vladimíry Dvořákové z Vysoké školy ekonomické přispěla česká média, která často otevřeně podporovala Schwarzenberga. „Pro mnoho přemýšlivých lidí to vyznělo tak, že je to koordinovaná kampaň, některé lidi to vedlo k tomu, že k volbám nešli a někteří šli volit Zemana,“ uvedla na zmíněné debatě.

K tomu se připojuje i Pehe. „Lidé, hlavně mimo Prahu, skutečně velmi negativně reagují na poučování ze strany médií. Prvoplánová černobílá kampaň vedla k tomu, že nakonec zůstali doma.“

Podle Dvořákové také v českých volbách celkové chyběla profesionalita kampaní a kandidáti se chovali proti své přirozenosti, místo aby zesílili některé pozitivní vlastnosti. V rámci Schwarzenbergovy kampaně, kterou vedli hlavně mladí lidé a kulturní osobnosti, se také prý „přesvědčovali přesvědčení“ a neuvažovalo se o tom, jak zaujmout nerozhodnuté voliče.

Útok na emoce

Karel Schwarzenberg byl neúspěšný také v nastolování témat. Navíc pak nebyl připraven reagovat na otázky, které do debat přinášel Miloš Zeman. Jejich výběrem Zeman podle Peheho využíval určité „latentní strachy a traumata“ české společnosti, čehož jsou příkladem Benešovy dekrety. Pehe se však domnívá, že se dalo předpokládat, že se na to Zeman zeptá a Schwarzenbergův tým přesto nebyl připraven.

V této souvislosti neúspěšný kandidát Jiří Dienstbier upozorňuje, že Zemanovi by k vítězství stačila taktika útoku na Schwarzenberga jako na představitele současné vlády, která se nyní (alespoň podle průzkumů veřejného mínění) netěší valné podpoře veřejnosti. „Do debat se ale vnesla nenávist, nacionalismus a šovinismus,“ řekl. I proto Zemana nepovažoval za levicového kandidáta.

To potvrzuje komentátor deníku Právo Alexandr Mitrofanov. „Zemanovi by stačilo ukazovat, že tato vláda lidi ožebračila, přivedla je do stavu frustrace a skepse. To by byl souboj po linii levice/pravice.“ Podle něj však nakonec Zemana volili i pravicoví extremisté. Pehe dodává, že se Zeman prezentoval jako silný vůdce, který zajistí pořádek, k čemuž ale nemá ústavní pravomoci.

S tím souvisí i to, jak veřejnost chápala postavení prezidenta. Jak vyplývá z výše zmíněného průzkumu, 71 % lidí totiž od prezidenta očekává, že bude ovlivňovat činnost vlády. Stejné procento si pak hlavu státu spojuje s důrazem na vlastenectví. To ve své kampani akcentoval právě Zeman.

Jan Jirák z katedry mediálních studií FSV Univerzity Karlovy ale připomíná, že situace byla komplikovanější. Podle něj byla i Schwarzenbergova kampaň „brutálně vykalkulovaná“, a to již před prvním kolem, kdy se prý snažila „odstřelit“ Fischera. „Kampaň Karla Schwarzenberga využila jeden z nejodpornějších mechanismů, který česká společnost zná, tedy vyobcování: kdo není pro Schwarzenberga, bude vyobcován.“

Obě kampaně tak útočily na emoce, které podle Jiráka rozhodují hlavně na sociálních sítích a mají jen krátkodobý účinek. Dvořáková dodává, že před druhým kolem voleb chyběla hlubší objektivní analýza toho, kdo může zvítězit, kdo může být přijatelný a proč.

Postoj k vládě

V již zmiňovaném průzkumu také 66 % respondentů souhlasilo s tím, že ve volbách jde o vyjádření postoje k současné Nečasově vládě. Vzhledem k její nízké popularitě Jiří Dienstbier hodnotí výsledek současného ministra zahraničí jako „nad očekávání vynikající“.

Dvořáková pak připomíná, že Schwarzenberg se nedokázal jasně vymezit vůči Václavu Klausovi a jeho zahraniční politice. Naopak Zemanova kampaň podle ní byla promyšlená, věděl, o čem mluvit, co zdůraznit. Pořádně se proto prý nevyslovoval k EU. „Nenastolilo se téma EU tak, aby se musel vyhranit“ uvedla.