České předsednictví Rady EU: Výročí prvního s výhledem na druhé

© Shutterstock

S lednem přichází pro Čechy jedno výročí – deset let od prvního českého předsednictví Rady EU. Zároveň získávají na intenzitě přípravy na předsednictví druhé, které na Česko čeká v roce 2022.

Předsednictví v Radě EU představuje významný nástroj k prosazování zájmů jednotlivých členských států EU, stejně jako cestu k možnému vylepšení pozice či pověsti mezi ostatními. Země se v této roli střídají po půl roce, a to podle předem určeného pořadí. Na Česko se po premiéře v roce 2009 dostane znovu řada po více než třinácti letech, tedy v roce 2022.

Předsedající země se stává na půl roku mnohdy doslovným centrem rozhodování o unijní politice, což ovšem také znamená značnou odpovědnost. Předsednictví totiž vede zasedání Rady EU, tedy ministerských i nižších úrovní, a tuto instituci také zastupuje na jednáních s Evropským parlamentem a Evropskou komisí.

Pravidlem pro všechna předsednictví je předložení programu priorit, a to jak šestiměsíčního, tak osmnáctiměsíčního, který země dává dohromady společně s dalšími dvěma státy (předcházející a následující v čele Rady) v rámci takzvaného tria.

Konkrétně Česko v roce 2009 vytvořilo trio společně s Francií a Švédskem, což se nezmění ani za tři roky. Z mnoha důvodů však bude pro Čechy druhá zkušenost jiná. Například forma předsednictví se změnila s příchodem Lisabonské reformní smlouvy (vstoupila v platnost až na konci roku 2009), která mimo jiné zavedla funkci stálého předsedy Evropské rady – ta původně připadala právě nejvyššímu představiteli předsedající země.

Předsednictví EU přebírá Rumunsko. Unii provede eurovolbami a další fází brexitu

S prvním lednem 2019 začalo půlroční rumunské předsednictví Evropské unie, které naváže na to rakouské. Na východoevropskou zemi čeká řada výzev, Unii musí mimo jiné připravit na květnové volby do Evropského parlamentu.

Česká premiéra v roce 2009

Česká republika přebírala vedení Rady EU 1. ledna 2009, a to v době komplikované politické a ekonomické situace – globální hospodářské krize nebo plynové krize způsobené sporem mezi Ukrajinou a Ruskem. To vše představovalo pro české předsednictví značnou výzvu.

Mezi hlavní české priority patřila tři „E“: Ekonomika, Energetika a Evropská unie ve světě. „Okolnosti ukázaly, že šlo o témata navýsost aktuální a platná, a to nejen pro první polovinu roku 2009. Česká republika se ve funkci předsedy Rady EU a Evropské rady velmi intenzivně zasazovala o to, aby ,Evropa bez bariér‘ zůstala společnou hodnotou a cílem EU,“ uvádí stránky Úřadu vlády s výčtem dalších úspěchů českého předsednictví – například přispění k dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy včetně schválení tzv. irských záruk.

S průběhem českého předsednictví (chronologii nabízí server Euroskop.cz) se ovšem pojí také řada kontroverzních a problematických událostí. Především jde o pád vlády Mirka Topolánka, kterou na závěrečné měsíce předsednictví v klíčových rolích vystřídal úřednický kabinet Jana Fischera. Bližší vhled do tehdejší politické situace a průběhu předsednictví nabízí nedávný rozhovor Mirka Topolánka pro Hospodářské noviny.

Bylo tedy předsednictví úspěšné, či nikoliv? Jak upozornili ve své analýze Hubert Smekal a Petr Kaniok z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU, velmi záleží na tom, z jakého úhlu se na věc díváme. Autoři argumentují, že Česko splnilo základní úkoly a funkce, které se od předsednictví očekávají. Nicméně, slabá mediální prezentace předsednictví z české strany v kombinaci s několika kontroverzními událostmi vedla k obecnému vnímání českého předsednictví jako katastrofy.

„(…) pro hodnocení a vnímání předsednictví jsou mnohem důležitější masová média a jejich zpracování než měření výkonu předsednictví dle definovaných kritérií. Lépe řečeno, obsah nesehrává stejně podstatnou roli jako forma,“ napsali Kaniok se Smekalem s tím, že mediální hodnocení předsednictví je založeno na faktorech, jež s předsednictvím nesouvisí či souvisejí pouze okrajově. „Sebelepší program a sebepropracovanější logistika jsou slabé zbraně v souboji s převládajícími obecnými soudy,“ uzavřeli.

Jakub Dürr: Rok 2019 bude turbulentní, chci zlepšit komunikaci na lince Praha–Brusel

Nový velvyslanec při EU Jakub Dürr má před sebou nelehký úkol – společně s kolegy připravit druhé české předsednictví v Radě EU, které je naplánováno na rok 2022. V rozhovoru pro EURACTIV.cz kromě dalšího přiblížil, co takové přípravy obnáší.

Podruhé v roli lídra

Česká republika se vrátí do předsednického křesla v druhé polovině roku 2022, pomyslné žezlo jí předá Francie 1. července. Přípravy už se pomalu rozbíhají, prvotním impulsem bylo zasedání vlády loni v červenci.

„Přípravu a výkon předsednictví ČR v Radě EU řídí předseda vlády prostřednictvím Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády. České předsednictví 2022 je organizováno ve spolupráci se všemi resorty, zejména s MZV a jeho Stálým zastoupením při EU v Bruselu, a dalšími institucemi jak na národní, tak na evropské úrovni,“ píše se na již spuštěných stránkách věnovaných předsednictví.

V listopadovém rozhovoru pro EURACTIV.cz popsal proces příprav český velvyslanec při EU Jakub Dürr. Loňský konec roku se podle něj nesl ve znamení přípravy prvotního dokumentu vlády, který měl za úkol představit koncepční, finanční a personální zabezpečení českého předsednictví.

Následovat mají požadavky a plány jednotlivých ministerstev a dalších orgánů státní správy. Podle vládního usnesení by tento úkol měly stihnout do poloviny března. Podrobný návrh rozpočtu, výhled na personální posílení státní správy a návrh dalších klíčových potřeb nezbytných pro zajištění přípravy a výkonu českého předsednictví pro roky 2020 až 2022 by pak měly být známy do konce letošního dubna.

Rok 2019 podle Dürra stále představuje spíše „přípravku“, teprve později přijde debata o praktických záležitostech. Co se týká prozatím oficiálně nedefinovaných priorit pro předsednictví, podle velvyslance by mohly odpovídat profilu České republiky nastavenému už od dob před vstupem země do EU v roce 2004. „Tam můžeme zahrnout liberální přístup v otázce obchodu, podporu jednotného trhu a Evropy bez bariér. V tomto světle je stále platných mnoho principů, na kterých Česko stavělo i v průběhu prvního předsednictví,“ připomněl.