České naděje na sídlo Galilea v Praze rostou

Ministr dopravy ČR Gustáv Slamečka dnes v Bruselu po jednání Rady EU uvedl, že šance České republiky na získání sídla evropského navigačního systému Galileo stouply. Naději zvyšuje i fakt, že ostatní hlavní kandidáti z nových členských zemí EU již na svém území centrum nějaké z agentur EU mají.

Česká republika usiluje o získání sídla evropské agentury GSA (Galileo Supervising Authority), která má zajišťovat provoz systému Galileo, který by měl v budoucnu konkurovat americkému GPS a ruskému GLONASSu. Evropský systém má na rozdíl od ruského i amerického civilní povahu a není tedy pod kontrolou armády. Ve srovnání s GPS i GLONASS je také mnohem přesnější a dokáže pokrýt větší plochu zemského povrchu (zejména severní a jižní oblasti zeměkoule). Jednou z možných aplikací Galilea bude například navigace pro automobilisty. Bude jej ale možné využít také ke sledování počasí, při plánování v zemědělství nebo při hledání osob či vozidel. Projekt Galileo byl zahájen v roce 1999 (EurActiv.cz 16.10.2009) a zprávu o zahájení zaváděcí fáze projektu přijal Evropský parlament v dubnu 2008. Fungovat by měl začít v roce 2013, kdy bude v rámci projektu Zemi obíhat 30 družic.

Definitivní rozhodnutí o sídle Galilea se očekává v první polovině roku 2010, během předsednictví Španělska. Ministr dopravy Gustáv Slamečka po jednání se zástupci Španělska a Evropské komise vyjádřil opatrný optimismus. České šance prý zvyšuje skutečnost, že v ostatních nových členských zemích, které byly největšími kandidáty na centrum Galilea (Malta a Slovinsko), již některá z unijních agentur sídlo má. Bývalá náměstkyně pražského primátora Markéta Reedová k tomu v rozhovoru pro EurActiv dodává: „Proti zbývajícím kandidátům má Praha určitou komparativní výhodu. Máme v této oblasti již tradici a jsme schopni poskytnout podporu v podobě vývoje některých technologií.“

Pokud by Česká republika získala centrum systému Galileo, dají se očekávat finanční zisky. Případná spolupráce agentury s odbornými pracovišti (např. univerzitami) by mohla také stimulovat technologický vývoj. Bývalý náměstek ministra dopravy Petr Šlegr k tomu pro Český rozhlas uvedl: „Je to samozřejmě velký stimul pro oblast vědy a výzkumu. Okolo takovýchto center rostou nové firmy. Ve spolupráci s univerzitami tam vznikají technologické parky. Máme například zkušenosti z Mnichova, kde se buduje jedno z řídících center systému Galileo. Ještě nestojí, ale už okolo něho vznikají technologické firmy.“ Šlegr doplnil, že podle provedeného auditu je v České republice několik desítek firem, které by se mohly zapojit do subdodávek pro Galileo. To by mohlo mimo technologického rozvoje a finančních investic přinést i nová pracovní místa.

Šlegrova slova potvrzuje i Markéta Reedová, která pro EurActiv (EurActiv 7.12.2009) uvedla: „Agentura by měla pozitivní vliv na zdejší vědecko-výzkumné kapacity, které by poskytovaly svoji podporu, a byla by pro ně zároveň impulsem k dalšímu rozvoji. Těžit by z toho mohly vysoké školy, Akademie věd a jiná výzkumná pracoviště. Galileo by navíc vytvořilo i nové podnikatelské a pracovní příležitosti.“ V neposlední řadě by ČR se ziskem sídla agentury GSA mohla získat i notnou dávku prestiže.