Česká zelená politika v Evropě? Zaklínadlem je konkurenceschopnost

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: dan.

Tento článek je součástí Special reportu: Nové priority evropské politiky ČR

Evropská klimatická politika se v posledních týdnech díky jednáním o závazných cílech pro rok 2030 dostala do centra zájmu českých médií i politiků. Ukázalo se přitom, že ochrana životního prostředí se v politické debatě stále pokládá za protiklad ke konkurenceschopnosti.

Česká republika se v otázkách životního prostředí na evropské úrovni kvůli svému průmyslovému charakteru pohybuje spíše mezi státy, které se staví vlažněji k přísnějším regulacím a limitům.

Projevilo se to i při nedávné debatě o energeticko-klimatickém balíčku, který na konci října dojednaly členské státy. Tam se česká vláda postavila za nižší klimatické cíle. Navíc do textu finální dohody prosadila výslovný odkaz na suverenitu národních států v otázkách energetického mixu.

Ani to ale nebylo podle poslance Jana Zahradníka z ODS dostatečnou obranou českých zájmů. „Každé přitvrzení norem je újmou na naší konkurenceschopnosti,“ řekl EurActivu zákonodárce, který je členem výborů pro životní prostředí a evropské záležitosti. „Schválený energetický balíček pro nás může v budoucnosti znamenat velké problémy. Klimatické cíle by v zásadních parametrech měly být na rozhodnutí té které země. Měli bychom být opatrní a dávat si pozor, než přijmeme dramatické evropské závazky.“

Členka evropského parlamentu z hnutí ANO Dita Charanzová si myslí, že Česká republika by měla prosazovat racionální environmentální politiku, která by neměla mít negativní dopad na její konkurenceschopnost. Zdůrazňuje ale i další dimenzi. „V tomto boji nejsme sami – ochrana životního prostředí se týká všech,“ řekla EurActivu europoslankyně. „Za klíčové proto považuji, aby pokračovala jednání na mezinárodní úrovni tak, abychom ke všem závazkům přistupovali s ostatními zeměmi společně, jinými slovy s jistotou toho, že i ostatní státy je budou naplňovat.“

Odkazuje tak na ostatní státy, které tvoří podstatnou část světových emisí – zejména Čínu a Spojené státy. „Musíme dbát na to, aby konkurence na globálním trhu byla férová a ne že někdo bude poskytovat sociální a ekologický dumping svým výrobkům,“ uvedl pro EurActiv předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík z KDU-ČSL. „Evropská unie musí být lídrem v šetření životního prostředí. Ta dohoda musí být globální.“

„Evropská unie to tlačit nemůže. V Číně si nikdo nedělá těžkou hlavu s otázkami sociálních standardů a životního prostředí,“ řekl Jan Zahradník z ODS. „Čína si bude vždycky všechno dělat tak, aby to pro ni bylo výhodné.“

Sociálně-demokratický europoslanec a místopředseda výboru pro životní prostředí Pavel Poc si naopak myslí, že Evropská unie na největší znečišťovatele už tlačí politicky. „Bylo by ovšem dobře, aby zesílil také tlak na standardy a uzavření evropského trhu zboží, u kterého dodržovány nejsou,“ uvedl pro EurActiv Poc. „Jestli můžeme odmítnout zboží pocházející z dětské práce, můžeme stejně odmítnout zboží, při jehož výrobě je poškozováno životní prostředí. Věřím, že se EU touto cestou dříve nebo později vydá.“

Součást konkurenceschopnosti?

Europoslanec si nemyslí, že čeští politici vnímají ochranu životního prostředí jako faktor konkurenceschopnosti. „Česká republika potřebuje na vytvoření 1€ HDP zhruba 1,4 násobek evropského průměru. Pozice ČR k závaznému cíli v oblasti energetické účinnosti v energeticko-klimatickém rámci 2030 však byla odmítavá,“ řekl EurActivu europoslanec.

Vláda Bohuslava Sobotky si přitom nedávno dala zpracovat analýzu, podle které se dosavadní opatření energetické účinnosti vyplácí. „Buď tedy Česká republika nemá jasno ani ve vlastní energetické politice, natož pak v nějakém postoji k ochraně životního prostředí, nebo čeští politici trpí v tomto směru apriorními předsudky,“ myslí si Poc.

„Naivně jsem očekával, že se to s nástupem Sobotkovy vlády změní, zatím k tomu ale příliš důvodů nemám,“ uvedl k české ekologické politice vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. „Česká republika zůstala na evropské úrovni v tradici posledních čtyř vlád, které vždy stály na straně států, které se snažily environmentální opatření bojkotovat a jejich přijetí co nejvíce zkomplikovat.“

O co by mělo podle Rovenského Česko usilovat? „V Evropské unii by se měla nastavit pravidla, kdy bude fungovat trh a nebude pokřivovaný dotacemi. Současně ale nebude pokřivovaný ani externími náklady, asymetrií informací a zneužití postavení na trhu. Energetický mix potom rozumně nastaví trh.“

Autor: Jan Pavec

Publikace  tohoto  textu  byla  spolufinancována  projektem  ´Podpora  veřejné debaty o české zahraniční politice‘ ÚMV.