Vláda už nechce být v EU vnímána jako troublemaker

Petr Nečas; foto: Karel Pazderka, zdroj: www.vlada.cz.

Česko se v Evropské unii musí zbavit nálepky věčného potížisty. Shodli se na tom účastníci páteční konference k evropské politice ČR v čele s premiérem Petrem Nečasem. Podle ministerského předsedy musí být Češi při jednáních v ministerských Radách EU předvídatelní a musí se naučit používat „konstruktivní ne“.

Zájem Evropské unie není podle premiéra Petra Nečase v rozporu se zájmem České republiky. K vyjednáváním je podle něj ale třeba přistupovat pragmaticky. „Evropské instituce nejsou pramenem všeho zla, ale ani všeho dobra. Můžeme je kritizovat, ale nemůžeme zpochybňovat jejich existenci,“ prohlásil předseda vlády na konferenci pořádanou Úřadem vlády, na níž politici, odborníci a představitelé státní správy diskutovali možnosti prosazování českých zájmů v Evropské unii.

Řada expertů se shoduje, že obraz České republiky v očích zahraničních partnerů utrpěl pádem vlády v průběhu českého předsednictví v Radě EU před dvěma lety. K pozitivnímu vnímání Česka nepřispěly ani peripetie doprovázející ratifikaci Lisabonské smlouvy ani často negativní rétorika vůči návrhům, které přicházejí z Bruselu.

Mají-li se Češi zbavit obrazu věčného „troublemakera“, nesmí své partnery při vyjednávání překvapovat nečekanými obraty. Podle Nečase musí být čeští vyjednávači „předvídatelní“.

Změnit se má také rétorika. V případě, že s nějakým návrhem nesouhlasí, musí se Češi naučit zaujmout postoj „konstruktivního ne“. Takové „ne“ ale nesmí být izolované – mezi ostatními zeměmi je třeba hledat spojence a spolu s nimi přijít s alternativním návrhem, vysvětlil premiér svou představu.

Podle Vojtěcha Bellinga, který je na Úřadě vlády ČR zodpovědný za evropskou agendu, vzrostl v důsledku přijetí Lisabonské smlouvy význam koalic s podobně smýšlejícími členskými státy. „Použitím práva veta stát často víc ztrácí než získává,“ uvedl.

Podobně to vidí i první náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider. „V české debatě převládá názor, že nás zachrání konsensuální postoj [ostatních členů v Radě EU], který pak můžeme blokovat. (…) Možná se to pak ale vytvoří bez nás a mimo unijní struktury,“ varoval před možnými důsledky nekonstruktivního odmítavého postoje.

Politický dohled

Belling se obává také byrokratizace a z ní plynoucí ztráty legitimity národních pozic, které ministři na Radách EU hájí. Byrokratizace podle něj vychází ze stále větší a větší touhy moderní společnosti po regulaci. Témata, která mají politici řešit často přesahují jejich odborné znalosti a rozhodnutí jsou tak často v rukou úředníků. Za tvorbu národních pozic jsou dnes zodpovědní hlavně oni, postěžoval si Belling a vyzval k posílení dohledu ze strany politiků.

Účastníci konference se shodli také na tom, že do přípravy národních pozic k evropským politikám by se více než dosud měli zapojit také sociální partneři a zástupci dalších zájmových skupin.

Český zájem

Během konference několikrát zaznělo, že si Česká republika musí především uvědomit, co od Evropské unie vlastně chce. A jaké, že tyto představy jsou?

Podle ekonoma a člena NERVu Miroslava Zámečníka je třeba vycházet z toho, že Česká republika má velký podíl průmyslu a proto musí hájit jeho zájmy. Vyjádřil v této souvislosti obavy z klimatických závazků EU v případě, že by se ke snižování emisí skleníkových plynů nepřipojily také rozvíjející se ekonomiky, zejména Čína.

Zámečník dále uvedl, že vzhledem k velké otevřenosti české ekonomiky má Česko zájmy i v oblasti obchodní politiky EU a přesto že není členem eurozóny, má díky extrémní provázanosti evropské ekonomiky silný zájem na tom, aby se úspěšně podařilo vyřešit současnou krizi v eurozóně.

Ředitel evropského Microsoftu Jan Mühlfeit mezi priority zařadil i evropskou strategii Evropa 2020 a dobudování jednotného vnitřního trhu. Evropská strategie podle něj představuje šanci jak zvýšit konkurenceschopnost evropské ekonomiky a posunout „pyramidu dovedností“ směrem vzhůru. Podle Mühlfeita potřebuje Česko otevřenou ekonomiku a vzdělanou pracovní sílu. „EU i Česká republika se musí živit prodejem myšlenek“, zdůraznil evropský šéf Microsoftu.

Vyřešení potíží v eurozóně nebo podporu inovací označil za zájmy ČR také premiér Nečas.