Česká republika přistoupila k Mezinárodnímu trestnímu soudu

Český prezident Václav Klaus ve středu 8. července podepsal dohodu o přistoupení České republiky k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). Česká republika tak nakonec po více než 10 letech a rozsáhlé kritice od parlamentního shromáždění Rady Evropy přistoupila k ICC.

Základy ICC byly položeny Římským statutem Mezinárodního trestního soudu, který byl přijat v Itálii v roce 1998. Samotný Mezinárodní trestní soud vznikl v roce 2002 jako stálý dvůr, který má stíhat osoby zodpovědné za genocidu nebo zločiny proti lidskosti. ICC je první nezávislou a stálou justiční institucí, která může soudit fyzické osoby obviněné z těchto trestných činů. Její sídlo je v nizozemském Haagu.

Česká republika zůstávala doposud jedinou zemí Evropské unie, která neratifikovala Římský statut, i když jeho zřízení podporovala na mezinárodní úrovni od jeho sjednání v roce 1998. Vláda se navíc také připojila k mnoha společným stanoviskům EU, která opakovaně vyjadřovala aktivní a jednoznačnou podporu zřízení soudu. Mimo EU přistoupily v Evropě k Mezinárodnímu trestnímu soudu i všechny země bývalé Jugoslávie a Albánie.

Prezidentův podpis bylo to jediné, co České republice chybělo ke konečné ratifikaci dokumentu o přistoupení k ICC. Český Senát ho schválil loni v červenci a Poslanecká sněmovna, po překonání pochybností o jeho souladu s českým ústavním pořádkem, loni v říjnu.

Po včerejšku tak k Mezinárodnímu trestnímu soudu přistoupily všechny státy EU. Ne všechny světové mocnosti ale mají na soud stejný názor. Tři z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN – USA, Rusko a Čína – stále k soudu nepřistoupily. Odmítavý postoj zaujímá také Izrael.

Pro mnohé je všestranná podpora Mezinárodnímu trestnímu soudu velmi důležitá, především z pohledu jeho celosvětové reputace, efektivity a akceschopnosti.

Klause vyzvala k podpisu dokumentu hlavně Strana zelených, která uvedla, že prezident svým otálením s podpisem Římského statutu poškozuje prestiž země nejen v době českého předsednictví v EU. Tehdejší předseda Strany zelených Martin Bursík, řekl, že podpis Klause byla jen pouhá formalita a nechápal proč s ním otálí. „Václav Klaus nemá důvod bránit ratifikaci, s níž vyjádřila souhlas vláda i obě komory českého parlamentu,“ řekl tehdy Bursík ČTK.

Během českého předsednictví navíc podle zelených došlo v České republice k velmi trapné situaci. Jako předsednická země EU totiž musela ČR sama sobě poslat demarši a vyzvat se k dokončení ratifikace takzvaného Římského statutu, který zavedení Mezinárodního trestního soudu zakotvuje.

Zelení však nebyli jedinými, kdo kritizoval vlastní zemi za nedokončenou ratifikaci Římského statutu. Jiří Malenovský, český zástupce u Evropského soudního dvora (ESD), Lidovým novinám řekl, že ČR má z ostudy kabát a „podrývá neratifikací nejen autoritu soudu, ale i celé Unie v otázce ochrany lidských práv“. „A sami sebe zesměšňujeme,“ dodal Malenovský.

Komunisté podle svého poslance Václava Exnera ICC nepodporovali, protože nebyl ratifikován USA a Izraelem, které jsou podle něho zodpovědné za některé válečné zločiny. Dokument byl však v parlamentu schválen i bez hlasů komunistů.

Několikaměsíční čekání Klause, které trvalo do doby, než včera podepsal Římský statut bylo podle něj způsobeno „vážnými právními nesrovnalostmi“. Lidovým novinám to sdělil hradní mluvčí a vysvětlil, že tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg neodpověděl hlavě státu na nevyřešené otázky. Nyní jsou podle Klause tyto nesrovnalosti vyřešeny a proto již nic nebránilo konečné ratifikaci Římského statutu.