Češi nemohou v eurovolbách volit z ciziny české kandidáty

zdroj:Shutterstock.com; autor: Andrey Burmakin

Češi pobývající během květnových voleb v zahraničí, nebudou moc volit z české kandidátky pro eurovolby, brání jim v tom stávající znění volebního zákona. Pokud se nicméně budou nacházet na území EU, budou moci vybírat z kandidátky dané země. Podle specialisty na volební právo Marka Antoše ale nejde o protiústavní situaci, ze zahraničí nejde volit také například v komunálních či senátních volbách, upozorňuje.

Česká republika, Slovensko, Malta a Irsko. Občané těchto čtyř zemí nebudou moci v rámci květnových evropských voleb volit ze zahraničí.

Respektive pokud se volič jedné z těchto čtyř zemí ve dne voleb bude nacházet v jiné členské zemi EU a v dostatečné době předem se v ní k volbám zaregistruje, může se účastnit tamních voleb, tedy vybírat z kandidátky dané země. To umožňují práva vycházející z evropského občanství.

Zbylých 24 členských zemí nicméně umožňuje jejich občanům pobývajícím v jiné části Evropy vybírat ze svých národních kandidátek buď volbami na zastupitelských úřadech v zahraničí, nebo korespondenčně. Estonci navíc mohou volit europoslance i elektronicky.

Potřebná novelizace

Jak je možné, že v evropské osmadvacítce platí rozdílný přístup? „K možnosti volit ze zahraničí různé státy přistupují různě, neexistuje k tomu žádný mezinárodně uznaný závazek či pravidlo,“ řekl EurActivu specialista na volební právo Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Dodává, že Česká republika tuto možnost zavedla až na přelomu století, poprvé se tak volilo v roce 2002 do Poslanecké sněmovny. V loňském roce pak tato možnost přibyla i v nově zavedené volbě prezidenta republiky. V ostatních typech voleb však chybí.

Aby bylo hlasování na českých zastupitelských úřadech v zahraničí možné, byla by potřeba novela zákona o volbách do Evropského parlamentu. To už však podle Antoše vzhledem ke lhůtám legislativního procesu i potřebným přípravám na volby není pro letošní eurovolby realistickou možností.

Protizákonné? Naopak

Mezi Čechy v cizině však nastalá situace vyvolává nevoli. Nedávno vznikla také petice, která volá po novelizaci zmíněného zákona. Současnou situaci označuje jako „omezení rovného volebního práva a zásah do práva českých občanů zaručeného jim Listinou základních práv a svobod“.

Podle Antoše však garance volebního práva vyplývající z Listiny nelze vykládat tak široce, že by mezi ně patřil i závazek státu organizovat volby v zahraničí. „Chtějí-li se voliči voleb zúčastnit, mohou tak učinit na území státu. O protiústavnosti proto nelze hovořit.“

Situace pak nemůže být označena ani jako rozpor se zákonem, protože je naopak důsledkem výše zmíněného volebního zákona.

Antoš dodává, že podle jeho názoru by navíc místo požadované novelizace stávajícího systému bylo lepší zavést například možnost korespondenční volby. Ta je nyní v EU možná ve 13 zemích, mezi ně patří Německo, Velká Británie, Polsko či Lotyšsko.

Evropské volby se v Česku uskuteční 23. a 24. května. Z kandidátek českých politických stran bude zvoleno 21 europoslanců a europoslankyň.

Autor: Anna Kuznická