Češi kvitují solidaritu v době pandemie, podpora větším pravomocím EU ve zdravotnictví je však v ČR nejnižší

© Pixabay

Češi patří v rámci Evropské unie k národům, které nejpozitivněji hodnotí vzájemnou solidaritu členských zemí v době pandemie nemoci covid-19. Nadprůměrně kladný postoj mají také k evropskému bloku jako celku. Naproti tomu nejméně ze všech chtějí posilovat kompetence Unie pro lepší zvládání podobných zdravotních krizí v budoucnu. Negativněji než většina dalších vidí Češi vývoj ve své vlastní zemi. Vyplývá to z unijního průzkumu Eurobarometr, který dnes zveřejnil Evropský parlament.

Lidí vnímajících EU pozitivně sice za pandemie mezi obyvateli členských zemí mírně ubylo, stále je to však druhý nejvyšší podíl za posledních 12 let. Kladně se o Unii vyjádřilo 48 procent oslovených, neutrálně 35 a záporně 17 procent.

Loni na podzim bylo pozitivních odpovědí 50 procent a negativních 14 procent. Češi patří v tomto směru k vyhraněnějším národům, nadprůměrný je zde počet spokojených (53 procent) i nespokojených (24 procent) lidí.

Většina Čechů rovněž vnímá pozitivně opatření, která EU v pandemii podnikla ke zmírnění jejích dopadů. Spolu s dalšími národy regionu, zejména Maďary a Poláky, pak obyvatelé ČR patří k nejspokojenějším se vzájemnou solidaritou, kterou v boji proti covidu-19 projevily členské země. Zatímco Maďarů je spokojeno 67 procent a Čechů 60, například Němců jen 35 a Francouzů ještě o procentní bod méně.

Posilování unijních pravomocí v oblasti zdravotnictví, které v reakci na pandemii navrhuje Evropská komise, má nadpoloviční podporu obyvatel ve všech členských zemích, nejnižší je přitom mezi Čechy. V celé EU zcela nebo spíše souhlasí s většími společnými kompetencemi 74 procent lidí. Nejvíce je jich mezi Portugalci (96 procent), nejméně pak právě v Česku (56 procent).

Měla by mít EU více pravomocí ve zdravotnictví? Země V4 váhají

Země V4 dávaly najevo svou nespokojenost s nákupy zdravotnického materiálu a vakcín, které zorganizoval Brusel, a to i přesto, že z programů EU značně těží. Peníze z post-pandemického fondu chtějí ve velké míře nalít do zastaralé zdravotnické infrastruktury.

Úkoly pro EU

Podle Evropanů by se měla Unie v pandemii zaměřit zejména na zajištění rychlého přístupu k bezpečným a účinným vakcínám pro všechny občany EU. Za prioritu to označilo 39 procent respondentů. Podle 29 procent by to mělo být navýšení financí na vývoj léčby a očkovacích látek. Za důležité Evropané považují také vytvoření evropské krizové strategie (25 procent).

Češi to vidí podobně, 60 procent oslovených vidí jako prioritu přístup k vakcínám, 30 procent vznik krizové strategie a 23 procent navýšení prostředků pro vývoj léků a očkovacích látek.

Jak přiblížit Evropskou unii občanům? Ukázat konkrétní a uchopitelná témata, zní od primátorů

Do centra pozornosti rozhodování o budoucnosti Evropské unie se mají se startem Konference o budoucnosti Evropy dostat samotní občané. Těm je ale Evropská unie často vzdálená. Nejblíže je jim úroveň lokální. Jak mohou města EU občanům přiblížit?

Zdravotními otázkami by se měl prioritně zabývat také Evropský parlament, myslí si to 49 procent Evropanů. Mezi priority by se měl zařadit podle 39 procent oslovených také boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení či vznik nových pracovních míst. Podle 34 procent dotazovaných by to měla být také opatření proti změně klimatu. Podle Čechů by se měli europoslanci zabývat zejména budoucností Evropy (38 procent), bojem proti terorismu a organizovanému zločinu (35 procent) a podporou hospodářství a nových pracovních míst (31 procent).

Podcast: Konference o budoucnosti Evropy odstartovala. Co se chystá v Česku?

Konference o budoucnosti Evropy se dočkala svého oficiálního zahájení. To proběhlo 9. května, na Den Evropy, v sídle Evropského parlamentu ve francouzském Štrasburku. Jak zahájení probíhalo? A jak se budou moci zapojit Češi? Odpovídá redaktorka EURACTIV.cz Kateřina Zichová.

Vývoj doma se Čechům nelíbí

Výrazně nad celounijním průměrem jsou Češi v negativním hodnocení vývoje ve vlastní zemi. Celé tři čtvrtiny jich souhlasí s tvrzením, že se v jejich zemi věci ubírají špatným směrem. S opačným tvrzením, tedy, že se v Česku věci ubírají dobrým směrem, souhlasí nejvíce důchodci, nejméně pak studenti.

V rámci celé EU takto hodnotí negativně vývoj ve svých státech 57 procent lidí.

Podle výsledků průzkumu veřejného mínění slovenské nevládní organizace Globsec, kterého se zúčastnili obyvatelé deseti zemí, se Češi v regionu střední a východní Evropy letos v březnu řadili také k největším kritikům své vlády v souvislosti se zvládáním epidemie nemoci covid-19.

V sondáži sedm z deseti Čechů uvedlo, že jejich vláda nezvládá boj s epidemii covidu-19, opačný názor mělo 28 procent dotazovaných v ČR. Kritičtější ze zkoumaných zemí byli vůči vlastní vládě pouze Slováci, podle tří ze čtyř obyvatel Slovenska si kabinet špatně poradil s koronavirovou krizí.

Český květen v EU: Turów, střet zájmů a začátek debaty o evropské budoucnosti

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

Pro Čechy jsou strategickým partnerem USA

Průzkum zjišťoval názory lidí i na EU a NATO či na světové velmoci a jejich představitele. Například více Čechů považuje za nejdůležitějšího strategického partnera Spojené státy, Slováci naopak upřednostnili Rusko. Sondáž se konala ještě před diplomatickou roztržkou mezi Prahou a Moskvou, která vyústila ve vzájemné vyhoštění většího počtu pracovníků ambasád. Česko má ze zkoumaných zemí nejmenší podíl zastánců EU.

Kromě Česka a Slovenska se do průzkumu zapojili obyvatelé Bulharska, Maďarska, Polska, Rakouska, Rumunska a tří pobaltských států.

Podcast: EU a výzvy transatlantické spolupráce

Poslechněte si první speciální epizodu ze série diskusí Evropa zblízka. Tentokrát na téma vztahů EU a Spojených států amerických po nástupu Joe Bidena. Diskutují český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR) a analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček.