Češi berou EU jako „bankomat“, zaznělo na debatě v Brně

© Shutterstock

Jaké výhody přineslo členství v EU České republice? A jak konkrétně z něj těžil Jihomoravský kraj? I o tom se nedávno diskutovalo v Brně během veřejné debaty organizované Eurocentrem při příležitosti výročí patnácti let členství ČR v EU.

Účast českých firem na společném evropském trhu patří k hlavním výhodám členství Česka v Evropské unii. Podle Igora Blahušiaka, ředitele Odboru komunikace evropských záležitostí (OKEZ) na Úřadu vlády, umožnil společný trh úspěch českých firem, jako je např. Avast, AVG nebo Kiwi.com, které mohly expandovat i do jiných evropských zemí.

Na evropském trhu se nyní pohybuje zhruba 20 milionů firem a země EU se podílejí na světovém obchodu se zbožím přibližně z 15 %.

Význam společného trhu podtrhl také ředitel Jihomoravského inovačního centra (JIC) Petr Chládek. České firmy mají navíc díky místnímu konkurenčnímu prostředí motivaci ke zlepšování svých produktů a služeb. Chládek doplnil, že spolu s dalšími členskými zeměmi přijala Česká republika legislativu zajišťující stabilitu pro investory a následkem toho se zvedl podíl soukromých investic.

Českým firmám se podle něj daří tak dobře, že si mohou dovolit vyplácet vysoké mzdy svým zaměstnancům, což zase podporuje rozvoj služeb. Lidé jsou totiž ochotni více utrácet.

Markéta Pitrová z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií MUNI označila společný trh za ztělesnění jistoty pro spotřebitele, což si podle ní Češi vůbec neuvědomují.

Například dvouletá reklamační lhůta byla zavedena právě díky Evropské unii, která se dle Pitrové snaží vytvářet bezpečnější prostředí pro spotřebitele i investory, ale také chránit osobní údaje občanů a jejich soukromí.

„Organizace unijního formátu je navíc také schopna tlačit dopředu boj proti klimatické změně, kyberhrozbám či například řešit problémy spojené s migrací,“ dodala.

Podle Chládka jsou také důležité příležitosti pro osobní rozvoj především mladých lidí, jako je program Erasmus. S tím je spojený i rozvoj výzkumu, který Chládek akcentoval jako další z přidaných hodnot členství. EU má aktuálně největší světový výzkumný program Horizont 2020 s vyhrazenými prostředky ve výši 80 miliard eur.

Během debaty došlo i na kritiku. Hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek kritizoval špatně uchopený začátek českého členství v Unii. „Místo, aby peníze určené na lepší integraci do EU Česká republika investovala centrálně do prosperity celého státu, rozhodla vláda o jejich rozeslání do krajů. Ty s nimi naložily po svém a v mnoha případech investovaly do projektů, které mohly počkat,“ uvedl Šimek.

Jako příkladný vzor vyzdvihl Španělsko a Portugalsko, kde se na počátku rozdělovaly investice centrálně a finance šly zejména do infrastruktury, což připravilo půdu pro následný rozvoj v terciární sféře. „Česká republika postupovala přesně obráceně,“ dodal hejtman. „Rozvíjely se služby, stavěly hotely a rozhledny, k nimž se ale dá kvůli hrubě nedostačující silniční síti těžko dostat.“

Ani po 15 letech nemají Češi a Slováci jasno v tom, co obnáší členství v EU

Před 15 lety vrcholil přístupový proces Česka a Slovenska do Evropské unie. Jaká tehdy panovala politická nálada a jak se po patnácti letech změnila? Právě o tom debatovali bývalí premiéři Česka a Slovenska spolu s dalšími odborníky.

Výzvy do budoucna

Vztah Čechů k EU je komplikovaný. „I přes nízkou nezaměstnanost a poměrně dobrou ekonomickou situaci máme zároveň nízkou podporu EU, což se u ostatních členských států setkává s údivem a nepochopením,“ řekl Blahušiak. Dále jako stěžejní podtrhl komunikaci s veřejností a snahu vysvětlit občanům, že není žádné „my versus Brusel“, ale že jsou Češi jeho součástí. „Čeští zástupci se přeci v Bruselu účastní jednání a podílejí se na schvalování pravidel a legislativy,“ vysvětlil.

Právě unijní legislativa je z jeho pohledu pro občany citlivé téma. „I tady je ale třeba si uvědomit, že přestože z Bruselu přejímáme velké množství legislativy, ČR má zároveň často manévrovací prostor pro úpravu výsledného zákona,“ pokračoval Blahušiak. Podle Šimka v tomto Česko pokulhává a vina se potom svalí na Brusel, což potom podporuje euroskeptickou pozici české společnosti.

Blahušiak se domnívá, že problémem v komunikaci také je, že se diskuse o výhodách členství často omezuje na finanční toky a Češi berou EU jako „bankomat“. Komunikace pouhých ekonomických výhod by podle Blahušiaka a Pitrové mohla být problematická v kontextu toho, jak se blíží čas, kdy se ČR stane tzv. čistým plátcem do unijního rozpočtu. Situaci samotnou však diskutující nevidí jako dramatickou, ale naopak jako doklad úspěchu, protože tak Češi mohou ukázat Evropě, jaký kus cesty ušli, a mohou pomoci ostatním v jejich rozvoji.

V této souvislosti ředitel Jihomoravského inovačního centra zmínil ideální pozici ČR pro přijetí eura, které není jenom ekonomickým, ale především politickým projektem.

„Strukturální projekty jsou tu pro nás právě proto, že se do budoucna předpokládá společná měna, což vyžaduje konvergování jednotlivých ekonomik k sobě,“ vysvětlil dále svůj postoj s tím, že by Česká republika v blízké budoucnosti euro přijmout měla.

Infografika: ČR slaví 15 let v EU. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody členství?

Volný vnitřní trh, možnost cestovat po Evropě bez víz nebo biliony korun z evropských fondů patří mezi známé výhody plynoucí z členství země v EU. Na druhou stranu musí ČR přebírat evropskou legislativu a předávat své kompetence evropským institucím.

Co EU přinesla Jihomoravskému kraji

„Jihomoravský kraj (JMK) je velice efektivní v čerpání unijní financí a využívání příležitostí, které skýtá členství v EU,“ řekl Šimek. Receptem na úspěch je podle hejtmana neustálé vytváření diplomatických kontaktů s vyspělými inovativními městy, od nichž se potom může kraj inspirovat. „V současné době se intenzivně pracuje na kontaktech s Bilbaem, Lovaní a v hledáčku je i finské Tampere,“ popsal Šimek. Vedení kraje vytvořilo společně s Jihomoravským inovačním centrem plán budoucího směřování JMK.

Úspěch Jihomoravského kraje je podle hejtmana průsečíkem mnoha faktorů, přičemž jedním z nich je i velmi úspěšné Stálé zastoupení JMK v Bruselu. Výsadní postavení má v JMK také Integrovaný dopravní systém, který podle Šimka chtějí některé země včetně Slovenska dokonce převzít. „Chvála zní hlavně od studentů, a to zejména těch zahraničních, kteří jsou unesení například z nočních rozjezdů v Brně, protože takový systém jinde nemají,“ pokračoval Šimek.

Hejtman vítá také obrovský zájem o studium v Brně a pozitivně vnímá i roli cizinců, z nichž velká část ve městě zůstává a podílí se na zkvalitňování vědy, výzkumu, inovací a podporuje vznik nových firem. Podle Šimka se zde rozvíjí například vesmírný průmysl. V roce 2014 se do brněnského Technologického parku rozšířila společnost S.A.B. Aerospace, která ve spolupráci s firmou Avian vyrábí součástky pro satelity. Další podobné společnosti přibývají.

Možnost vycestovat za poznáním, jak se věci dělají jinde, považuje Chládek za stěžejní. Tímto způsobem vznikl například brněnský projekt FabLab, digitální dílna, kam může každý přijít tvořit za pomoci nejmodernějších technologií. Po České republice jezdí také tzv. FabLab Experience, kamion vybavený nejnovějšími technologiemi, který umožňuje studentům základních a středních škol seznámit se s technologiemi, ke kterým normálně nemají přístup. „V zahraničí je to přitom někde běžná záležitost,“ podtrhl ředitel JIC důležitost podobných vzdělávacích a rozvojových projektů.

Za 15 let v EU je z Ostravy úplně jiné město, zní z radnice

Do Česka přiteklo od roku 2004 ze společného rozpočtu EU značné množství peněz, ze kterých ve velké míře těžilo například město Ostrava. Výhody členství v Unii však podle hostů nedávné debaty nejsou jen finanční.