ČEPS chystá masívní investice do rozvoje sítí

Zdroj: www.ceps.cz

Provozovatel české elektroenergetické přenosové soustavy, společnost ČEPS, včera oficiálně představil své investiční plány do roku 2023. Počítá v nich s výrazným nárůstem výdajů na stavbu nových a obnovu stávajících propojení a rozvoden. Vedení společnosti odhaduje, že takto ročně proinvestuje 4,5 miliardy korun, tedy prakticky dvakrát tolik, co v posledních letech.

Ačkoliv z pohledu kvality patří česká přenosová soustava v Evropě k těm lepším, bez dalších investic do rozvoje se podle generálního ředitele ČEPS Vladimíra Tošovského v příštích letech neobejde. Do výstavby nové a obnovy stávající infrastruktury proto hodlá do roku 2023 investovat celkem 60 miliard korun.

Společnost má ze zákona povinnost připojit do sítě každého, kdo o to požádá. Na to prý ale v síti, která se od 80. let prakticky nezměnila, nejsou dnes dostatečné kapacity. S liberalizací evropského obchodu s elektřinou navíc rostou požadavky na přeshraniční přenosové kapacity, nehledě na to, že do české sítě proudí přebytková elektřina z větrných elektráren v sousedním Německu. Velká část vedení navíc pochází ze 70. let a jeho životnost se chýlí ke konci.

ČEPS ve svém investičním plánu, který novinářům představil člen představenstva Milan Kovařík, hodlá reagovat především na modernizaci a výstavbu nových bloků severočeských uhelných elektrárnách nebo plánované rozšíření jaderné elektrárny Temelín. S investicemi firma počítá i v okolí Čelákovic, kde RWE plánuje výstavbu paroplynové elektrárny, a na Chomutovsku, kde vzniká větrný park. Investice jsou podle ČEPSu zapotřebí i v Moravskoslezském kraji, kde díky renesanci těžkého průmyslu stouply požadavky na odběr elektřiny.

Peníze z půjček, ale i z EU

Krom vlastních zdrojů hodlá ČEPS investice v příštích letech financovat z půjček, firemních obligací a formou navyšování základního kapitálu. Část prostředků by provozovatel přenosové soustavy rád získal i z evropského rozpočtu.

Na dotaz EurActivu, s jakým objemem finančních prostředků takto ČEPS počítá, Tošovský odpověděl, že možnost financování z evropských peněz se obecně zvažuje u každého projektu. Investiční priority totiž podle něj v EU nejsou definovány jako podpora pro výstavbu určitého konkrétního vedení, ale spíše jako investice do posilování propojení v širší geografické oblasti. Z tohoto důvodu také není předem jasné, zda se konkrétní projekt na podporu z EU kvalifikuje nebo ne.

Součást evropského plánu investic

S investičním plánem přichází vlastník tuzemské přenosové soustavy v době, kdy v Evropské unii vzniká plán rozvoje evropské energetické infrastruktury na roky 2020 a 2030. Z něho má vzejít několik prioritních oblastí, na jejichž financování by v následujících letech měly být použity peníze z evropského rozpočtu.

Evropa si od lepšího vzájemného propojení přenosových soustav slibuje především posílení konkurence na společném trhu s elektřinou, zvýšení bezpečnosti dodávek a lepší integraci obnovitelných zdrojů energie.

Kovařík dodal, že na přípravě evropského dokumentu se podílí i ČEPS a všechny investiční akce, které jsou součástí investičního plánu společnosti, již do něj prostřednictvím svých zástupců zanesla.

Smart grids jsou zatím hudba budoucnosti

Pokud jde o investice do tzv. inteligentních sítí (smart grids), v nichž řada odborníků vidí velkou příležitost pro lepší integraci čím dál většího množství malých (převážně obnovitelných) zdrojů do sítě, a jejichž velkým propagátorem je i Evropská komise, Tošovský uvedl, že plán ČEPSu s tímto typem investic nepočítá. Problém je podle něj prý hlavně v tom, že nikdo zatím nemá přesnou představu, jak by inteligentní síť měla vlastně vypadat a co od ní lze očekávat.

Petr Zeman, místopředseda představenstva a zástupce ředitele, k tomu řekl, že ČEPS nejprve musí vyhodnotit přínosy, které by pro něj zavádění prvků smart grids mělo. Dodal, že očekávané přínosy nyní ČEPS posuzuje ve spolupráci s dalšími českými energetickými společnostmi.