Čas pro společnou měnu zatím v České republice nenastal

zdroj: CreativeCommons.org; autor: Vasenka

Ani v příštím roce by Česká republika neměla usilovat o zapojení do kurzového mechanismu ERM II a následné přijetí eura. Vyplývá to z dokumentů České národní banky a ministerstva financí, které přijala vláda. Vedle dosavadních „klasických“ kritérií se prý ČR musí připravit také na nové výzvy, které s eurem přicházejí.

Česká republika ani v příštím roce nestanoví cílové datum pro přijetí společné evropské měny. Na základě ekonomických analýz takový krok nedoporučila Česká národní banka (ČNB) ani ministerstvo financí (MF). Vláda toto společné doporučení přijala na svém předvánočním zasedání.

ČNB a ministerstvo vycházely z každoročního vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou.

Maastrichtská kritéria z roku 1992 musí členská země splnit, aby mohla euro přijmout. Jsou založena na myšlence, že vstupu do eurozóny musí předcházet dostatečná konvergence z hlediska cenové stability, velikosti úrokových sazeb, stability měnového kurzu a fiskální udržitelnosti. Ve fiskální oblasti se sledují dva ukazatele, a to poměr rozpočtového deficitu k HDP (nesmí překročit 3 %) a poměr vládního dluhu k HDP (nesmí překročit 60 %).

ČR se vstupem do EU zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k euru co nejdříve připravena. Stanovení termínu vstupu je však v kompetenci každého členského státu a závisí na míře jeho připravenosti.

Nové náklady

Kritérium konvergence úrokových sazeb i kritérium podílu vládního dluhu na hrubém domácím produktu Česká republika v současné době plní a podle analýzy to lze očekávat i v budoucnu.

Kritérium rozpočtového deficitu Česko momentálně neplní – kvůli zaúčtování církevních restitucí bude deficit pro letošek činit 5 % HDP.  Od roku 2013 by ale ČR měla při udržení plánované konsolidační strategie toto kritérium plnit, domnívají se ČNB a ministerstvo.

Kritérium cenové stability znamená, že inflace nesmí v uchazečské zemi během posledního roku překračovat o více než 1,5 procentního bodu průměrnou míru inflace ve třech členských zemích EU, které dosáhly nejlepších výsledků. Letos tento požadavek Česká republika nesplnila, ČNB a MF ale očekávají, že v dalších letech by se to mělo podařit.  

Kritérium stability měnového kurzu ČR aktuálně neplní, protože se ještě nenachází v kurzovém mechanizmu ERM II.

Hlavními překážkami na cestě k euru jsou podle analýz nedokončený proces reálné ekonomické konvergence a nutnost dokončit reformy směřující k dlouhodobé udržitelnosti veřejných rozpočtů.

ČNB a ministerstvo však upozorňují na to, že „pouhé“ plnění kritérií a ekonomická sladěnost s eurozónou už pravděpodobně v budoucnu pro přistoupení k euru nebudou stačit.

„V souvislosti s dluhovou krizí některých zemí eurozóny vznikly nové evropské instituce a mechanismy, které zvyšují náklady na přijetí eura,“ uvádí se v dokumentu. Vstup do eurozóny tak bude pravděpodobně podmíněn i účastí v nově vzniklých institucích a mechanismech.

V současné době se to týká především vstupu do Evropského stabilizačního mechanismu, tedy stálého krizového mechanismu finanční pomoci pro státy platící eurem (EurActiv 12.9.2012). Do budoucna bude pravděpodobně třeba počítat také se členstvím ve fiskální (EurActiv 12.3.2012) a bankovní unii (EurActiv 14.12.2012).