Bude finanční ústava účinnější než fiskální smlouva?

Zdroj: The Council of the European Union.

Vláda včera (10. října) schválila návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, který by měl zabránit navyšování státního dluhu. „Česká verze“ fiskální smlouvy prosazované Evropskou unií má podle odborníků definované jak podmínky, tak automatické mechanismy při překročení hranice, lépe než fiskální pakt, a mohla by tak být účinnějším prostředkem.

Jedním z nástrojů, kterým členské státy Evropské unie bojují proti probíhající finanční krizi, je zavádění fiskálních pravidel, jež zemím určují mimo jiné maximum strukturálního schodku a hranici státního dluhu. Hlavním nástrojem Unie má být v tomto ohledu smlouva o rozpočtové odpovědnosti.

Česká vláda se však společně s Velkou Británií rozhodla k tomuto dokumentu nepřipojit (EurActiv 31.1.2012) a místo toho představila svůj vlastní zákon o rozpočtové odpovědnosti, který vznikl na Ministerstvu financí (MFČR). Ten by měl v případě schválení Parlamentem platit od roku 2014.

„Dodržování (fiskálního paktu, pozn. red.) není dostatečně závazné, vynutitelné a transparentní. Chybí disciplinující prvky umožňující konsolidovat veřejné finance a zlepšit jejich kvalitativní stránku,“ řekl EurActivu náměstek ministra financí Jan Gregor.

„Podmínky fiskální dohody, jako je šedesátiprocentní dluhová brzda či definice necyklického strukturálního deficitu, se ukazují jako měkčí a méně zřetelné, než je navrhovaný domácí zákon,“ potvrdil redakci i hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Podle Sklenáře má takzvaná finanční ústava i další přednosti. „Domácí rozpočtový zákon by měl mít automatické mechanismy při překročení hranic, ale fiskální dohoda má stále možnost případné sankce vetovat či odložit,“ vysvětlil.

Opozice ale zastává názor, že finanční ústava fiskální pakt plnohodnotně nahradit nemůže. „Fiskální smlouva je nejméně z poloviny o koordinaci hospodářských a rozpočtových politik členů EU a tento problém pochopitelně předkládaný ústavní zákon neřeší a ani řešit nemůže. Jinými slovy ČSSD v žádném případě nevidí finanční ústavu jako náhražku za nepodepsanou Fiskální úmluvu EU“, řekl stínový ministr financí Jan Mládek (ČSSD).

Omezit vládu i města

A co je obsahem nového ústavního zákona? Podle vládního návrhu nesmí veřejný dluh překročit 50 % HDP. Pokud se tak stane, vláda bude muset neprodleně požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Ministři by přitom měli první aktivní opatření uskutečnit již v situaci, kdy veřejný dluh překročí 40 % HDP.

Současná hodnota dluhu přitom podle údajů ministerstva financí přesahuje 41 %. Podle náměstka Gregora to však neznamená, že by vláda musela okamžitě jednat. V rámci aplikace dluhové brzdy se totiž nepoužívá samotná hodnota veřejného dluhu, ale částka, která vznikne odečtením aktuální výše dluhové rezervy od této hodnoty. Ta v současnosti činí 3-4 % HDP.

„Až takto očištěná hodnota zadlužení je směrodatná pro aktivaci opatření v rámci dluhové brzdy. To znamená, byla-li výše veřejného dluhu v roce 2011 41 % HDP, odečetlo by se od ní, v případě platného ústavního zákona, cca 3 % HDP,“ vysvětlil redakci Gregor.

Nicméně vzhledem k tomu, že bude podle ekonomů kvůli stávající hospodářské situaci nárůst dluhu pokračovat i v příštích letech, nabízí se otázka, zda nejsou nastavené limity příliš nízké.

S tím nesouhlasí ekonom Sklenář. „Intervaly jsou přísnější než třeba v případě polského zákona, či dluhové brzdy fiskální dohody, ale považuji to za výhodu než nevýhodu. Tvrdé podmínky dávají smysl tomuto pravidlu, jinak by šlo o zbytečný cár papíru, jako se v EU stal například pakt stability, který nikdo nedodržuje, nebo rozpočtový strop v USA, který byl za posledních 30 let zvýšen dvacetkrát a ukazuje na jeho neefektivnost,“ sdělil redakci.

Zpřísněna by měla být také rozpočtová pravidla pro územně samosprávné celky. Celková výše jejich dluhu by neměla překročit 60 % průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Podle premiéra Petra Nečase tak chce vláda zabránit tomu, aby „stát šetřil a obce a kraje by se dále zadlužovaly“.

Na dodržování těchto nařízení by měla dohlížet nově vzniklá Národní rozpočtová rada, která by měla být pětičlenná a volit by ji měla Poslanecká sněmovna.

Podpora opozice je nezbytná

Protože je plánovaný zákon o rozpočtové odpovědnosti ústavní, je k jeho schválení nutná i podpora opozice. Ta zatím o konkrétních podmínkách zákona s vládou vyjednává.

„Návrh přijetí takzvané finanční ústavy je pro mne krok správným směrem zejména protože země eurozóny potřebují nutně vyřešit dnešní dluhovou krizi, a je proto potřeba zavést Radu fiskální odpovědnosti, dluhovou brzdu a omezit strukturální deficity v běžném roce,“ sdělil EurActivu Ladislav Šincl (ČSSD), místopředseda rozpočtového výboru.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) dílčí neshody existují, a je proto pravděpodobné, že ke korekcím zákona ještě dojde. „Hlavní rozpor je asi jiný názor sociální demokracie na hranice jednotlivých limitů, jejich představa je posunuta o několik bodů výše,“ řekl Kalousek na tiskové konferenci a dodal, že jako pozitivní zprávu vidí především fakt, že ČSSD nemá námitky proti samotným mechanismům, které budou v případě překročení jednotlivých limitů spuštěny.

Možnou změnu limitů potvrzuje i Jan Gregor. „ČSSD již dříve signalizovala, že bude navrhovat zvýšení jednotlivých pásem. Upozorňuji však, že hranice 60% HDP je nepřekročitelná,“ zdůraznil.

Pracovní skupina při MFČR, která se připravovaným zákonem zabývá, je složena ze zástupců všech parlamentních stran. „Tato skupina se snaží nalézt konsenzus, aby fiskální ústava mohla být přijata jako ústavní zákon,“ potvrdil redakci Šincl.