Bude česká ochrana whistleblowerů bezzubá?

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Thornard

V příštím roce mají v antidiskriminačním zákoně a dalších předpisech vzniknout nová pravidla pro ochranu whistleblowerů. Kritici ale tvrdí, že pokud budou vycházet ze současné podoby věcného záměru, k ochraně oznamovatelů příliš nepřispějí. Má být zakázáno whistleblowera vyhodit z práce? A měli by oznamovatelé dostávat peněžní odměnu?

Vláda nedávno schválila návrh věcného záměru pro legislativní úpravy, které mají do českého právního řádu zavést ochranu tzv. whistleblowerů. Jde o zaměstnance, kteří upozorní na trestněprávní jednání na svém pracovišti (EurActiv 3.10.2012).

Do konce dubna 2013 má místopředsedkyně vlády Karolína Peake (LIDEM) ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti a ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) navrhnout konkrétní úpravy, které se projeví v souvisejících zákonech. Týká se to především antidiskriminačního zákona (EurActiv 30.11.2012).

Podle některých názorů by ale ochrana whistleblowerů neměla být pouze součástí stávajících předpisů. Vzniknout by měl zvláštní zákon, který by se tématem zabýval. Myslí si to například právník a whistleblower Ondřej Závodský, který v minulosti upozornil na korupci a rozkrádání peněz v Zařízení služeb ministerstva vnitra, kde pracoval jako vedoucí právního oddělení.

V některých zemích zvláštní legislativa pro ochranu whistleblowerů existuje. „Osobně to považuji za vhodnější,“ uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál whistleblower a nový senátor Libor Michálek (bezp.), který v prosinci 2010 oznámil podezření na korupční jednání tehdejšího ministra životního prostředí Pavla Drobila. Podstatnější je ale podle něj obsah samotné právní úpravy.  

„Myslím, že lepším řešením by byl samostatný zákon, nicméně stávající varianta jako ta nejužší možná samostatný zákon nepotřebuje, neboť jde prakticky o změnu několika ustanovení především antidiskriminačního zákona a občanského soudního řádu,“ řekla EurActivu Radka Pavlišová z české kanceláře Transparency International.

Karolína Peake podle svých slov o vznik samostatného zákona usilovala. Výsledný návrh je prý ale kompromisem, ke kterému dospělo připomínkové řízení.

„Je tak ale jasné, že takto uděláme pouze krok z ‚bodu nula‘, kdy musí následovat založení centra, které oznamovatelům poskytne informace o jejich právech a povinnostech a informace o možnostech ochrany,“ sdělila vicepremiérka redakci.

Nulová přidaná hodnota

Podle právníka Závodského nové úpravy v českých zákonech skutečnou ochranu whistleblowerům nepřinesou.

„Jestliže člověk vystoupí proti svému zaměstnavateli anebo nějaké větší korporaci, tak se ocitá ve velmi složité situaci. V tu chvíli na něho útočí prakticky všichni. Na Západě mají v takový moment připravený soubor opatření, která mu mají pomoci,“ řekl na konci listopadu serveru Česká pozice.  

„Nepohodlného“ zaměstnance by tak prý například nemělo být možné odvolat z funkce, měl by třeba také získat ochranu před fyzickým napadením.

„Podle současné právní úpravy existuje možnost požádat o policejní ochranu a nemyslím si, že je nezbytné tyto podmínky dále rozšiřovat, jde spíše o jejich uplatňování v praxi,“ řekla k tomu Pavlišová.

Pokud jde o ochranu whistleblowera před výpovědí, současný návrh počítá s tím, že případné propuštění může zaměstnanec napadnout u soudu. Důkazní břemeno má pak ležet na straně zaměstnavatele.

Podle Michálka bude však přínos nové úpravy nulový. Již dnes je ochrana před propuštěním možná na základě zákoníku práce. Pokud oznamovatel vystupuje jako představitel odborové organizace, ochrana před propuštěním se na něj vztahuje. Pokud by se propuštěný musel proti své výpovědi bránit u soudu, nebyl by to podle Michálka proti současné úpravě žádný posun.

„Jsem si vědoma toho, že například některé nevládní organizace navrhovaly úplný zákaz výpovědi oznamovateli v případě oznámení trestného činu na pracovišti,“ řekla k tomu Peake. Většina ministerstev včetně MPSV se prý však postavila proti. Důvodem byla zejména obava z možného zneužití.

Odměna za whistleblowing?

Někteří kritici chystaných změn se také domnívají, že by whistlebloweři měli mít nárok na finanční odměnu v podobě části peněz, které se například díky oznámení korupce nebo podvodu podaří zachránit.

V České republice jsou oznamovatelé někdy osočováni, že ze svého oznámení chtějí vytěžit co nejvíc, upozornila Pavlišová. „Na whistleblowingu se příliš zbohatnout nedá,“ dodává však. Oznamovatel totiž v důsledku svého oznámení může přijít o práci nebo musí vynaložit náklady na právní služby. „V této souvislosti se lze vydat cestou jakýchsi kompenzací, například nabídnout možnost bezplatného právního zastoupení,“ domnívá se právnička.

S vyplácením odměny nesouhlasí Karolína Peake. „Nejsem zastáncem vyplacení odměny za oznámení, které je podle současného práva každý občan povinen podat tak jako tak,“ řekla s odvoláním na povinnost oznámit spáchání trestného činu.